Zlepšující se výsledky ekonomických ukazatelů naznačují, že se podařilo zabránit krizi současného evropského finančního systému. Pomohl k tomu postoj přijatý Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem. „Troufám si tvrdit, že dnes již více převažují psychologické faktory nad reálnými hrozbami. Řecko není tak velké, aby samo Evropu potopilo a ECB nalitím peněz do bank zmírnila nedůvěru na trzích,“ domnívá se Aleš Prandstetter, hlavní stratég ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost.
Podpůrné fondy jsou penězi dostatečně zásobené. Tyto rezervy mohou být použity na financování vládního dluhu, ale také na udržení hladkého fungování bankovního sektoru. „Zlevněné financování pak pomáhá zejména těm problémovým evropským státům, které si drží rozumnou konkurenceschopnost. Konkrétně se jedná například o Itálii nebo Irsko,“ doplňuje Aleš Prandstetter. I tak to má ale Evropa k hraně krize mnohem blíže než například USA. Důvodem je očekávání, že po několik dalších čtvrtletí bude hospodářský růst přinejlepším nevýrazný. Proto bude pocit, že krize číhá za nejbližším rohem, přetrvávat. „Je třeba odhlédnout od pocitů a podívat se na fundamenty – a ty ukazují, že začít s přesunem úspor z bezpečných útočišť do rizikovějších vod by nemuselo být špatné rozhodnutí,“ dodává Aleš Prandstetter.
Hlubokými změnami prochází oblast Blízkého východu. Mění se zde politické aliance a spolu s tím i jejich zájmy. V této oblasti se přitom nachází zhruba 70 % světových zásob ropy, jejíž cena zásadně ovlivňuje inflaci na celém světě. V současné době může její výši ovlivnit jaderná ambice Iránu, která zvyšuje přirážku za politická rizika na cca 15 až 20 dolarů za barel. Pokud zůstane cena ropy na současné úrovni, poklesne evropská inflace na konci roku na hodnotu kolem +1,4 %. Pokud cena bude 100 dolarů/barel, pak inflace klesne na 0 %. Pokud by ale cena vzrostla na 135 dolarů za barel, pak zůstane inflace okolo 3 %.
Ekonomické podmínky v USA jsou v tomto ohledu pro investory v posledních měsících mnohem přívětivější. Pomohla k tomu nejen rostoucí obchodní důvěra, která stoupá již čtyři měsíce za sebou, ale také zvýšená úroveň zaměstnanosti. Za posledních pět měsíců vzniklo v průměru 185 000 nových pracovních míst měsíčně. Míra nezaměstnanosti klesla z 9,1 % na začátku roku 2011 na 8,3 % v lednu 2012. Dá se očekávat, že prezident Obama udělá v tomto volebním roce vše pro to, aby udržel růst zaměstnanosti nad úrovní 200 000 pracovních míst za měsíc. „V USA je vývoj tažen celkovou obnovou hospodářství. Projev této obnovy ve snižující se nezaměstnanosti sice není zásadní, nicméně trend je zřejmý a můžeme očekávat jeho pokračování. Funguje zde jednoduchá rovnice: rostoucí zaměstnanost = rostoucí kupní síla = rostoucí výdaje na spotřebu = hospodářský růst,“ vysvětluje situaci v USA Aleš Prandstetter.