Paniku by totiž nepřežil bez úhony vůbec nikdo.

1. Jaký vliv má finanční krize na české banky?

České banky jsou podle expertů proti současné finanční krizi poměrně dobře chráněny. Na rozdíl od těch amerických totiž neinvestovaly tolik do rizikových aktiv. Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky mají místní banky oproti svým zahraničním protějškům výhodu například také v tom, že mají vyšší likviditu, tedy podíl peněz, které jsou schopny okamžitě vyplatit, aniž by si je draze půjčovaly od svých rivalů. Zatímco americké či západoevropské ústavy si na své úvěrové aktivity půjčují 30 až 40 procent prostředků na mezibankovním trhu, tuzemské finanční ústavy se o krátkodobé výpůjčky ucházet nemusí. Češi tak podle ekonomů o velkých změnách svých rodinných finančních strategií přemýšlet nemusí. Ve velké nadsázce si dokonce mohou otevřít pivo a vyčkávat.

2. Krize se začínají týkat i západoevropských bank. České banky mají majitele v zahraničí. Jsou peníze v českých bankách kvůli tomu ve větším ohrožení?

Zatím nejsou, neboť zahraniční majitelé, i kdyby se ocitli v problémech, nemohou jednoduše z českých bank peníze „vytáhnout“. Jediné, co skutečně může tuzemské finanční ústavy ohrozit, jsou nervózní střadatelé, kteří by hromadně začali vybírat své úspory. V takovém případě by s největší pravděpodobností přispěchala na pomoc Česká národní banka.

3. Co na to říká Česká národní banka, která banky sídlící v Česku hlídá?

I její zástupci tvrdí, že český bankovní trh je v pořádku. Podle bankéřů nevlastní tuzemské banky toxická aktiva, která táhnou nyní už i některé západoevropské ústavy ke dnu. Kromě toho obyvatele Česka stále chrání silná a stabilní koruna.

4. Jak jsou peníze v bankách pojištěny?

V současnosti jsou peníze na běžných účtech v bankách dostatečně chráněny. Vklady jsou pojištěny na na 90 procent, maximálně však na 25 tisíc eur (v přepočtu asi 600 tisíc korun).

5. Jsou pojištěné i vklady v zahraničních bankách, které podnikají v Česku?

Ano, všechny původně české banky mají v současnosti zahraniční vlastníky. Na pobočky se vztahují stejná pravidla a omezení, jako by byly zcela v českých rukou.

6. Jak se dotkne finanční krize hypoték?

Získat hypotéku bude s největší pravděpodobností těžší. Banky budou pečlivě posuzovat schopnost lidí splácet závazky. Zájem o peníze v hotovosti však nyní roste, takže trhu klesá likvidita. To zvyšuje cenu peněz a banky na to budou reagovat vyššími úroky, což znamená, že se půjčky lidem prodraží. V delším horizontu však krize povede spíše k útlumu růstu ekonomik, což by mělo tlačit dolů také inflaci a následně i úrokové míry.

7. Mám zrušit své stavební spoření?

Absolutně ne! Světová krize nyní dopadá bezprostředně pouze na ty lidi, kteří své peníze investovali do akcií, a to buď přímo, nebo přes podílové fondy. Stavební spoření na akcie navázáno není, je proto velmi bezpečným produktem, do kterého lidé mohou uložit své peníze. Vklady jsou pojištěny ze zákona, výnos je osvobozen od daně z příjmu a stát přispívá na stavební spoření až tři tisíce korun ročně. Tuto částku dostane ten, kdo do stavebního spoření, které je navíc úročeno zhruba 2 procenty, vloží ročně 20 000 korun. Nevýhodou této investice je jen to, že člověk si může vkládané peníze vybrat až po šesti letech (pokud nepožádá v průběhu spoření o úvěr). Kdo by si chtěl peníze vybrat dříve, přijde o státní podporu.

8. Mám rušit penzijní připojištění?

Penzijní fondy prožívají „hubené období“, přesto by nebylo moudré je nyní rušit. Jejich zisky klesají, což se projeví v menším výnosu. Do ztráty se však podle české legislativy propadnout nesmějí (fondy musí případnou ztrátu doplnit vlastními penězi). Ačkoliv vklady nejsou ze zákona pojištěny, lidé se o své peníze podle odborníků bát nemusí a odcházet by z penzijního fondu neměli. Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka nemá žádný z českých penzijních fondů vlastníka z amerických finančních skupin. Politika penzijních fondů je navíc velmi konzervativní, fondy totiž mohou do akcií investovat zhruba jen pět procent svých prostředků. O malou část peněz mohly přijít v dluhopisech zkrachovalých bank. Stát přispívá každému až 150 korun měsíčně (u částky 500 Kč), a kdo spoří víc, může si část vkladů odečíst z daní. Kdo by naopak chtěl peníze vybrat dříve, musí státní příspěvek i úspory na daních vrátit.

9. Co mám nyní dělat se životním pojištěním?

Pokud máte uzavřenou pojistku, nedělejte nic. I pojištění s dynamickou strategií se uzavírají na dlouhou dobu a díky tomu se ztráty časem vyrovnají. Pojišťovnu AIG převzal stát. Část pojistného jde na riziko pro případ smrti, část peněz spoříte. Přispívat může i zaměstnavatel. Vklady nejsou pojištěny, z výnosů se platí daň.

10. Vyplatí se teď investovat do nemovitosti?

Podle Jiřího Pácala, ředitele společnosti Central Europe Holding, se snižuje poptávka, což může srazit ceny méně kvalitních nemovitostí – třeba bytů v paneláku. Pokud však máte volné peníze, stále se vyplatí nemovitost koupit, ale spíš jako dlouhodobější investici. Největší potenciál mají nemovitosti ve středně velkých městech, kde jsou ceny ještě stále nízko a lze očekávat jejich růst. Koupit nemovitost jen kvůli pronájmu však už kvůli deregulaci moc výnosné není.

11. Vyplatí se nyní nákup akcií?

Akcie jsou nyní velmi levné. Otázkou je, zda nebudou ještě levnější. Kdo má volné peníze na delší dobu (pět a více let) a je schopen unést riziko ztráty, má teď šanci nakupovat. Když nějaké akcie už vlastníte, nepanikařte a s prodejem počkejte.

12. Jak jsou na tom nyní podílové fondy?

Největší propad zažívají akcie. „Pokud investujete dlouhodobě, nemusíte být nervózní, pokračujte ve zvolené strategii,“ doporučuje Petr Zajíc z Pioneer Investments ČR. Kdo je propadem otřesen, měl by peníze postupně přesunout do konzervativnější investice, třeba do fondů peněžního trhu nebo zajištěných fondů. Odvážní mohou naopak akcie nakupovat. Zhodnocení fondů se dlouhodobě pohybovalo zpravidla od 1 do 8 procent ročně. Rizikovější akciové fondy mají větší šanci vydělat, ale také si po pár letech můžete odnést méně, než kolik jste uložili. Pokud chcete jistotu, že o peníze nepřijdete, vyberte si takzvaný zajištěný fond. Ty garantují návratnost, ale nečekejte zázračné výnosy. Peníze můžete vybrat kdykoli, převod na váš účet trvá asi týden. Když vydržíte u fondu alespoň půl roku, tak z výnosu nemusíte platit daň z příjmu.

13. Mám spořící účet, mám si ho ponechat, nebo zrušit? Vyplatí se?

Pokud máte peníze na spořících účtech, máte je poměrně dobře uložené. V současnosti lze dosáhnout solidního úroku dosahujícího až 3,5 procenta, což sice nepokryje ani inflaci, ale peníze stále ztrácejí na hodnotě méně, než kdyby ležely na běžném transakčním účtu. S jistým omezením můžete spořící účet ovládat přes internet či telefon, funguje obdobně jako běžný účet, můžete z něj posílat peníze na jiné účty, k některým dostanete i platební kartu. Za vedení účtu u některých bank neplatíte poplatky, peníze jsou pojištěny a výnos garantovaný. Je však potřeba jej zdanit.

14. Bankám už přestávám věřit. Budu na tom lépe, když si peníze vyberu a uschovám je doma do sejfu?

Mít peníze v hotovosti není úplně ideální řešení. Ztrácejí svou hodnotu kvůli inflaci. Pokud vezmeme průměr za posledních pět let, roční inflace se pohybuje okolo dvou procent. Ze 100 000 korun „v šuplíku“ vám po pěti letech zbude necelých 90 400 korun. Letos inflace dosahuje rekordních hodnot, její celoroční míra má být zhruba 5,5 procenta. Za rok byste tak mohli z úspor 100 tisíc korun přijít o více než 5 000 korun.

15. Mám úvěr či hypotéku v bance. Když zkrachuje, budu muset dál splácet?

Pády českých bank nehrozí, nicméně úvěry nabízejí i nebankovní instituce. Pokud by přeci jen ke komplikacím došlo a firma by zkrachovala, úvěr se samozřejmě bude muset platit dál. Buď správci konkurzní podstaty, nebo subjektu, který firmu v problémech převezme.