České banky hlídá muž, který ČSOB neuhlídal peníze
Martin Burjánek (42) byl v roce 2000 přímým nadřízeným dvou dealerů, kteří připravili ČSOB na rizikových obchodech s dluhopisy celkem o 2,4 miliardy korun. O tom, co provádějí, tehdy nevěděl a nemohl vědět, říká. Dnes má opatrnost přímo v popisu práce. Od března šéfuje nově zřízenému odboru dohledu obezřetnosti České národní banky, která na banky a jiné finanční instituce dohlíží a reguluje je. Jinými slovy, dohlíží na dálku na všechny tuzemské banky.
Martin Burjánek (42) byl v roce 2000 přímým nadřízeným dvou dealerů, kteří připravili ČSOB na rizikových obchodech s dluhopisy celkem o 2,4 miliardy korun. O tom, co provádějí, tehdy nevěděl a nemohl vědět, říká. Dnes má opatrnost přímo v popisu práce. Od března šéfuje nově zřízenému odboru dohledu obezřetnosti České národní banky, která na banky a jiné finanční instituce dohlíží a reguluje je. Jinými slovy, dohlíží na dálku na všechny tuzemské banky.
Více než dvoumiliardová ztráta z obchodování v ČSOB byla jedním z největších případů v Česku, při kterém zaměstnanci porušením pravidel obezřetnosti připravili banku o peníze. Akce českých „Kervielů“, podle případu známého francouzského obchodníka, jenž svými spekulacemi téměř položil Société Générale, stála místo dealery, ale i tehdejšího místopředsedu představenstva banky Josefa Taubera, který přijal osobní zodpovědnost. Burjánek jako nadřízený obchodníků rezignoval také. Tauber poté působil jako předseda představenstva státní České exportní banky, nyní řídí Českou bankovní asociaci, lobbistické sdružení tuzemských bank.
Burjánek začal po opuštění ČSOB pracovat v Živnostenské bance a od roku 2008 v České národní bance, kde zastával různé řadové pozice v sekci dohledu nad finančním trhem. Až do letošního povýšení.
„ČNB při výběru vhodných kandidátů na manažerské pozice zejména zvažuje jejich znalosti a zkušenosti v příslušném oboru a dále též osobnostní předpoklady pro výkon dané funkce,“ uvedl Tomáš Zimmermann z tiskového odboru ČNB k tomu, podle čeho Burjánka banka vybírala.
Burjánek 14. ledna nahradil bývalého šéfa dohledu nad úvěrovými a platebními institucemi Radka Křičku. Ten byl odvolán bez udání důvodu a dalšího komentáře ze strany ČNB. Burjánka si na místo Křičky vybral šéf sekce dohledu nad finančním trhem David Rozumek. Jeho návrh pak posvětila svým souhlasem bankovní rada České národní banky, nejvyšší orgán instituce. Bankovní dohled následně ještě prošel reorganizací a od března dostal Burjánkův odbor nové jméno.
Burjánkova pozice v ČSOB v případu „prosázených“ miliard ČNB nevadí. „S odkazem na dříve zveřejněné informace uvádíme, že se v předmětném případě jednalo o selhání jednotlivců, kteří se přímo podíleli na uzavírání daných transakcí. Odpovědnost za způsobenou škodu nebyla, kromě těchto jednotlivců, u dalších osob dovozována,“ uvedl k tomu za ČNB Zimmermann z tiskového oddělení.
Rozpačité jmenování
Jmenování Burjánka na místo, odkud dohlíží na to, jak banky plní zákonem daná kritéria a pravidla, však vzbudilo rozpaky ve finančních kruzích. Oficiálně se k tomu lidé z bankovní branže nechtějí vyjádřit, protože všechny banky a finanční instituce se snaží udržovat s Českou národní bankou a zvlášť s jejím dohledem dobré vztahy. Komentář na téma odpovědnosti odmítla i dříve dotčená ČSOB.
„I když pan Burjánek nenesl přímou odpovědnost a šlo jen o selhání kontrolních mechanismů, je velmi zvláštní, že se člověk s takovou minulostí stane ředitelem odboru dohledu obezřetnosti, která má kontrolovat právě stabilitu finančních institucí a sledovat, jestlimají dobře nastavená pravidla fungování,“ shrnuje pochybnosti vysoký manažer jedné finanční instituce.
Rozpaky budí Burjánkovo jmenování v bankovní sféře i proto, že sama ČNB schvaluje obsazení vyššího managementu ve finančních institucích. Posuzuje nejen odbornost, ale například i důvěryhodnost. Nejsou přitom ojedinělé případy, kdy kandidát neprojde.
„Bude to pro něj komplikované, ale platí presumpce neviny. Otázka je, nakolik to bylo selhání jednotlivců, systému či dozoru manažera, a to nikdy nebylo zcela zdokumentováno, alespoň z toho, co vím,“ říká k tomu Jan Bubeník, lovec manažerů soustřeďující se hlavně na finanční sféru. Sama ČNB tenkrát k celému případu pouze uvedla, že ČSOB neměla zavedenou dostatečnou kontrolu.
„Kdybych měl být v souvislosti s někdejším působením v ČSOB jakkoli stigmatizován, jistě by se to již dávno projevilo jak na mé profesní kariéře, tak na mých vztazích s kolegy z trhu,“ uvedl Burjánek prostřednictvím mluvčího ČNB ke své nové roli ve vztahu k problému v ČSOB. Dodal, že od té doby celých deset let působí na finančním trhu, a kdyby mu chtěl někdo něco „předhazovat“, mohl tak už učinit.
Jak to vše bylo?
V polovině září roku 2000 čechoamerický makléř Jeff Czernek a jeho asistent Bohumil Stádník spekulovali jako zaměstnanci ČSOB na pokles amerických státních dluhopisů. Kdyby trh klesal, vydělali by. Dluhopisy však začaly stoupat a ztráta z obchodu rychle překročila povolenou hranici pětimilionů korun.
Makléři však věřili, že se situace otočí, spekulovali dál a falšovali data v záznamech. Na vše se přišlo až v půlce prosince, když byla partnerům z německé banky podezřelá narůstající výše půjček, jež u nich ČSOB měla. To už ztráta banky činila 1,5 miliardy korun. Než ČSOB pozice uzavřela, ztráta vyšplhala na 2,4miliardy korun.
Makléři byli poté obviněni a odsouzeni k 2,5 roku vězení a náhradě škody. Nikdo další obviněn nebyl. Burjánek tenkrát uvedl, že na nedovolené obchody nešlo přijít. „To bychom jim museli prolézat šuplíky nebo je odposlouchávat,“ řekl v roce 2003 pro Respekt.
Diskuse
Vložte svůj dotaz