ZLOM PO 10 LETECH: Lidé mu přestali věřit a bojí se o peníze. Ofenziva proti stavebnímu spoření, kterou zahájil šéf českých financí Miroslav Kalousek pod praporem úspor ve státním rozpočtu, má první výsledky. Více než čtyři miliony účastníků stavebního spoření se začaly obávat o své úspory.
Deset let v Česku rostly částky investované do stavebního spoření. Nyní je s růstem konec. Letos poprvé naspořená suma klesla, a to o čtyři miliardy korun.
Poskytnuté úvěry za tři čtvrtletí meziročně klesly dokonce o dvanáct miliard.
Nové smlouvy uzavřelo o sedmdesát tisíc lidí méně než loni.
Příčiny jsou dvě. Pokles státní podpory na dva tisíce korun, což je třetí nejnižší částka v Evropě, a nejistota vyvolaná dohadováním vlády se stavebními spořitelnami.
„Méně atraktivní podmínky, neklid a nejistota se na horších obchodních výsledcích projevují ve větší míře, než bychom čekali,“ uvedl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
„Počet klientů klesl o desítky tisíc,“ připustil Jan Pokorný, generální ředitel stavební spořitelny Modrá pyramida, patřící do skupiny Komerční banky. Příčinou ztrát jsou podle něho nejisté budoucí podmínky. „Potřebovali bychom klid, uzavřít dohadovaní na nějaké úrovni a tu neměnit,“ dodal.
Na uklidnění situace ale Modrá pyramida příliš nevěří, a proto svůj hlavní byznys rozšiřuje o další zdroje zisku. Začala prodávat životní pojištění, hypotéky Komerční banky a poskytovat úvěry na auta.
„Stavební spoření proplulo krizí bez zakolísání. Žádná ze stavebních spořitelen nemusela zrevidovat svůj obchodní model, žádný účastník nepřišel o jediný cent. Nyní je nárůst aktivity stavebních spořitelen patrný prakticky ve všech zemích, kde tento systém existuje. Jedinou výjimkou je pouze Česká republika,“ připomněl Manfred Koller, místopředseda představenstva
Českomoravské stavební spořitelny, která je největším hráčem na českém trhu.
Atraktivitu stavebního spoření snížil menší státní příspěvek. Do roku 2004 činil až 4500 korun na rok, poté tři tisíce a od letošního roku dva tisíce korun.
Tato částka je třetí nejnižší mezi šesti evropskými státy, které stavební spoření zavedly. Ročně může Čech dostat v přepočtu nejvýše 80 eur. Méně vyplácí jen Slovensko, a to 66 eur, a Rakousko. Tam se výše příspěvku ročně mění podle výnosů státních dluhopisů. Letos Rakušané dostanou ke stavebnímu spoření příspěvek 36 eur. Naopak nejvíce, 314 eur čili asi 7700 korun, může získat klient stavební spořitelny v Německu. Český kabinet chce navíc podporu stavebního spoření od roku 2013 vázat jen na bydlení a od roku 2015 chce povolit poskytování stavebního spoření i nespecializovaným bankám. Stavební spořitelny proti tomu protestují a nikdo neví, nakolik tyto protesty záměr vlády ovlivní, tedy jakou podobu bude stavební spoření mít.
Nešťastné je účelové vázání státní podpory stavebního spoření především pro mladé klienty. „Proč by se již dnes měli rozhodovat, jak své peníze využijí za dvacet třicet let?“ připomíná Manfred Koller z Českomoravské stavební spořitelny. Například v Německu se účelové omezení netýká všech střadatelů až do věku 26 let.
Stavební spoření je založeno na principu takzvaných přátelských klientů, kteří jen spoří. „Pro efektivní fungování systému je třeba, aby na jednoho úvěrového klienta připadalo zhruba pět lidí, kteří jen spoří a úvěr nečerpají. V opačném případě by se zhoršila dostupnost úvěrů. Proto je státní podpora, která může přilákat spořící klienty, pro dlouhodobé fungování stavebního spoření nutností,“ uvedl Koller.
Za šťastný nepovažují odborníci ani vládní nápad povolit poskytování stavebního spoření bankám.
„Stavební spořitelny kumulují vklady drobných klientů a z nich poskytují úvěry, to je systém odolný vnějším vlivům. Žádná stavební spořitelna dosud nezkrachovala, což se o bankách říci nedá,“ připomněl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
„Otevřením stavebního spoření pro univerzální banky by hrozilo roztříštění trhu. Navíc ve specializované instituci je vyloučeno, aby se směšovaly peníze ze stavebního spoření s jinými prostředky. Univerzální banky by mohly být i v pokušení riskovat s vyhlídkou rychlých zisků, riskovat důvěru, která je základem prosperity stavebního spoření,“ dodal Koller.
Stavební spoření v Česku v roce 2011
ÚSPORY
425,7 miliardy korun
-1 %
POČET SMLUV
4 664 792
-3,7 %
(stav ke 30. 6. 2011, srovnání se stavem 31. 12. 2010)
OBJEM NOVÝCH ÚVĚRŮ
33,6 miliardy korun
-26 %
(srovnání za 8 měsíců 2010/2011)
Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen