Pátá největší banka v Česku dle hodnoty majetku vytvořila za první pololetí letošního roku zisk ve výši 995 milionů korun, což znamená pro Raiffeisenbank nárůst o čtvrtinu. Bance se zvýšily především výnosy z úroků téměř o čtvrtinu na tři miliardy korun, což je pro finanční ústav hlavním zdrojem příjmů. Do budoucna má však černější vyhlídky, neboť čeká zhoršení dopadů ekonomické krize. Mateřská Raiffeisenbank International má za první pololetí letošního roku zisk v přepočtu asi tři miliardy korun a meziročně tak klesl o 86 procent, a v samotném druhém čtvrtletí dokonce o 93 procent. Její rakouské matce srazily zisk hlavně ztráty ze špatných úvěrů na Ukrajině, proto rezervní fond posílila v přepočtu 25 miliardami korun.
Raiffeisenbank, velikostí aktiv pětka trhu v Česku, mohla včera slavit. V prvním pololetí vydělala skoro jednu miliardu korun a v meziročním srovnání zvedla zisk o čtvrtinu. Je to nejvíc ze všech tuzemských bank.
„Těžíme z růstu našeho byznysu, z loni dokončené integrace eBanky a z úzkostlivého hlídání nákladů. Jsme pro klienty skálou v rozbouřeném moři krize,“ uvedl včera člen představenstva Raiffeisenbank Mário Drozd s poukazem na silný nárůst vkladů a posílení kapitálu společnosti.
Depozita banky nabobtnala o 13 procent, jen ve 2. čtvrtletí o dvě miliardy. Podle něj jsou za tímto růstem firmy i lidé, jejich vklady nejen na výhodných spořících účtech, ale i na běžných kontech.
Stejně jako dalším bankám Raiffeisenbank ale zpomalil růst půjček. Celkové portfolio úvěrů banky se meziročně zvětšilo o 8 procent na zhruba 140 miliard korun, objemy letos nově poskytnutých hypoték ale klesly meziměsíčně o 30 procent až 50 procent a u spotřebitelských úvěrů o pětinu.
Nové financování se podle Drozda na loňské úrovni daří držet jen u menších a středních firem. Banka utržila méně na poplatcích. Je za tím snižování a rušení některých poplatků, například za blokaci karty nebo nadměrný vklad.
Dopad krize pociťuje Raiffeisenbank ve zhoršování splácení půjček. Podíl nesplácených zveřejnila rakouská Raiffeisen jen za celou skupina, v prvním pololetí se zvýšil na 6,8 procenta. „Nárůst ovlivnila situace v Rusku a v Maďarsku, v Česku má Raiffeisenbank špatných půjček méně, než je průměr za celý bankovní sektor,“ uvedl Drozd. Podle poslední statistiky ČNB, která tento vývoj sleduje, se v květnu nesplácené půjčky v bankách zvýšily v průměru na 4,3 procenta. Podobně jako konkurenční banky Raiffeisenbank část zisku ukrojily náklady na pokrytí ztrát ze špatných úvěrů. Na ně letos v pololetí vynaložila 1,03 miliardy korun, což je o 82 procent víc než před rokem.
Zhoršené vyhlídky českého hospodářství nepříznivě ovlivní celoroční byznys Raiffeisenbank. „Takové nárůsty zisku už neuvidíme, dvouciferný růst bude mít těžko,“ řekl Drozd. Raiffeisenbank ale neplánuje snížit tým zaměstnanců a hodlá pokračovat v rozšiřování poboček. „Hlídáme ale každý výdaj. Zaměstnanci musí při odchodu vypínat počítač, ušetříme tím 8 milionů ročně,“ tvrdí Drozd. 
Z konkurenčních bank vzrostl zisk jen ČSOB. Velké banky ale stále slušně vydělávají. Zvýšené náklady na nesplácené úvěry kompenzují solidním růstem tržeb.