Výzkum proběhl ve dnech 24. až 28. listopadu a zúčastnilo se ho 500 respondentů ve věku od 18 do 70 let.
Na otázku, jak hodnotí ekonomické podmínky v České republice v příštím roce, více než polovina dotázaných (56%) odpověděla, že se podmínky zhorší. Mezi největší pesimisty patří lidé s vysokoškolským vzděláním, zhoršení očekává 61%. Nejhůře vidí budoucnost české ekonomiky obyvatelé Královehradeckého kraje, kde se zhoršení obávají tři čtvrtiny dotázaných. To, že ekonomické podmínky zůstanou stejné jako v letošním roce, se domnívá 27% lidí a jen 14% si myslí, že se zlepší.
Přestože by se měly ekonomické podmínky zhoršovat, lidé sami jsou přesvědčeni, že jejich vlastní ekonomickou situaci to příliš neovlivní. Polovina dotázaných se domnívá, že se jejich osobní ekonomická situace nezhorší a zůstane stejná i v následujícím roce. Pětina dotázaných si myslí, že se jejich ekonomická situace v příštím roce dokonce zlepší a 27% počítá s jejím zhoršením.
Zajímavý vývoj má údaj o těch, kteří očekávají zlepšení. Při výzkumu agentury STEM/MARK, který na vzorku 370 respondentů proběhl v první polovině listopadu, uvedlo zlepšení 11% dotázaných, u IPSOS TAMBOR to bylo téměř o polovinu více – 20%. To, že se osobní situace v příštím roce nezmění a zůstane stejná, uvádí u STEM/MARK 55% a u IPSOS TAMBOR 51% dotázaných.
Z předpokladu, že v osobní rovině by měla ekonomické situace být pro obyvatele spíše stabilní, vychází i všeobecný názor, že spotřebitelské chování se v příštím roce oproti letošnímu příliš nezmění. Téměř polovina dotázaných (48%) si myslí, že lidé budou dále utrácet a stále stejně se zadlužovat. Tento názor převládá zejména u mladších ročníků. Naopak 38% se domnívá, že lidé budou spíše šetřit. Tuto skupinu tvoří většinou starší občané.
Podle výsledků výzkumu u lidí stále převažuje důvěra v bankovní sektor. Dvě třetiny dotázaných se domnívají, že dopad finanční krize klienti bank nepocítí. Nejvíce bankám důvěřují obyvatelé Prahy (80%) a Karlovarského kraje (82%), nejméně obyvatelé v Jihomoravském (53%) a Královehradeckém kraji (54%).
Pokud jde o zvýšení hranice pojištění vkladů do výše 50 000 EUR (cca 1,25 mil. Kč), považuje ji 64% Čechů za dostatečnou. Setrvání u české měny považuje v současné době více než polovina dotázaných (53%) spíše za výhodu oproti přechodu k Euru.
Stabilizačním zásahům ČNB a státu v souvislosti s finanční krizí důvěřuje 68% lidí. Větší důvěra panuje spíše mezi lidmi z měst nad 20 tisíc obyvatel, kde spokojenost projevují téměř dvě třetiny lidí. Vysokou důvěru projevují obyvatelé Karlovarského (88%) a Pardubického (78%) kraje a obyvatelé Prahy (78%). Nejméně těmto opatřením důvěřují lidé z Jihomoravského (53%) a Jihočeského (55%) kraje.
Jednou z mála oblastí, kde nebyl zaznamenán většinový názor, je otázka týkající se regulace finančního trhu. Nejvíce lidí (42%) se vyslovilo pro to, aby regulace byla pouze dočasné, než se trhy stabilizují. Tento názor zastávají nejčastěji lidé s vysokoškolským vzděláním. Čtvrtina dotázaných, jejichž polovinu tvoří lidé se základním vzděláním, se domnívá, že trh by měl být pod stálou regulací, která zaručí trvalou stabilitu. Zhruba stejný počet lidí si myslí, že trhy by neměly být regulovány ani v období krize a měl by být zachován princip samoragulace a volné soutěže.
Podrobnější informace o programu III. Mezinárodního finančního fóra Zlaté koruny a o obsahu jednotlivých vystoupení jsou uvedeny na wwww.zlatakoruna.info.