„Za bezmála tříleté období sběru dat o úsporách českých domácností lze vysledovat, že právě ve třetím kvartálu roku pravidelně dochází k výraznějšímu poklesu finanční rezervy. Mohou za to pravděpodobně náklady na dovolenou a další letní a prázdninové aktivity a zřejmě i náklady spojené se začátkem nového školního roku jako školní pomůcky, nové oblečení či poplatky za zájmové kroužky dětí. Toto období tak pro řadu rodin představuje jedno z výdajově nejnáročnějších v roce,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a doplňuje: „V žádném případě to ale neznamená, že Češi přestávají spořit. Pokud se podíváme na dlouhodobou křivku spoření domácností, trend je stále rostoucí.“

 

Výsledky ING Bank Indexu domácností ukazují, že lidé se základním vzděláním nemají vytvořenu finanční rezervu ani na dva měsíce. Naopak nejlépe jsou na tom již tradičně vysokoškolsky vzdělaní, kteří mají finanční rezervu na čtyři měsíce. Z regionálního pohledu mají nejvíce naspořeno Pražané a Středočeši, a to na tři a půl měsíce, zatímco Moravané na tři a Češi (bez Prahy a středních Čech) na necelé tři měsíce.

 

ING Bank Potenciál spoření v kvartálním srovnání klesl o 7 %, tj. na 25 %. Znamená to, že příjmy domácností převyšují jejich výdaje o 25 % a lidé by tak mohli odkládat čtvrtinu svých příjmů, pokud by chtěli. Zatímco lidé se základní vzděláním a bez maturity by dokázali spořit pětinu příjmů, lidé s maturitou a vysokoškolským vzděláním téměř třetinu (30 %). Z regionálního pohledu má největší spořicí potenciál Morava, kde by lidé mohli odkládat 27 % příjmů, zatímco v Čechách je to 23 % a v Praze 25 %.