Poplatky tuzemských bank jsou nejvyšší ve střední Evropě. Nic na tom nezměnila ani ekonomická krize
Nenasytnost bank nezná hranic. Nezastavila ji ani ekonomická krize, která naplno řádila v uplynulém roce. Navzdory složité situaci dokázaly banky na poplatcích za služby vybrat loni o 200 až 300 milionů korun více než o rok dříve. Vyplývá to z průběžných údajů České národní banky i vyjádření expertů na bankovní poplatky.
„Za uplynulý rok se celkové výnosy tuzemských bank z poplatků a provizí budou pohybovat okolo 47 miliard korun. To znamená o nějakých 200 až 300 milionů korun více než o rok dříve,“ řekl včera pro LN Patrik Nacher, expert na bankovní poplatky. „Definitivní výsledky ale budou známy až na konci letošního března,“ dodal Nacher.
Vyberte a porovnávejte si bankovní poplatky účtu zde
Podle průběžných statistik ČNB bankovní domy v Česku jen za tři čtvrtletí loňského roku vybraly na poplatcích asi 34,1 miliardy korun. Ato znamená - jejich optikou - proti stejnému období roku 2008 zlepšení. Meziroční růst výnosů z poplatků a provizí pokračoval podle Nachera i v posledním čtvrtletí.
Pokud banky odečtou náklady, čisté zisky z poplatků i za loňský rok podle Nachera přesáhnou objem 36 miliard korun.
„To je téměř astronomické číslo. Pro lepší představu je dobré si udělat přepočet. Za každou vteřinu lidé a firmy v Česku za bankovní poplatky zaplatí 1145 korun. Za hodinu tak jde o více než čtyři miliony korun a za celý den bezmála sto milionů korun,“ upozornil Nacher.
Tato čísla přitom potvrzují skutečnost, že české bankovní poplatky nejsou vůbec nízké. „Klienti českých bank platí jedny z nejvyšších poplatků ve střední Evropě,“ uvedl Michal Mošnička, partner společnosti Scott & Rose, která se zabývá výzkumem bankovních poplatků v evropském regionu.
Poslední studie této společnosti ukazuje na dvě skutečnosti. Poplatky vloni proti roku 2008 narostly a jsou nejvyšší ve střední Evropě.
„V poslední době se doslova roztrhl pytel s nejrůznějšími průzkumy, které ukazují to, co říkám už léta. Bankovní poplatky v Česku převyšují evropský i světový průměr,“ upozornil Nacher.
Příčin je podle Nachera několik. „Jednak je to specifikum českého bankovního trhu, který by se dal nazvat až oligopolem. Do určité míry si za vysoké bankovní poplatky ale mohou i lidé sami.“
Největší díl z tuzemského bankovního trhu si totiž rozdělily jen ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka. Na ostatní peněžní ústavy zbývá už jen malá část pomyslného „bankovního koláče“.
„Trojici největších bank tak konkurence tolik netlačí a to se samozřejmě projevuje i v poplatcích za služby. Mám-li ale být upřímný, ani se bankám a jejich vysokým poplatkům tolik nedivím,“ řekl Nacher.
To dokládají i slova Michala Mošničky. „Jakkoliv jsou Češi naštvaní kvůli vysokým poplatkům, které platí bankám, ve finále často neudělají nic. Tedy příliš nepřecházejí k levnější konkurenci.“
Přitom na internetových serverech je nespočet informací o tom, kam a jak lze účet převést a nezanedbatelně tak ušetřit. Jedním z nejznámějších je Bankovnípoplatky. com. „Zde jsem založil platformu, kde lidé mohou získávat informace o bankovních poplatcích a mohou si své zkušenosti navzájem i vyměňovat. Novinkou je zde komplexní poplatkový kalkulátor, kde lidé získají údaje, kolik by za používané služby zaplatili v jednotlivých bankách,“ řekl Nacher, provozovatel serveru.
V boji za snižování bankovních poplatků pomáhá i anketa o nejabsurdnější poplatek, kterou pořádá tento server. „Vítěz již pátého ročníku bude znám 1. března,“ uzavřel Nacher.
Banky si podle něj začínají uvědomovat, že musejí reagovat na podněty klientů. Často tak ze sazebníků vyhazují položky, které lidem nejvíce vadí. Jde zejména o poplatky, které klienti označili v anketě za nejabsurdnější.
V roce 2005 „zvítězil“ poplatek za příchozí platbu, v roce 2006 poplatek za výběr hotovosti z vlastního bankomatu a o rok později pak poplatek za vedení běžného účtu. Letos se vítězem stane pravděpodobně poplatek za vklad na vlastní účet na přepážce.