Za života příliš neřešíme, co s námi, ale hlavně s našimi blízkými bude, až vydechneme naposledy. Kromě uzavření životní pojistky, kterou zajistíme rodinu před propadem životní úrovně alespoň na nějaký čas, můžeme budoucnost svých bližních upravit závětí, pokud nechcete, aby vyřízení pozůstalosti probíhalo striktně podle zákona.
Napsat závěť tak, aby byla skutečně vaší poslední vůlí není jednoduché. Přečtěte si: Dědictví aneb Jak napsat závěť.
Problémem dědického řízení je jeho pomalost, trvá neúměrně dlouho. Prodleva, která uplyne mezi vaší smrtí a úspěšným vyřízením pozůstalosti a převedení majetku na pozůstalé, může být i několik let. Přitom pozůstalí často potřebují operovat s finančními prostředky na bankovním účtu zemřelého co nejdříve od vaší smrti. Vedou je k tomu pragmatické důvody v podobě placení složenek a financování domácnosti. Čtěte více: Jak jsou pojištěné vklady v bankách a záložnách?
Když dojde k úmrtí
Úmrtí vám blízké osoby, která měla v bance účet, nahlaste bance. Nejsou však stanoveny lhůty, ve kterých tak musíte učinit. Bance předložte hodnověrný doklad o úmrtí (nejčastěji úmrtní list). O smrti však může informovat i notář, který připravuje dědické řízení. Informaci o smrti může dát bance i Okresní správa sociálního zabezpečení. Stává se tak tehdy, když sociální správa požaduje po bance vrácení důchodu, který poslala na účet po úmrtí osoby, která pobírala sociální dávku v podobě starobního, invalidního nebo jiného druhu důchodu či dávky.
Smrtí majitele účtu se účet neruší
Vlastník účtu ještě za svého života může zvolit, jestli chce, aby po jeho smrti byl účet zablokován, anebo na něm budou probíhat jím vybrané transakce. Prakticky to znamená, že můžete zablokovat například operace s platebními kartami, ale platby inkasa budou probíhat i po vaší smrti. Se zablokováním plateb souvisí i hrazení poplatků za bankovní služby, které si banka strhává.
Důležitou roli hraje i datum, kdy majitel účtu pověřil jaké úkony, nebo kteří lidé budou moci s účtem po jeho smrti manipulovat. Rozhodujícím je proto datum 1. ledna 2005, od kterého platí novela občanského a obchodního zákona, jež upravuje vztahy mezi bankou a jejími klienty. Čtěte více: Mobilní bankovnictví: Jistý a levný přístup do banky odkudkoli
Veškerá posmrtná agenda spojená s běžným účtem se řeší na základě obchodního zákona §715a.
Obchodní zákoník, § 715a
Smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. Banka pokračuje v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné.
Jestliže se banka hodnověrně dozví, že majitel účtu zemřel, zastaví následujícím dnem ty výplaty a platby z účtu, u kterých majitel účtu stanovil, že po jeho smrti nemá banka ve výplatách a platbách pokračovat.
Plná moc udělená majitelem účtu k nakládání s peněžními prostředky na účtu jeho smrtí nezaniká, pokud z jejího obsahu nevyplývá, že má trvat pouze za života majitele účtu.
Je-li bance prokázáno, že byl ustanoven správce dědictví, který je oprávněn spravovat běžný účet zemřelého majitele účtu, má práva a povinnosti majitele účtu a banka se řídí jeho příkazy.
Zatímco majitel účtu může nastavit, jak s bankovním účtem bude anebo nebude nakládáno po jeho smrti, jsou možné další možnosti, které dávají pozůstalým větší manévrovací prostor pro ovládání účtu a čerpání finančních prostředků v něm uložených. Čtěte více: Test: Zřízení běžného účtu je někdy pro cizince trnitou cestou
Majitel a disponent
Bankovní účet může kromě vás, jakožto majitele účtu, obsluhovat i osoba, které umožníte provádět některé transakce. Stačí povolit dispoziční právo k vašemu účtu další osobě (třeba vaší manželce) a k dokumentaci účtu přidat její podpisový vzor. Ten však není nutný v případě, že chcete vystavit disponentovi jen platební kartu.
Disponent je oprávněn:
nakládat s peněžními prostředky na účtu
ověřovat aktuální zůstatek na účtu
ověřovat pohyby a stavy peněžních prostředků na účtu
doručovat písemnou agendu
vyzvedávat výpisů z účtu a veškerou korespondenci
Disponent nikdy nemůže plně manipulovat s účtem jako jeho majitel. Ten naopak může měnit počet disponentů a jejich přístupová práva k účtu. Samozřejmostí je možnost zrušení účtu. Čtěte více: Na běžný účet úspory nepatří
Po smrti majitele, může disponent nakládat s účtem podle rozsahu zmocnění, které mu udělil ještě za svého života majitel účtu.
Smrt spolumajitele účtu nerozdělí
Oproti nerovnému vztahu založeném na majiteli účtu, který může s účtem nakládat podle svého uvážení a disponent pouze do té míry, do jaké je zmocněn majitelem účtu, jsou si spolumajitelé rovni. Zatímco disponenta můžete kdykoliv zbavit jeho přístupu na váš účet, u spolumajitele musíte mít i jeho souhlas. V případě manželů, kteří mají společný účet, je to takřka neřešitelný problém. Při úmrtí jednoho ze spolumajitelů se zablokuje jeho platební karta. Účet funguje nadále, aniž by byl zablokován. Spolumajitel účtu, může ještě za svého života požádat, aby po jeho smrti byly zastaveny platby, které bance oznámil. Čtěte více: Společný účet v bance výhoda v životě i po smrti
Společné účty nabízí v Česku jen tři banky a to Citibank, HSBC Bank a mBank.
Citibank (Citi konto, Citigold)
Počet spolumajitelů není omezen stejně tak jako počet disponentů.

HSBC (HSBC Premier)
U účtu HSBC Premiér mohou být nejvíce 2 spolumajitelé. Počet disponentů je neomezen.

mBank (mKonto)
Spolumajitelé mKonta mohou být nejvýše 2 osoby, stejný počet platí i pro disponenty.
"Podle smlouvy o vedení účtu jsou si spolumajitelé účtu rovnocenní, takže účet nebude zrušen," píše ve svým vyjádření Tomáš Vyšohlíd, manažer kvality a firemní komunikace v mBank. Po smrti jednoho z nich zůstane i nadále plně funkční. "Jediná výjimka nastane v případě, pokud nás jeden ze spolumajitelů požádá před svou smrtí o to, aby některé konkrétní platby byly po jeho smrti zrušeny", dodává Vyšohlíd.
Podle Pavla Vlčka, tiskového mluvčího Citibank, se musí banka hodnověrně dozvědět, že spolumajitel zemřel. "Jako podkladový dokument bere banka doručený úmrtní list. Zároveň banka zablokuje platební kartu a vyčkává na doručení pravomocného usnesení o vypořádání dědictví. Poté jednáme na základě instrukce dědice, buď si dědic účet ponechá anebo peníze odešleme a účet zavřeme," píše Vlček.
Spolumajitelé bankovního účtu nemusí být nutně manželé, protože v zákoně není vztah mezi nimi blíže specifikován. Zřízení společného účtu je rozumnou pojistkou proti dalším potížím, které přicházejí s odchodem blízkého člověka. Na druhé straně je rovněž počátkem problémů, nejsou-li vztahy mezi spolumajiteli vyrovnané. Ale to už je jiná kapitola.