„Vloni propadla poptávka po investičních úvěrech a po službách souvisejících s pohledávkami (faktoring), naopak se zvyšuje poptávka po neúčelových typech financování,“ říká Václav Štětina, ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank.
* Jak hodnotíte uplynulý rok z hlediska vývoje podnikatelských úvěrů?
Loňský rok byl hodně nervózní, a to na obou stranách. Začátkem roku postihla podnikatelský sektor nejistota. Podnikatelé zjišťovali, že po letech růstu oslabil zájem o jejich zboží a služby, jejich odběratelé navíc mnohdy začali mít problémy s řádným placením faktur. Tato nejistota se ve firemním sektoru projevila poměrně razantním omezením rozvojových investic. Reálně nastalo období jakéhosi vyčkávání, a tento stav logicky dolehl i na banky. Poptávka po bankovních službách byla menší, než banky očekávaly. Začal boj o klienty a hledání vhodných příležitostí a projektů k financování.
* Podle údajů ECB vloni klesala ze strany firem poptávka po úvěrech. Ve třetím čtvrtletí poklesla o dvacet, ve čtvrtém jen o osm procent. Jakou zkušenost mají naše banky?
Je to hodně podobné a tento vývoj odrážel skutečný stav na trhu. Poslední čtvrtletí loňského roku bylo sice, ve srovnání s prvním pololetím, skutečně lepší z pohledu vývoje úvěrů a poptávky po nich, ale ve firemním a bankovním sektoru celkově se jedná o tradičně silné období. Je tedy otázkou, nakolik byl tento pozitivní vývoj ovlivněn sezónností a nakolik se jedná o reálnou změnu trendu. To teprve ukáže čas.
Vyberte si bankovní účet zde
* Jak to vypadá letos? I když jsme na počátku roku, je vidět obrat k lepšímu?
Pro hodnocení letošního roku je prozatím velmi brzo. Navíc měsíce leden a únor zrovna nepatří mezi bankovně nejsilnější měsíce.
* Ve standardní nabídce bank jsou kontokorentní úvěry, podnikatelské úvěry, úvěry na financování projektů podpořených ze zdrojů EU, profi úvěry a další. O které vaše produkty z oblasti podnikatelských a firemních úvěrů byl vloni největší zájem?
Velmi citelně propadla poptávka po investičních úvěrech a všeobecně je nižší i zájem po finančních službách souvisejících s obchodními pohledávkami. Naopak pozorujeme výrazný nárůst zájmu po neúčelových typech financování (např. kontokorentním úvěru) a zvyšují se například i požadavky na financování zásob. K růstu poptávky po tomto financování přispívá i rozšířená nabídka možnosti krytí formou bankovních záruk ze strany ČMZRB. V poslední době se rovněž začíná projevovat fenomén reflektující situaci na trhu, a to přirozený výběr. Společnosti, které si před krizí nevytvořily dostatečný polštář finančních rezerv, se dostávají do problémů a část jejich majetku nebo dokonce celé jsou kupovány společnostmi, které s rezervami pracovaly a jsou dnes finančně silné. Zdravé společnosti kupují majetek těch méně silných. Zvyšuje se tedy poptávka po tzv. akvizičním financování.
* Raiffeisenbank loni financovala projekty fotovoltaických elektráren v rozsahu zhruba 3 miliardy Kč a se zhruba stejným objemem úvěrů počítáte i pro letošní rok. V současné době však platí stop stav pro jejich připojování a mění se i legislativa týkající se výkupních cen. Jak na to zareagujete?
Pro nás tento obor podnikání nikdy nebyl strategickým cílem a projekty k financování jsme vybírali velmi selektivně. S množstvím přicházejících změn pro rok 2011, a to hlavně z pohledu změny garantované výkupní ceny a současnou pohrůžkou o možnosti odpojování elektráren ze sítě z důvodu zachování stability rozvodné sítě ve špičkách, jsme při financování těchto projektů ještě pozornější. Lze očekávat, že banky celkově budou ochotny financovat především projekty, u kterých budou přesvědčeny, že na 100 % dojde k dokončení projektu ještě v tomto roce. Díky této skutečnosti může ochota financovat tyto projekty po polovině roku 2010 značně ochladnout.
* Uvedl jste, že krize se odrazila v boji o klienta, přitvrdila se konkurence. Mají klienti lepší podmínky pro poskytování úvěrů?
Na to je těžké odpovědět plošně. Firmy, u kterých se hospodaření nevyvíjí příznivě, klesají jim tržby a přežívají jen díky rezervám, tak samozřejmě pociťují zvýšení úrokových sazeb díky rizikové přirážce a zpřísnění podmínek poskytování úvěrů. Ale firmy, které se umějí se situací vypořádat, našly alternativní odbyt, udržely ziskovost nebo mají nový smysluplný záměr, mají v dnešní situaci na trhu naopak sílu vyjednat lepší úročení, lepší podmínky zajištění i smluvní podmínky.
* Kdo je pro banku kvalitním klientem?
Klient, který řádně splácí své závazky a dodržuje podmínky, jež si s bankou při uzavření smluvního vztahu dohodl. Z pohledu firemního bankovnictví je to současně firma s kvalitním záměrem nebo projektem. Tím myslím projekt, který je návratný, ziskový a není v rozporu s firemní strategií a firemními hodnotami banky, která úvěr poskytuje.
* Mají stálí klienti bank lepší podmínky než ostatní?
V bankovnictví vždy funguje znalost klienta. Když je znáte, a navíc máte společnou pozitivní zkušenost, přistupujete k němu samozřejmě jinak než ke klientovi, o kterém nemáte k dispozici dost informací. Díky znalosti klienta se lépe oceňuje riziko spojené s financováním, což má dopad nejen do požadavků na zajištění a smluvních podmínek, ale ve svém důsledku i na konečnou výši úrokové sazby, kterou riziko financování významně ovlivňuje.
* Jak velký manévrovací prostor má banka? Co je klient schopný vyjednat?
Bankovnictví v České republice není postaveno na „arabském modelu obchodování“, kde je první nabízená cena vždy násobkem skutečné ceny transakce. Už v první nabídce klientovi nabízíme podmínky, které považujeme za výhodné pro obě strany. Z pohledu rizika nelze příliš vyjednávat o výši úvěru nebo délce splácení. Diskuse samozřejmě jsou, avšak především o ceně úvěru (úroková sazba a související poplatky), jde ale spíše o desetiny procent. Naší snahou je, aby tyto diskuse vůbec neprobíhaly, protože našim klientům nabízíme kvalitní bankovní servis, přizpůsobení podmínek financování klientovi na míru a maximální komfort. To pár desetinek procenta klientovi nenahradí.
* Jak dlouho u vás trvá průměrné vyřízení podnikatelského úvěru?
Na dobu od podání žádosti do načerpání úvěru má vliv mnoho aspektů. Ať už je to znalost klienta, požadovaná výše a struktura financování, jeho účel. Když se však již s klientem dohodneme na konečné podobě financování, snažíme se být velmi rychlí a finální podobu smlouvy jsme schopni připravit v řádu hodin. Stejně tak připsat úvěrové zdroje na účet. Na dobu vyřízení úvěru má samozřejmě vliv i úroveň spolupráce ze strany žadatele. Největší časové ztráty jsou v případech, kdy musíme zjišťovat o klientech další a další informace, které nám na počátku opomenou sdělit. Pokud však přijde podnikatel s kvalitně připraveným projektem, tak od nás dostane úvěr během pár dnů.
* Jak rychle banky reagují na měnící se podmínky trhu? Mění se například podmínky pro poskytování firemních úvěrů, případně jak často? Je dnes pro podnikatele opravdu výhodnější si vzít úvěr?
Nechceme a nebudeme každý rok měnit svou strategii. Naopak chceme vůči trhu a našim klientům vystupovat konzistentně a být pro ně srozumitelným a stabilním partnerem. Naše strategie je dlouhodobá a firemní sektor v ní má velmi významné místo. Neznamená to však, že některé podmínky nejsme nuceni občas upravovat dle měnící se situace na trhu, ale to jsou drobné korekce, které nemají na naši strategii a obchodní politiku výrazný dopad. Úvěr je potřeba vždy a obecně platí, že nejdražší zdroje jsou ty vlastní. Přestože došlo ke zdražení úvěrů, přestože jsou tvrdší podmínky pro poskytování úvěru, přestože se zpřísnily požadavky na zajištění, pořád je úvěr výhodný nástroj financování. Díky obecnému poklesu sazeb si nemyslím, že úrokové sazby jsou tak vysoké, aby bránily firmám čerpat úrokové zdroje, aby nějak snižovaly jejich rentabilitu. Jsem přesvědčen, že úvěrové sazby jsou na velmi přijatelné a rozumné výši.
* Jak se díváte na to, že si firmy obstarávají finance i jinak než půjčkami od bank, třeba výdejem dluhopisů…
Myslím, že je to logický vývoj. Když srovnáte náš trh a strukturu cizích zdrojů, které firmy čerpají na svůj provoz nebo rozvoj, je objem úvěrů v celkovém balíku financování zatím stále nižší, než je obvyklé v západní Evropě. Jsem přesvědčen, že objem financování prostřednictvím dluhopisů a alternativních zdrojů kapitálu bude růst, ale nemusí to být na úkor bankovních úvěrů, ale na úkor využívání vlastních zdrojů.
* Jaké máte zkušenosti s faktoringem? Je o tento produkt zájem?
Rok 2009 byl hodně poznamenán poklesem poptávky po financování. Faktoring jako takový patřil k těm více postiženým typům financování. Všechny banky zaznamenaly ve větší či menší míře pokles faktoringu, který u nás představoval cca 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Nejde však o změnu zájmu trhu a firem o tento produkt, faktoring doplácí na všeobecný pokles objemu kvalitních pohledávek. Faktoring má pro banky výhodu z pohledu účelovosti financování, jelikož banka skutečně financuje konkrétní pohledávky svých klientů a následně z nich splácí svoje financování. Pro klienty má výhodu v tom, že jim banka vedle financování dodává i další služby, jako třeba správu pohledávek (upozorňování partnerů o termínech splatnosti, řeší i upomínky, splátkový kalendář)… Všeobecně se zhoršuje ochota platit. Pokud do obchodního vztahu vstupuje prostřednictvím faktoringu banka, platební morálka odběratelů se zlepšuje.
* Každá banka eviduje své špatné úvěry. Zvedá se počet "špatných úvěrů", kdy se klienti dostali do platební neschopnosti, zkrachovali a nemohou úvěr splácet?
Podíl rizikových pohledávek se znatelně zvýšil. Hodně firem se v minulých měsících dostalo do platebních problémů. Tento trend se nevyhnul ani naší bance. Na druhou stranu objem portfolia rizikových úvěrových pohledávek je menší než celorepublikový průměr (v lednu to podle údajů ČNB bylo 5,4 %). Situaci našich klientů průběžně sledujeme a pokud se objeví problém, snažíme se ho řešit včas, tedy ne až v situaci, kdy již klient nesplácí své závazky. V této oblasti jsme realizovali hodně nových opatření, zavedli jsme monitorovací systém a zefektivnili jsme vymáhací proces. Pokud se klient dostane do reálných problému, zapojíme do řešení naše specialisty, kteří s klientem jeho problémy řeší, ať už restrukturalizací dluhů, změnou splácení, či dalšími alternativními způsoby. Když má klient zájem spolupracovat, tak mu vyjdeme maximálně vstříc. Je potřeba totiž velmi přesně rozdělovat ochotu a neschopnost.
* Existuje řada názorů a hypotéz ohledně krize, jejího dna a dopadů na finanční sektor a trhy… Jaká je vaše prognóza v oblasti firemních úvěrů pro letošní rok?
Řekl bych, že už by nemělo být hůře. Podle mého názoru bude sice rok 2010 spíše o stagnaci , možná opatrném růstu, ale očekávám postupné uklidnění trhu. Pevně věřím v obnovení ochoty firem investovat do svého rozvoje a tedy i zvýšení poptávky po investičním financování. Současně je jasné, že banky o dobré příležitosti k financování budou bojovat.
***
Václav Štětina (40) pracuje v bankovnictví od roku 1991. Začínal v Komerční bance, poté přešel do eBanky a od její fúze s Raiffeisenbank v roce 2006 pracuje na vedoucích pozicích v Raiffeisenbank. Prakticky celou kariéru strávil ve firemním bankovnictví, od roku 2001 v manažerských pozicích, aktuálně jako ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank. Václav Štětina je ženatý, má dvě děti. Mezi jeho hlavní záliby patří sport (kolo, badminton), heavy metal a literatura faktu. Mezi velikostí firmy a podmínkami v zásadě žádný vztah není. Podmínky financování vycházejí z toho, jak je firma kredibilní, jak kvalitní má projekt.