V Praze se uskutečnilo IX. Fórum Zlaté koruny
Praha, 8. března 2011 – Jak bude vypadat finanční trh po krizi, co bude nabízet a co mohou očekávat klienti? Na tyto otázky hledalo odpověď IX. Fórum Zlaté koruny, které se pod názvem „Finanční produkty v krizi, nebo krize produktů?“ uskutečnilo v TOP HOTELu Praha. Nad fórem převzal záštitu ministr financí Miroslav Kalousek, který také ke třem stovkám účastníků vystoupil s úvodním projevem.
Ministr financí Miroslav Kalousek připomněl, že jsme primárně neprožili finanční krizi, ale ekonomické dopady jsme jako všichni pocítili. Současný vývoj je pozitivní. Negativně na nás nepůsobí kurzové výkyvy koruny, zadlužení domácností je přiměřené. Banky výrazně zvýšily své kapitálové vybavení. Vláda svými opatřeními přispívá ke stabilizaci veřejných financí. Určité kroky bylo třeba udělat. Změny v systému stavebního spoření mají snížit státní podporu o polovinu. Sektor stavebního spoření na změny reagoval smírněji, než se očekávalo. Zatím proběhly jen parametrické změny, dalšími opatřeními bude rozšíření stavebního spoření i do oblasti bank, což by mělo přinést větší komfort pro klienty. Klíčovou otázkou je nyní důchodová reforma, v níž se prosadilo dobrovolné spoření do soukromého pilíře. Pro rozběh reformy je třeba reformovat fondový pilíř, je nutné transformovat i stávající fondy, u nichž je třeba oddělit prostředky klientů od správy fondů. Nová regulatorní opatření přijatá EU budou ovlivňovat naše podnikání, některá z nich jsou z našeho pohledu problematická. Nicméně tato pravidla musíme respektovat. Smyslem je zvýšení ochrany spotřebitelů finančních služeb, negativním dopadem částečné utlumení aktivity finančního sektoru. Pokud jde o finanční zprostředkování, není na potřebné kvalitě a profesionální úrovni. Je třeba legislativně vytvořit náročnější prostředí a zvýšit požadavky na zprostředkovatele. Pokud jde o finanční gramotnost, je to jedna z podmínek zvýšení kultury na finančním trhu, která je podle výsledků posledních průzkumů šokující. Na tuto oblast je zapotřebí zaměřit zvláště pozornost.
Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB, uvedl, že při současné regulaci se dopady na finanční trh u nás dosti významně projeví. Český bankovní sektor i v době krize byl ziskový a má dostatek kapitálu i na případné krytí ztrát. Úvěry na bydlení vykazují menší oživení. Pozitivním směrem se vyvíjí i objem vybraného pojistného. Od ledna vznikly nové nadnárodní autority pro finanční trh, o kterých se u nás téměř nehovoří. ČNB je proti tomu, aby domácí pravomoce byly převedeny na nadnárodní úroveň, protože není možné oddělovat pravomoci od odpovědnosti. Ještě na konci letošního roku bude moci finanční sektor u nás podnikat, přeregulací může být v dalších letech podnikání omezeno. ČNB je i proti vytvoření společného nadnárodního fondu pro záchranu národních ekonomik. Novou regulací se dalším krizím nedá stoprocentně zabránit.
Ekonom Michal Mejstřík by uvítal otevření sektoru stavebního spoření, a to podobně jako v Německu jeho rozšířením na důchodovou reformu a úvěry v oblasti vzdělání. Velká ziskovost vede bankovní domy k repatriaci zisku do mateřských bank v zahraničí, namísto k efektivnímu využití ve formě úvěrů v domácí ekonomice. Tento přístup mohou dále posílit regulační opatření EU (Basel III), což nebude pro růst české ekonomiky přínosné.
Ekonom Jan Švejnar prosazuje, aby v soukromém pilíři, podobně jako ve Švédsku, byl vytvořen státní superfond, který by byl stabilizující součástí penzijní reformy. Vláda, jak ujistil ministr Kalousek, s takovýmto fondem počítá.
Finanční instituce ve snaze prodat své produkty ztrácejí identitu a nerozlišují mezi klienty, řekl v diskusi Pavel Vosoba z M.C. Triton. Klienti nemají pocit, že si produkty vybírají a jsou za jejich výběr odpovědní. Petr Zahradník z kanceláře EU České spořitelny vyjádřil pochopení nad přijímáním regulačních opatření Evropské unie, která mohou více otevřít náš finanční trh novým přístupům a produktům.
Lubor Žalman, generální ředitel Raiffeisenbank, diskutoval na téma krize nebo zákazník. Banky v důsledku krize podle něj více soutěží o klienty. Kombinace regulačních opatření je nebezpečná a sníží přístup k úvěrům, protože poskytnout úvěr bude pro banky dražší. Nesmíme v tom vidět ale katastrofu, protože anomálií bylo to, co jsme prožívali před propuknutím krize. U nás je situace proti zahraničí dobrá, protože máme velký objem vkladů. Díky nízké inflaci a nízkým úrokům neměli občané zapotřebí půjčovat si v zahraničních měnách a tím jsme se nezadlužili jako v jiných zemích. Boj o vklady začne nástupem penzijní reformy a reformy stavebního spoření. Náš problém byla rychlá privatizace cizími investory, tím výzkum a inovace zůstaly v těchto zemích. O to jsme se připravili, snad něco z toho alespoň půjde vrátit a zapojit do vývoje produktů naše odborníky. Příkladem i pro naše banky může být inovativní smršť společnosti Apple ve vztahu k zákazníkům, kteří jsou velmi loajální a rádi za dobré služby zaplatí. U bank je to něco trochu jiného, ale cesta by mohla být v jejich specializaci a diferenciaci zákazníků, velkou šanci v tomto směru mají do budoucna internetové banky.
Podívejte se na celý záznam fóra zde
Chris Barrett z poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers uvedl, že nabídka finančních produktů u nás je menší než v jiných zemích. I v rámci jedné banky u nás existuje podle průzkumu rozdílná kvalita a vnímání stejných produktů zákazníky. Podle kultury nabídky produktů patří u nás k nejlepším bankám Raiffeisenbank. Měl by se změnit proces chápání potřeb zákazníků, které se neustále mění. Je to i otázka zabudování určitých částí produktů do nových produktů, mít lepší produkty a nabízet je zajímavě. Výhodou je, že banky v ČR například na rozdíl od Anglie neztratily důvěru zákazníků. Jde o nabízení správných produktů ve správný okamžik.
Luděk Niedermayer, ředitel oddělení Consulting společnosti Deloitte, upozornil na to, že tzv. nový normál po krizi bude ve znamení nižšího ekonomického růstu, což se projeví i ve finančním sektoru. Důsledkem může být tlak na daně, vyšší veřejný tlak na banky, menší poptávka po úvěrech pro obyvatele i podniky, odklon od komplexnějších produktů. Některé sektory mohou snížit poptávku, např. stavebnictví. Rizika horšího vývoje existují, uklidnění a obrat mohou nastat až po roce 2012. Některé pro banky atraktivní sektory (úvěry, hypotéky) jsou utlumeny, distribuci komplikují nízké úrokové sazby, ale i náklady na distribuci formou provizí pro zprostředkovatele. Vyvíjet nové produkty bylo dosud drahé a zdlouhavé, to nyní bude třeba změnit. Příkladem mohou být automobilky nebo mobilní operátoři, kteří reagují na potřeby zákazníků velice pružně.
Jaroslav Hanák, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, uvedl, že třetina firem není spokojena s přístupem bank. Firmám se nelíbí především neustále se zpřísňující podmínky při získávání úvěrů. Firmy kritizují i neúměrnou dobu převodů mezi bankami a bezprecedentní výši bankovních poplatků, k jejich úrovni má výhrady 90 % firem. Sektory postižené krizí jako doprava, cestovní ruch, banky přehlížejí. Důsledky evropské regulace podle podnikatelů dopadnou opět především na firmy a obyvatele. Podnikatelé by uvítali individuální přístup bank k firmám a odpovědnější přístup státu k podmínkám pro podnikání.
Klára Cetlová, ředitelka odboru Finanční trhy I. na ministerstvu financí, se věnovala reformě stavebního spoření. U tohoto produktu byla snížena státní podpora, zavedena mimořádná daň se sazbou 50 % vyplácená v roce 2011, zrušena daňová výjimka a zavedena 15 % daň. Znovu připomněla záměr ministerstva na možnost nabízet stavební spoření pro všechny retailové instituce včetně bank. Bylo by to cestou rozšíření stávající licence. U stavebního spoření by v budoucnu měl účastník po uplynutí vázací doby spoření prokázat jeho účelové využití.
Vladimír Pikora, hlavní ekonom Next Finance, navrhuje, aby jedním z dalších pilířů, tedy čtvrtým, v rámci důchodové reformy, byly nemovitosti. Ten, kdo by si před odchodem do důchodu zajistil vlastní byt nebo dům, by díky nižším nákladům na bydlení, nemusel mít tak vysoký důchod. Tento systém je již zaveden a uzákoněn v Německu. Tento pilíř by se opíral o stavební spoření, které je u nás již zavedeno a jsou s ním zkušenosti. Naspořená částka by sloužila buď k nákupu nemovitosti, nebo by byla převedena na vyplácení důchodu. Spořící fáze by mohla být i prodloužena, nebo by spoření pokračovalo ve fondu státních dluhopisů, jak o tom pro druhý pilíř reformy uvažuje vláda. Stát by podporoval stavební spoření podobně jako penzijní připojištění. Systém prostřednictvím stavebního spoření by byl bezpečnější a levnější. Navíc výnos stavebního spoření je garantovaný a pojištěný.
Vojtěch Lukáš, předseda Asociace stavebních spořitelen, poukázal na to, že v současné době je k financování úvěrů využito 70 % zdrojů tohoto spoření, takže je vidět, že tento produkt je účelově využíván. Návratnost zdrojů do státního rozpočtu vzhledem ke státní podpoře je trojnásobný. Asociace proto podporuje zapojení stavebního spoření do systému penzijní reformy.
Pavel Hoffman, zástupce AKAT, upozornil i na možnost většího využití podílových fondů v rámci penzijní reformy. Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank, připomněl, že stát by měl rozšířit diskusi o penzijní reformě a snažit se využít více zdrojů pro její financování. Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů zdůraznil, že druhý pilíř by měl být jednoznačně zaměřen jako forma penzijního spoření, protože rozdrobit tuto formu nepřináší efekt. Příkladem je Anglie nebo Slovensko. Valtr Komárek podpořil myšlenky prezidenta Václava Klause v tom, proč více o penzijní reformě nediskutujeme a řadu věcí ignorujeme. Nejde jen o ekonomický, ale i sociální problém. Neškodilo by vrátit se na začátek diskuse a zvažovat lépe, jak důchodovou reformu financovat. Pokud jde o ochranu spotřebitele, největší ochranou klienta bude, když bude trh dobře fungovat. Poskytovatelům by prospěla kritická sebereflexe a větší profesionální náročnost.
Jakub Strnad, předseda představenstva Allianz pojišťovny, uvedl, že zatímco životní pojištění u nás roste, neživotní se propadá a stagnuje. K tomuto propadu loni došlo poprvé v české historii. Z dlouhodobého hlediska bude pokračovat růst životního pojištění, a to díky důvěře k pojišťovnám a možnosti formou tohoto pojištění investovat. Karel Veselý ze společnosti Deloitte vidí před pojišťovnami velké výzvy. A to i díky regulaci. Zejména by to mělo být prostřednictvím regulace distribuce na finančním trhu. Jednou z možností je zveřejňování provizí poskytovatelů produktů, resp. úplný zákaz provizí, tak jako je tomu např. v Anglii.
Michal Knapp, předseda představenstva a generální ředitel OVB Allfinanz promluvil na téma finanční poradenství - hrozba nebo příležitost. Velkou část finančních produktů jako je např. stavební spoření, penzijní připojištění nebo životní pojištění zprostředkovávají finanční poradci. Roste i podíl finančních poradců na celkovém prodeji hypoték. V roce 2010 poradci sdružení do USF a AFIZ zprostředkovali 20 % celkového objemu, tedy každou pátou korunu. Úloha finančního zprostředkovatele je pro distribuci finančních produktů klíčová. Tato forma distribuce v sobě v tuto chvíli jako jediná zahrnuje více hledisek, včetně servisu, tj. komplexní vztah ke klientovi. Správné poradenství pěstuje v lidech finanční nezávislost a odpovědnost. Regulace a dohled nad tímto sektorem jsou důležité, aby se nároky na tuto práci zvyšovaly. Důležitá je i medializace finančního trhu, informovanost spotřebitelů, výchova a vzdělávání spotřebitelů ze strany zprostředkovatelů.
Helena Kolmanová, ředitelka odboru ochrany spotřebitele ČNB uvedla, že ochrana spotřebitele se podceňuje, ale není zbytečná. Z hlediska smluv je spotřebitel slabší stranou, nemá potřebné informace, nemá za sebou armádu právníků jako finanční společnosti. Dohled nad zákony o ochraně spotřebitele provádí ČNB, a to především kontrolou subjektů poskytujících finanční služby. Nespadají sem poskytovatelé nebankovních úvěrů. Jako preventivní nástroj ochrany spotřebitele využívá ČNB finanční vzdělávání, a to v různých podobách. Dohled nezasahuje do tvorby cen, tedy ani poplatků, to ponechává na svobodě trhu. Polovina stížností spotřebitelů pramení z nepochopení, čtvrtina je oprávněných, čtvrtina neoprávněných.
 
František Klufa, finanční arbitr ČR ukázal, že ochranu spotřebitele je třeba dále posilovat zejména prostřednictvím vymahatelnosti práva při řešení sporů, a tím je například finanční arbitr. Rozsah alternativního řešení sporů je v rámci EU různý, u nás je počet institucí (např. ombudsmanů), které to zajišťují, poměrně malý. Arbitr řeší spory v oblasti platebního styku, nově od letošního roku by měla být rozšířena jeho působnost na řešení sporů v oblasti spotřebitelských úvěrů a kolektivního investování. Nový zákon by měl vstoupit v platnost již od 1. července 2011. Martin Kovář z ČSOB Poštovní spořitelny uvítal, že vzdělaných klientů přibývá a také to, že banky zřizují útvary individuálního jednání s klientem. Na cestě z krize je dobrým krokem zajímat se o to, co klienti chtějí, co je zajímá a jaké představy o finančním trhu mají. Lukáš Vacek, vedoucí oddělení ministerstva financí, upozornil, že ministerstvo financí bude usilovat o rozšíření působnosti finančního arbitra na celý finanční trh. Ministerstvo rovněž utvořilo pracovní skupinu pro regulaci distribuce na finančním trhu. Jde o věc novou a pro finanční trh převratnou.
Generálním partnerem IX. Fóra Zlaté koruny byla OVB Allfinanz, přední poradenská společnost v oblasti osobních a rodinných financí.
Hlavním partnerem fóra byla Českomoravská stavební spořitelna.
Podrobnější informace o programu IX. Fóra Zlaté koruny a o obsahu jednotlivých vystoupení jsou uvedeny na www.zlatakoruna.info/forum.
K fóru také probíhá diskuse na Facebooku na adrese www.facebook.com/pages/Praha-Czech-Republic/Forum-Zlate-koruny/340828453283 (název stránky „Fórum Zlaté koruny")