(67 % domácností), na druhém místě je plyn (25 %). Většina rodinných domů je zcela závislá na plynových kotlích (34 % domácností) a na kotlích na tuhá paliva (20 %). Elektrický proud jako jediný zdroj vytápění používá 12 % obyvatel rodinných a 4 % bytových domů. Pokud rodinné domy kombinují různé zdroje vytápění, je to opět plyn v kombinaci s tuhými palivy nebo elektřinou. Alternativní způsoby vytápění, jako tepelná čerpadla nebo solární panely, zatím využívá pouhé minimum dotázaných.

 

Graf č. 1: Jaký používáte zdroj vytápění?

 

Jak dokládá průzkum Raiffeisen stavební spořitelny, celkem 54 % českých domácností zaplatí za teplo více než 24 000 korun ročně. Průměrná částka protopená za jeden rok v rodinných a bytových domech se samozřejmě liší. Nižší náklady na vytápění mají domácnosti žijící v bytech ve velkých městech. Pro třetinu z nich je to ročně 12 000 korun a méně. S účtem v této výši se v rodinných domech setká jen každý osmý obyvatel, převážně z vesnic. S minimálně třemi tisíci měsíčně, tedy 36 000 korun ročně, pak musí počítat až 26 % majitelů rodinných domů, někteří ovšem sáhnou do peněženky až pro dvojnásobek.

 

Graf č. 2: Náklady na vytápění za rok

 

Přiblížení k ekonomickému, ale i ekologickému ideálu napomohou vhodné rekonstrukce. Zateplení domu, výměna oken nebo obnova staré střechy jsou důležité tam, kde hrozí tepelné ztráty. Dalšími možnostmi, jak snížit výdaje za vytápění, je celková modernizace topného systému, instalace tepelného čerpadla či solárních panelů. „Vhodné rekonstrukce mohou snížit náklady na vytápění v některých případech až o 70 %. Je proto krátkozraké na nich za každou cenu šetřit. Kdo do modernizace investuje, ve výsledku zpravidla uspoří mnohem více, navíc v podstatě již doživotně,“ vysvětluje Lukáš Kopecký z Raiffeisen stavební spořitelny.

 

Ke změnám v oblasti vytápění nutí Čechy také legislativa. Asi půl milionu domácností bude muset kotel na tuhá paliva do devíti let vyměnit, jelikož nebude splňovat emisní limity určené zákonem o ochraně ovzduší. Tato úprava se dotkne především starších rodinných domů. Výměnu kotle přitom zatím provedlo jen 29 % domů postavených mezi lety 1914 a 1964 a 34 % domů starších sta let. Jen 7 % majitelů rodinných domů si uvědomuje, že by výměnu kotle potřebovali.

 

Počáteční investice do rekonstrukcí sice nejsou nejnižší, ale díky následné úspoře mají velmi rychlou návratnost. „Jakmile majitelé nemovitosti změnu provedou, investice do úprav se jim už od té chvíle začíná vracet,“ dodává Lukáš Kopecký. Na trhu už dnes navíc existuje řady nabídek výhodného financování, které jsou přímo určeny na rekonstrukce odpovídající ekologickým trendům.

 

Průzkum provedla Raiffeisen stavební spořitelna v prvním čtvrtletí letošního roku ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Celkový vzorek byl 508 respondentů. Z poloviny ho tvořili majitelé nemovitostí a z druhé poloviny majitelé bytových jednotek. Sběr dat probíhal prostřednictvím internetového dotazníku (CAWI).