« Zpět

Finanční gramotnost seniorů: z úspor by vyžili déle než čtvrt roku a penězům rozumí překvapivě dobře

| 19. července 2011 - 10:38 | Zprávy | Účty

Zatímco mladší generace si evidenci rodinných financí nevede, čeští senioři mají rádi v oblasti peněz až pedantický pořádek. Téměř 60 % z nich si každý měsíc sestavuje rodinný rozpočet a tzv. „obálkuje“ výdaje, více než polovina dokonce ví o každém pohybu na účtu. Vyplývá to z průzkumu Poštovní spořitelny zaměřeného na finanční zvyklosti a gramotnost seniorů.

Zatímco mladší generace si evidenci rodinných financí nevede, čeští senioři mají rádi v oblasti peněz až pedantický pořádek. Téměř 60 % z nich si každý měsíc sestavuje rodinný rozpočet a tzv. „obálkuje“ výdaje, více než polovina dokonce ví o každém pohybu na účtu. Vyplývá to z průzkumu Poštovní spořitelny zaměřeného na finanční zvyklosti a gramotnost seniorů.
„Potvrdily se rozdíly mezi zahraničím a Českem. Zatímco venku jsou to děti, které finančně podporují své rodiče na penzi, u nás naopak rodiče ze svých úspor podporují děti,“ říká Libor Svoboda, manažer pro Produkty a služby Poštovní spořitelny. „Navzdory všeobecně zažité představě, že čeští senioři bojují s nedostatkem peněz, 45 % z nich si měsíčně pravidelně spoří. Je to samozřejmě dané tím, že za celý svůj život si již stačili pořídit vše podstatné a nyní hradí jen výdaje nezbytné k životu, jako jsou nájem a energie.“

Čeští senioři se navíc dobře vyznají ve spořicích produktech. Většina z nich má detailní přehled také o pojistných a úvěrových produktech. „Vědí, že na životním pojištění, stavebním spoření a penzijním připojištění dostanou od státu ročně příspěvky ve výši až 7400 korun, a tak toho samozřejmě využívají,“ popisuje Libor Svoboda. Překvapivým výsledkem průzkumu byl také fakt, že čeští senioři mají solidní znalosti makroekonomiky.

Výpadek stálého zdroje peněz (výplata, důchod…) by představoval významný problém pro 17 % seniorů, kteří nedisponují takovými úsporami, aby mohly pokrýt pravidelné výdaje v období delším než jeden měsíc. „Oproti tomu 60 % dříve narozených by se bez stálého zdroje peněz obešlo déle než čtvrt roku. Teprve pak by se začali aktivně zajímat, jak chybějící příjem nahradit,“ doplňuje Libor Svoboda.

Kdyby se senioři přece jen dostali do finanční tísně, 70 % z nich ví, kam se obrátit. Existence občanských poraden nebo poraden při finanční tísni není známa jen zbylé necelé třetině.

„Přestože průzkum prokázal, že v otázce finanční gramotnosti nepatří čeští senioři mezi nejrizikovější skupinu, není na místě usínat na vavřínech. Pořád je tu totiž třetina těch, kteří potřebují naši radu a pomoc, jak se ve světě financí vyznat, aby se nedostali do zbytečných problémů,“ uzavírá Libor Svoboda.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.