Vyplývá to z údajů České národní banky * Zadlužení domácností letos převýší bilión korun

Z velkých peněžních ústavů se loni nejvíce dařilo ČSOB. Ta meziročně zvýšila čistý zisk na rekordních 17,4 miliardy korun, což byl vůbec nejvyšší zisk v historii českého bankovního sektoru, upozornila ČTK. Zlepšeným hospodařením se pak mohly pochlubit také Raiffeisenbank, Česká spořitelna a Komerční banka, nárůst zisku z velkých bank nevykázala jen UniCredit Bank.
Objem nesplácených úvěrů vzrostl o 64 %
Zisk z finanční a provozní činnosti zvýšily všechny banky meziročně o 30 miliard na 168,4 miliardy korun. Úrokové výnosy klesly všem 39 společnostem na bankovním trhu celkem o 14,3 miliardy na 174,6 miliardy korun a výnosy z poplatků a provizí nepatrně stagnovaly na 46,8 miliardy Kč.
„K lepším ziskům bankám přispěly také úspory na straně nákladů. Jejich snižování přitom již bude letos mnohem obtížnější,“ podotkl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Ke konci roku 2009 pracovalo v bankovním sektoru celkem 37 864 zaměstnanců, o rok dříve to bylo 39 tisíc lidí.
Centrální banka včera rovněž uvedla, že dluhy českých domácností u bank vzrostly během února o dalších 2,74 miliardy na 988,4 miliardy korun. Za poslední rok tak české rodiny zvýšily své zadlužení o 92 miliard a už ke konci letošního prvního pololetí by podle expertů mohlo dosáhnout hranice jednoho biliónu Kč.
Za krize ovšem již výrazně přibylo lidí, kteří nezvládají úvěry splácet. Objem nesplácených půjček od bank vzrostl loni o více než 64 procent na 114,3 miliardy korun.
Podle ČNB tomu tak bylo v důsledku poklesu celé ekonomiky. Podíl takzvaných pohledávek se selháním na celkových pohledávkách bankovního sektoru se loni zvýšil o 1,7 procentního bodu na 4,5 procenta.
Zahraniční dluh se zvýšil na 1,6 biliónu
ČNB včera informovala i o zadlužení státu. Zahraniční dluh České republiky se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 124,9 miliardy na 1,59 biliónu korun, a představoval tak 43,8 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se zahraniční dluh snížil o 17,7 miliardy Kč.
„Růst zahraničního zadlužení souvisel především s čerpáním zahraničních zdrojů podnikovým a vládním sektorem. Polovina zahraničního dluhu připadá na podnikový sektor,“ uvedla ČNB.
Vedle nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory se u vládního sektoru projevilo čerpání úvěrů vládou a regiony od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury. Podíl zahraničních závazků vládního sektoru tvoří 23 procent, podíl obchodních bank na zahraničním dluhu činí 26 procent.
Při růstu celkové dlouhodobé zadluženosti se zvýšil podíl dlouhodobých zahraničních závazků veřejného sektoru na 46 procent. Zastoupení závazků soukromého sektoru pokleslo podle ČNB na 54 procent.