Šéf České spořitelny přiznává, že stát tlačí na banky, aby poskytovaly více úvěrů firmám * Varuje ale před unáhlenou regulací trhů. Peníze domácím firmám stále půjčujeme, říká šéf České spořitelny Gernot Mittendorfer. Problémem pro firmy není obtížný přístup k penězům, ale k zakázkám.
* LN Banky v Česku se začínají dostávat pod tlak. Tlačí na ně zástupci firem, aby jim začaly půjčovat více peněz, a přidal se i ministr financí Eduard Janota. Nehrozí, že se banky stanou kvůli zdrženlivému přístupu k úvěrování veřejným nepřítelem?
Záleží, z jakého úhlu se na věci díváme. Z globálního pohledu jsou banky viníky všeho negativního, co se v ekonomice děje. V Česku je ale situace jiná. Bankovní systém zde je zdravý a nepotřeboval podporu ze strany státu. Když ale lidé slyší a čtou všechny ty nářky politiků, amerického prezidenta Obamu nevyjímaje, není divu, že negativní přístup vnímají a tážou se, zdali na tom není kus pravdy. Stížnosti na banky zaznamenáváme stále častěji i v Česku, ale nemyslím si, že by banky byly veřejným nepřítelem. Lidé si uvědomují, že je v jejich zájmu, abychom s jejich vklady hospodařili obezřetně.
* LN Říkáte lidé. Z firem ale pravděpodobně zaznívají jiné hlasy...
Když říkám lidé, mám na mysli i zástupce firem a podnikatelů. Problémem podnikového sektoru zůstává i nadále nedostatek zakázek. Přístup k penězům skutečně není až takovým problémem. Je zde pořád dostatek bank, které jsou ochotny půjčit na skutečně investičně zajímavé projekty.
Vybírejte z nabídky půjček a úvěrů zde
* LN Ale sám zmiňujete, že stížnosti na banky zaznamenáváte stále častěji. Čeho se týkají?
Nehovořím o konkrétních stížnostech, ale o obecných nářcích, že banky nepůjčují dost peněz. Když se podíváte na vývoj HDP a vývoj objemu úvěrů pro podniky, zjistíte, že pokles HDP byl mnohem větší než pokles objemu úvěrů.
* LN Ale i ministr financí Janota tvrdí, že zaznamenává stížnosti na údajnou nízkou ochotu bank půjčovat peníze. Vždyť na toto téma uskutečnil s šéfy bank i schůzku...
Ano. Té schůzky se zúčastnili zástupci významných bank v Česku a vyměňovali jsme si názory na vývoj trhu. Bylo to ale spíše na obecné rovině. Nejednalo se o žádnou kritiku. Ministr nás pouze informoval, že Hospodářská komora a také odbory vyslovují znepokojení nad tím, že banky podle nich nevydávají dostatečné množství úvěrů.
* LN A co jste na to ministru Janotovi řekli?
Seznámili jsme ho se statistikami vývoje trhu a také s reakcemi našich zákazníků.
* LN Co přesně obsahují ty statistiky?
Dokládají skutečnost, že celkový objem půjček do firemního sektoru loni poklesl. Tento pokles byl ale kompenzován nárůstem retailového sektoru. Zaznamenali jsme i mírný pokles v poptávce po úvěrech ze strany zákazníků. Obecně statistiky dokazují, že jsme peníze půjčovat nepřestali.
* LN O kolik klesl objem půjček firmám?
Odhaduji, že se jednalo o zhruba sedm procent.
* LN Podle nedávného celosvětového průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers se bankéři nejvíce obávají právě zásahu politiků. Je taková obava namístě i v Česku?
Nemyslím si to. Situace v Česku je jiná. Stát je na tom ekonomicky lépe než mnohé ostatní země. Bankovní sektor nepotřeboval podporu státu, jako tomu bylo třeba v Americe nebo v Británii. Česká vláda pořád může sama určovat, kam chce ekonomiku směrovat. To si některé vlády již dovolit nemohou a musí se podrobit scénářům Mezinárodního měnového fondu a dalších institucí. Diskuse s politiky v zásadě podporujeme. Je důležité si vyměňovat názory. Nebezpečí vnímám v případných populistických vyjádřeních politiků, resp. v návrzích populistických opatření. To se ale zatím neděje.
* LN Zatím. Avšak s tím, jak se budou blížit volby, lze nárůst populismu očekávat. A všichni, kteří „sedí na penězích“, tedy i banky, se mohou stát snadným terčem...
Očekávám, že se staneme terčem populistických ataků. Již jsme se s tím setkali v minulosti. Budeme se s tím muset vyrovnat. Naší odpovědí bude dávat na stůl fakta.
* LN Naznačujete, že český bankovní sektor je v lepší kondici než banky v dalších zemích, a tudíž od něj politici mohou dát ruce pryč. Jak byste ale reagoval na námitku, že nemohou. Zatímco na Západě představují banky pro politiky stále ještě hrozbu, v Česku jsou zase potenciálním zdrojem peněz, kterých je v ekonomice třeba. Stát si však další fiskální expanzi dovolit nemůže, a tak tlačí na banky...
Jedním z důvodů, proč český bankovní sektor vyvázl z krize s relativně čistým štítem, je skutečnost, že domácí banky byly obezřetné v poskytování úvěrů. Právě to přispělo k tomu, že dopady globální krize na Česko nebyly tak bolestné. Věřím, že politici si toto dobře uvědomují.
* LN Ano, ale k rozpohybování ekonomiky je potřeba do ní lít peníze, které stát nemá, ale banky ano. Důvody, proč stát může tlačit na vyšší úvěrovou angažovanost bank, jsou zřejmé...
Podívejte se na příčiny vzniku krize. Nemůžeme léčit krizi tím, co ji na počátku způsobilo. Kdyby vláda tlačila na zbrklé pumpování peněz do ekonomiky, zadělávala by v budoucnosti na ještě větší problémy, než kterých jsme svědky v současnosti.
* LN Z mnohých návrhů, a to nejen českých politiků, vyplývá, že politici si poučení z minulosti příliš neberou. Stačí se podívat na návrhy některých regulací, například na oddělení komerčního a investičního bankovnictví. To přece již obsahoval tzv. Glass Steagall Act na počátku 30. let minulého století...
Určitě. Nelze ale směšovat bankovní trh v Americe s tím českým. V Česku v zásadě investiční bankovnictví neexistuje. Komerční banky se zaměřují na úvěrování privátních a korporátních zákazníků. Debaty v Americe se od debat v Česku liší. Je ale zřejmé, že znovuzavádění některých opatření, která následovala po poslední velké hospodářské krizi, je přirozené. Politici hledají řešení a vědí, že státní rozpočty již neunesou další výdaje. Proto hledají inspiraci v minulosti. Jenže zatím se jim příliš nedaří.
* LN Zdůrazňujete, že český bankovní sektor si žije v podstatě vlastním životem, vývoj na západních trzích ho příliš neovlivňuje. Do jaké míry ovlivňují zahraniční mateřské společnosti aktivity bank v Česku?
Mohu hovořit pouze za Českou spořitelnu. Rozhodování o objemu úvěrům a celkovou obchodní politiku provádíme zde, v Česku. Sedíme zde, monitorujeme zdejší trh, a tudíž i nejlépe víme, co trh potřebuje. Samozřejmě podáváme zprávy o našich aktivitách a záměrech kolegům v dalších zemích.
* LN Takže například o tom, kolik půjčíte peněz domácím firmám, se rozhoduje v Praze, a ne v centrále Erste Group ve Vídni?
Ano. To je filozofie celé skupiny Erste. Obchodní politika se dělá vždy v dané zemi. Ale kdybychom chtěli například změnit barvu loga, museli bychom získat povolení z Vídně.
* LN Jestliže si skutečně užíváte takové nezávislosti, musí vás trápit návrhy na různé formy regulace bankovního sektoru...
Některé návrhy jsou smysluplné, některé nikam nevedou. Navíc se často jedná o pouhé proklamace. Podívejte se třeba na tolik zmiňovanou Exit Strategii (strategie budoucího vývoje české ekonomiky po odeznění krize – pozn. red.). Viděl jste už nějaká detailní opatření, která by měla být součástí této strategie?
* LN Spíše než o detailní opatření se jedná a strategické záměry...
A to je právě to. Nic konkrétního na stole není. Nikdo neví, jakou cestou se přesně vydat. A to samé je i v oblasti bankovních regulací. Je nutné dát pozor, aby některá opatření trh do budoucna spíše nepoškodila. Nemá smysl pracovat na opatřeních, která slouží jako prevence již proběhlé krize, avšak mohou vytvořit podhoubí pro budoucí krizi.
* LN Může snahy o globální regulaci bank nějak ovlivnit banky v Česku?
To ano. Český trh je přece součástí evropského trhu. Konkrétně se může jednat o požadavky na vyšší podíl vlastního kapitálu. Ale to bude spíš úkol pro bankovní skupiny než pro jednotlivé banky.
* LNA co například bonusy pro manažery. Ty jsou nyní předmětem zájmu regulátorů a politiků téměř na celém světě...
Celkový pokles trhů se samozřejmě projevil i do výše bonusů. Bonusy vyplácené v Česku ale nebyly tak dramatické jako v jiných zemích, a proto ani jejich případná regulace nebude na českém trhu tak dramatická. Lze předpokládat, že vyvstanou diskuse o tom, jak správně nastavit motivační programy pro zaměstnance a manažery a že může dojí k nějakým změnám.
* LN Hovoříte v budoucím čase. Znamená to, že zatím k žádným změnám v otázce bonusů na českém bankovním trhu nedošlo?
Opět mohu hovořit pouze za Českou spořitelnu. Až na švýcarskou banku UBS, která již provedla změny v systému odměňování, v ostatních evropských bankovních skupinách zatím probíhají diskuse o tom, jak odměňování měnit. Úpravu v této oblasti nyní chystá Deutsche Bank.
* LN A v Česku?
Nelze se zaměřovat pouze na bankovní sektor, ale na celou ekonomiku. Při tomto pohledu vyplyne, že v Česku je kladen velký důraz na variabilní složku odměn. To motivuje zaměstnance k vyšší produktivitě a není na tom nic špatného. V případě bank je třeba ale dát pozor, aby bonusy nemotivovaly bankéře k nadměrnému riziku.
* LN Dalším negativním dopadem globální krize na český bankovní trh se mohou stát řecké státní dluhopisy v portfoliu českých bank. Zadlužené Řecko je možná nakonec nebude schopno splatit...
Otázka řeckých dluhopisů v podstatě dobře ilustruje náš přístup k investování. Před 10 lety jsme měli zhruba každý padesátník vydaný na úvěrech krytý jednou korunou vkladů. Tehdy nebylo v Česku mnoho investičních příležitostí, a proto jsme se poohlíželi do zahraničí. Nyní odpovídá jedné koruně vkladů zhruba 70 haléřů úvěrů, a investujeme již jen v Česku. Obezřetní vůči Řecku jsme začali být již od roku 2008. Nyní již držíme pouze část dluhopisů, které jsme původně nakoupili. Neobáváme se, že peníze do nich investované nezískáme zpět. A i kdyby nějaké potíže nastaly, neměly by pro nás výrazný dopad.
* LN Na začátku rozhovoru jsme hovořili o jednáních bankéřů s ministrem Janotou. Co byste dělal vy, kdybyste byl ministrem financí?
Ani nevím, jestli bych jím mohl coby Rakušan být (smích)...
* LN ... snad ano. Máme ve vládě Slováka...
Jsem rád, že nemusím být ministrem. Určitě bych se ale snažil iniciovat debatu, jak se má ekonomika dále vyvíjet. Deficit veřejných rozpočtů již navyšovat nelze. Ke zvyšování korporátních daní bych ale přistupoval obezřetně. Je jasné, že stát potřebuje dodatečné finanční zdroje. Avšak daňový systém zároveň determinuje konkurenceschopnost země.