Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
Slibovaný host a slibované povídání už je tady mezi námi. Takže, dobré ráno přejeme panu Danielu Stavárkovi, docentovi a vedoucímu katedry financí Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity.

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Dobré ráno.

Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
Ten úvod byl dlouhý, ale vítejte.

Markéta PERNICKÁ, moderátorka
--------------------
Já vám také přeji hezké ráno. A já půjdu hned k první otázce. Kdo stanovuje výši poplatků, které banka vybírá za své služby?

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Tak samozřejmě bankovní poplatky jsou takovou specifickou cenou, cenou za specifické služby, což jsou bankovní služby a z tohohle pohledu se na banky musíme dívat jako na každou jinou podnikatelskou entitu nebo podnikatele. Je úplně jedno, jestli to je banka nebo kadeřnictví nebo restaurace. Čili, jak kadeřnictví si může zvolit cenu za melír, foukání nebo stříhání, jakou chce a restaurace za čepovanou dvanáctku, jakou chce, tak i banka má tu pravomoc a může si zvolit poplatky, jaké chce a v jakékoliv výši. Takže, tam je to pouze a jedině na rozhodnutí managementu.

Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
Přece jenom bychom asi očekávali, pane docente, že, pokud by to byl příklad třeba toho kadeřnictví, tak když mně nasadí, v mém případě to asi není úplně dobrý příklad, ale když mně nasadí vysokou cenu, tak půjdu o ulici vedle a tam budu mít nízkou cenu. Ale v Česku se stalo svého času to, že skutečně všechny banky měly prakticky stejné sazebníky a nebyla možnost uniknout před bankovními poplatky.

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Přesně tak. To je otázka jakési regulace na trhu. A ta může být buďto státní nebo nějaká tržní, přirozená. Pokud se podíváme na tu regulaci státní, tak ta v oblasti bankovních poplatků vůbec žádná není. Centrální banka, Česká národní banka, ta reguluje banky velice svědomitě, ale v jiných aspektech, dívá se na výši kapitálu, kvalitu portfolia a tak dále, ale bankovní poplatky nechává přímo a jedině na těch bankách a tím pádem nastupuje ta regulace tržní nebo přirozená a banky si nemůžou stanovit poplatky jinak, než dovolí konkurence anebo jak dovolí klienti.

Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
Anebo, že vám tam vsunu ještě takovou doplňující otázku, můžeme v tomhle tom případě hovořit o kartelové dohodě z minulosti?

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Tak jeden takový příklad se stal. Netýkal se přímo bank komerčních, ale stavebních spořitelen, což je taková specifická skupina bank. A Úřad pro dohled nad hospodářskou soutěží udělil dokonce vysokou pokutu čtvrt miliardy korun celkově několika stavebním spořitelnám, protože se domluvily na výši poplatků za vedení účtu a tak dále. Ale ten případ vyšuměl a banky se odvolaly a nemusely platit vůbec nic. Čili, ta regulace je trošku ošemetná.

Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
Takové pěkné české řešení.

Markéta PERNICKÁ, moderátorka
--------------------
Mě by třeba zajímalo, kdo ty poplatky vlastně jednotlivým bankám schvaluje a pokud si klient chce stěžovat, jestli vůbec může, jestli to má smysl a kdyžtak komu?

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Tak jak už jsem říkal, to schválení je plně v kompetenci bankovního managementu. Kdysi probíhala jakási kalkulace poplatků, teď už spíš ty banky okukují konkurenci. A jak už jsem říkal, v České republice ti klienti jsou velice loajální vůči své bance. Čili, zase se projevuje taková trošku česká povaha, že my zůstaneme pouze u toho nadávání, ale už nejdeme o ulici dál nebo naproti ulici do jiné banky a stále zůstáváme u té banky, která nám příliš nevyhovuje, což v současné době, když si můžeme zjistit jakékoliv ceny, je trošku špatné řešení. Nicméně to stěžování na výši poplatků je trošku komplikované. Pokud si chceme stěžovat na samotnou výši, tak je to úplně zbytečné, protože my, když si uzavíráme účet nebo jakoukoliv jinou finanční službu, tak společně se smlouvou podepisujeme sazebník a podmínky a banka vždycky účtuje pouze to, na co má nárok. Takže, jestliže my schválíme a souhlasíme s tím, že nám budou za běžný účet měsíčně účtovat 300 korun, tak bohužel to musíme platit anebo jít někde jinde.

Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
Může se to změnit? Omlouvám se, že vám vstupu do toho. Přece jenom změní se vlastník banky a přijde jiný vlastník, který řekne dobře, tady bych chtěl zdražit poplatky, tady bych chtěl přidat, tady bych chtěl vymyslet nový poplatek. A co potom já jako klient? Mohu odejít, ale pakliže chci zůstat, tak jsem nucen platit tedy ten nový sazebník?

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Jste v podstatě nucen, protože banky ve svých podmínkách mají vždycky takovou klauzuli, že oznamují nové podmínky klientům většinou 14 dní dopředu, než vstoupí v platnost a oznamují to různými zprávami ve výpisech z účtů, zprávami na internetovém bankovnictví a tak podobně. Vy máte dalších 14 dnů na to, abyste vyslovil nesouhlas s těmito novými podmínkami. Ale to řešení je nasnadě, banka tam dále píše, že má právo takového klienta v podstatě vypovědět. Takže, vy, když nesouhlasíte s novými podmínkami, tak jste odejit z té banky. A jestliže přijde nový majitel, tak si může samozřejmě udělat cokoliv, co bude chtít. Nicméně v současné době ten český bankovní sektor je relativně vyprofilovaný, takže každá banka si hlídá ten svůj segment. Jsou banky, které obsluhují úplně všechno, od studentů až po velké firmy, jsou banky trošku úžeji zaměřené. Takže, kdyby se změnil majitel, já myslím, že ty banky by zachovaly tuhle tu svou profilaci a s těmi poplatky by příliš neměnily. Možná, možná jedině směrem k lepšímu pro klienty, aby si vybudovaly nějaké renomé nebo zlepšily svůj podíl na trhu.

Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
Tak ještě věc, která mě hodně zaujala. Slyšel jsem o případu, kdy banka posílá, řekněme, upomínky, které si účtuje poměrně vysokými částkami, řekněme, třeba 500 korun a posílá je ve frekvenci, kterou ta banka uzná za vhodnou, tj. každý týden jedna upomínka. Tak mě tak hypoteticky napadlo, kdyby ta banka se rozhodla, že bude posílat každý den a třikrát denně takovéto upomínky, tak si na tom také může udělat zisk a ten klient se nemá možnost bránit, nebo je v těchhle těch záležitostech alespoň nějaká regulace, která by chránila toho klienta?

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Tak samozřejmě můžeme spoléhat na to, že banka používá jisté dobré mravy, což ale nemusí být vždycky pravda. A pokud opět jsme podepsali smlouvu, kde si banka tyto podmínky stanovila, tak nám nic jiného nezbývá. Pokud ale si banka účtuje poplatky, na které právo nemá, tak samozřejmě je nejlépe podat jakousi reklamaci, písemnou reklamaci té bance. Pokud nejsme úspěšní s tou reklamací, tak některé banky už v současné době zavedly funkci takzvaného bankovního ombudsmana. Nejsou to všechny banky. Jsou to sice zaměstnanci banky, tito ombudsmanové, ale měli by ve vztahu banka-klient vystupovat nezávisle.

Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
A vystupují? Jaká je zkušenost?

Markéta PERNICKÁ, moderátorka
--------------------
Teď jsem se chtěla zeptat.

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Ta zkušenost zatím není tak dlouhá, to je několik měsíců zkušenost, takže, zatím i podle těch internetových stránek bank je to tak nějak vyrovnaně, klient-bank, ty spory jsou tak vyrovnaně. Nicméně ten třetí, ta třetí etapa je Finanční arbitr České republiky, což je oficiální institut podle českého práva a tam si lidé nespokojení s finančními službami mohou také podat stížnost a řeší to tento finanční arbitr.

Markéta PERNICKÁ, moderátorka
--------------------
Já ještě na závěr v rychlosti jednu otázku. Kolik % tvoří příjem banky z našich poplatků?

Daniel STAVÁREK, vedoucí katedry Financí, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské Univerzity
--------------------
Tak v současné době to vypadá na nějakých 25 %. Třeba v roce 2004 to bylo ještě 32 %. Ten pokles není způsobený tím, že bychom platili menší poplatky, ty platíme vyšší, ale v té době prudce vzrostl výnos z úroků z poskytnutých úvěrů, čili banky se více v té době díky ekonomickému růstu a příznivých podmínkách na trhu hypotečních úvěrů spíše získávaly peníze z těchhle těch úrokových, úrokových výnosů.

Markéta PERNICKÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Vyčerpávající.

Luboš ROSÍ, moderátor
--------------------
Děkujeme, vyčerpávající.