Z pojištění odpovědnosti můžete pokrýt i škody, které napáchá vaše domácí zvíře. Panu Josefovi se například vymklo kontrole prase, které chtěl porazit pro kamarády, a napáchalo spoušť za desetitisíce. Řezníkovi, kterého si Josef sjednal, se prase napoprvé nepodařilo zabít. Zdivočelé zvíře pak vběhlo na sousedův pozemek. Zde rozbilo plot a zdevastovalo záhonky i keře. Než se prase podařilo chytit, potrhalo Josefovu sousedovi i několik slepic.
Platí to také o loňském roce, ačkoli čistý zisk tří největších bankovních skupin v Česku klesl celkově o pět procent na 38,9 miliardy korun. Jenže podle odborníků výsledky i tak potvrzují dobrou kondici tuzemských bank.
„Hlavním pozitivním faktorem byl pokles nákladů rizika, spojený se stabilizací podílu špatných úvěrů a obnoveným ekonomickým růstem. Celkově lze říci, že rok 2010 byl pro domácí banky rokem stagnujících výnosů, lepší kontroly nákladů, postupné stabilizace a následně zlepšování nákladů rizika,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Nejlépe se loni vedlo Komerční bance, jež zvýšila čistý zisk o pětinu na 13,3 miliardy korun. Čisté zisky naopak klesly České spořitelně a ČSOB – té dokonce o pětinu. Přesto ČSOB vydělala z českých bank nejvíce, takřka 13,5 miliardy korun.
Rozdíly ve výsledcích jednotlivých bank vyplývají podle Hatlapatky do značné míry z povahy jejich hlavního byznysu. „Bankám, které jsou zaměřeny více na úvěry středním a velkým podnikům, se dařilo lépe, protože zlepšení v oblasti nákladů rizika bylo rychlejší díky oživení ekonomiky,“ uvedl.
„U České spořitelny se projevilo, že je více než její domácí konkurenti zaměřena na drobné klienty. Finanční krize se v tomto segmentu projevila se zpožděním, takže opravné položky České spořitelně narozdíl od ostatních bank loni vzrostly,“ řekl Hatlapatka.
Za skvělé výsledky posledních let vděčí české banky několika faktorům. Krizí si prošly s předstihem již před privatizací v druhé polovině devadesátých let, kdy do nich stát nalil přes 300 miliard korun. Důvodem této krize byly špatné, toxické úvěry, a proto byly banky v následujících letech mnohem opatrnější při poskytování úvěrů a hypoték než v jiných zemích.
České banky navíc v průběhu finanční krize snižovaly vlastní náklady, například počet zaměstnanců se snížil skoro o desetinu.
V neposlední řadě jim pomáhá i skutečnost, že české domácnosti drží velký podíl svých úspor na běžných účtech. Poměr vkladů k úvěrům je v Česku vůbec nejvyšší ze všech zemí EU. Banky si tak během krize nemusely půjčovat na mezibankovním trhu a dosahovaly vyšších zisků.
„Krize se v českém bankovnictví prakticky neprojevila. České banky se totiž chovaly obezřetně a nepouštěly se do nesmyslně rizikových produktů a projektů. Lze říci, že krize přišla pro české peněžní domy včas – dříve než konkurenční boj donutil banky rozjíždět rizikové projekty,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Nelze však zapomínat ani na další faktor, díky němuž jsou české banky tak úspěšné – inkasují vysoké poplatky. Z loňské studie společnosti Scott & Rose vyplynulo, že od roku 2008 se poplatky zvedly takřka o desetinu a v rámci střední Evropy jsou nejvyšší. Výpočty serveru bankovnipoplatky. com zase ukázaly, že bez započtení poplatků by se snížil některým bankám každoroční zisk před zdaněním v minulých letech občas až o tři čtvrtiny.
Na druhou stranu bankéři, ale i mnozí analytici upozorňují, že to byly mimo jiné právě bankovní poplatky, jež bankám pomohly přežít finanční krizi. Jsou totiž stabilizujícím prvkem výnosů. Na rozdíl od výnosů z úroků nekolísají a tlumí tak potřebu bank jít s penězi klientů do většího rizika.