Bankomaty v malých obcích téměř nejsou, přestože je lidé chtějí. Výjimkou jsou místa, kam jezdí hodně turistů. Lidé musí kvůli výběru hotovosti jezdit do větších měst.

Nejvýhodnější se jeví druhá možnost, přestože lidé za výběr ze soukromého bankomatu platí větší poplatky než u své banky. „Neznačkový“ bankomat mají třeba v Morkovicích na Kroměřížsku. „Banky moc ochotné nebyly, proto jsme sehnali soukromou firmu,“ vysvětlil starosta Pavel Horák. Investor kývnul i s rizikem, že v obci se dostatek zájemců nenajde. „Minimální počet transakcí, který musíme splnit, je 750 měsíčně. To ujde. Po Vánocích jsme sice dopláceli deset tisíc za měsíc, ale to byla výjimka,“ poukázal Horák. Jen pro srovnání: limit stanovený bankou je 2500 výběrů měsíčně. V praxi to znamená, že z bankomatu by lidé museli vybírat peníze kromě noci každých pět minut.
Bez bankomatu je nyní i Kelč na Vsetínsku. Loni jej ještě měli, pak ho ale poškodil vandal. Od té doby mají místní lidé smůlu. „Bombardují mě výtkami. Ale nejsme schopní to zaplatit,“ krčí rameny starosta Stanislav Pitrun. Soukromá firma bankomat neopraví a banka si žádá 50 tisíc korun měsíčně. „Každý vám naslibuje, kolik peněz vybere, ale pak ještě bude muset obec za chybějící transakce doplácet,“ říká Pitrun. „Za takové peníze bychom radši mohli pro lidi zřídit linku do města, kde by si peníze vybírali,“ dodal s nadsázkou.
Bankomaty najdete i v obcích, které tři tisíce obyvatel nemají, vždy to ale má nějaký důvod. „Jsme spádová oblast. Jezdí sem turisté i lidé z okolních vesnic na nákupy,“ poznamenal Miroslav Máčel, starosta Koryčan, kde má svoji pobočku Česká spořitelna.
Jinde naopak rezignovali. „Měli jsme nabídky od bank, ale odmítli jsme. I kvůli penězům,“ vysvětlil starosta Tlumačova Jaroslav Ševela. „Většina lidí pracuje ve Zlíně nebo Otrokovicích, kde je bankomatů dostatek,“ doplnil Ševela.