moderátor
--------------------
Pátečním hostem v našem studiu bývá pravidelně inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners a úplně stejně je tomu i dnes. Dobré odpoledne.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátor
--------------------
Téma stavební spoření a jeho role ve finančním plánování. Tak, pojďme si toto téma uvést, co od něj dnes můžeme očekávat?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, my jsme už v minulé poradně hovořili stručně o správném nastavení parametrů smlouvy o životním pojištění tak, aby efektivně plnilo svoji funkci, to znamená, tak, aby skutečně v případě, že nastane nějaká krizová situace, aby nám ta smlouva něco řešila a zkrátka, aby to bylo nastavené tak, jak přesně potřebujeme, aby bylo efektivní. Tak trochu jsme nahlédli do toho, že velký rozdíl mezi tím mít nějakou životku a mít smlouvu, která, říkám, je efektivní. Dnes se podobnou optikou podíváme na nejúspěšnější spořící produkt, který na finančním trhu dneska existuje, a to na stavební spoření. Ten produkt je, dalo by se říct, velmi úspěšný už z toho pohledu, že ho má uzavřeno něco přes pět milionů lidí, to znamená, je to nějaké tři čtvrtiny práce schopného obyvatelstva, což je poměrně velká saturace. Ono v těsném závěsu se potom objevuje i penzijní připojištění s řádově čtyřmi celý jedna milionů lidí, to znamená, to jsou takové dva nejúspěšnější produkty. I když by se dalo říct, že z takového toho původního lesku a slávy hodně ubylo, tak stále se tento produkt spoření těší velké oblibě a proč říkám z lesku a slávy, ono totiž v roce 2003 tam došlo právě ke změně podmínek u stavebního spoření. Nemohu teda říct, že by byly k lepšímu, právě naopak, ono to opticky nevypadá tak strašně, že ta státní podpora se snížila z těch nějakých čtyři a půl tisíce na tři tisíce korun, ale když se na to podívám efektivně a vezmu vlastně v potaz i tu délku vázací periody z pěti na šest let, respektive to prodloužení, tak ten efektivní výnos je řádově poloviční. To znamená, jde skutečně o poměrně značný skok.

moderátor
--------------------
Pojďme tedy připomenout aspoň rámcově přiblížit, proč je stavební spoření tak úspěšným produktem i po tom roce 2003, kdy se tedy změnily podmínky pro uzavření smlouvy?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Podmínky, ano. Tak, ony ty plusy a minusy stavebního spoření jsou notoricky známé, je to patnáctiprocentní státní podpora do maximální výše třech tisíc korun za rok, z čehož nám vyplývá i efektivní maximum vlastně toho ročního příspěvku, které se nám ustálo na nějakých dvaceti tisících korunách, což nám měsíčně vychází řádově na nějakých sedmnáct stovek, tak abych měl teda nárok na tu plnou státní podporu. O čem se už ale tak nemluví, tak jsou další výhody, které se k tomuto typu spoření vážou, a to je osvobození výnosů od srážkové daně, to znamená, je to produkt, který nedaním, respektive ten výnos, který nedaním a plná záruka státu v podobě té záruky podobně jako u bankovních produktů, to znamená, aktuálně je to nějakých sto tisíc euro a sto procent. Nicméně to, o čem bysme si dneska měli povídat, jakým způsobem právě to stavební spoření správně použít. Vzhledem k té šestileté vázací lhůtě lze tento produkt využít nejčastěji k zabezpečení nějakých krátko nebo střednědobých cílů. Zase v kontextu, jak jsme se bavili v minulých poradnách. Od toho se pak odvíjí i správné nastavení té cílové částky a tady musím říci, že se tomu bohužel při uzavírání smluv nevěnuje zase až taková pozornost. Přitom právě tento nejzákladnější parametr, jak už jsem říkal, velmi podceňovaný, tak má poměrně zásadní vliv na to, jaký ten výnos nakonec bude. Prvním faktem je, že smlouva po pěti za starých podmínek, respektive šesti letech za nových podmínek nekončí a je možné v ní při dostatečně vysoké cílové částce pokračovat vlastně i s plnou státní podporou, což má v podstatě ve finále dva základní efekty. Ten první pro lidi, kteří toto nevědí, tak snadno podlehnou takovým těm lákadlům zástupců spořitelen, kteří říkají, už vám to stavební spoření skončilo, po těch pěti, respektive šesti letech, a i když ta částka je dostatečně vysoká, tak, a mohli by ti lidi pokračovat úplně v pohodě v tom spoření dál, tak si pod tímto tlakem nebo pod touto informací uzavřou stavební spoření nové s novou cílovou částkou. A de facto zaplatí další a další poplatky a celý ten kolotoč se roztáčí. Ten druhý efekt je takový, že vede k uzavírání příliš velkých cílových částek a zase musím říci, že to je za mohutného povzbuzování zástupců stavebních spořitelen, protože oni jsou vlastně z výše té cílové částky placeni. Tím druhým faktem je pak skutečnost, že státní podpora, kterou ta stavební spořitelna za rok nebo každý rok v podstatě připisuje, tak s postupujícím časem a výší naspořených prostředků jednoduše ztrácí efekt. To znamená, že třeba na šestiletém horizontu jsem schopen s cílovou částkou sto osmdesát tisíc korun, já se k té cílové částce sto osmdesát tisíc ještě dneska vrátím, realizovat výnos lehce přes šest procent. Pokud využiju až osm státních podpor, což v podstatě lze, tak ta efektivní úroková míra se pohybuje někde kolem šesti celých tři, šesti celých čtyři procenta, což na velmi konzervativní produkt, který je v podstatě státem garantován, je velmi dobrý výsledek v podstatě i u třeba smíšených otevřených podílových fondů. A naproti tomu si můžeme vzít hypotécký příklad stavebního spoření s cílovou částkou na tři sta tisíc korun, to znamená, že pokud já tam budu těch dvacet tisíc dávat každý rok, tak mi to zhruba vydá na dvojnásobek, to znamená, této cílové částky, jsem schopen při standardním spoření dosáhnout za dvanáct let, ale ta efektivní úroková míra díky té době a díky vlastně té cílové částce mi z těch šest celých tři čtyři klesne zhruba na tři celý sedm. To znamená, že mi tedy sotva pokryje stávající inflaci, a to dokonce i včetně stávající podpory, která na tomto produktu je. Takže pokud bysme z toho měli udělat nějaké závěry, tak obvykle doporučuji klientům uzavřít cílovou částku sto osmdesát tisíc, to znamená, že po šesti letech tam při dvaceti tisících ročně mám naspořeno plus minus nějakých sto čtyřicet pět až sto čtyřicet osm tisíc korun a těch třicet tisíc je tam rezerva pro to, abychom mohli ještě dát jednou vlastně plný příspěvek těch dvaceti tisíc a měli nárok na státní podporu ještě v dalším roce, to znamená, pokud opravdu chci efektivně využít těch osmi státních podpor na jedné smlouvě o stavebním spoření a vyhnout se tak zbytečně dlouhé době, na kterou se stavební spoření může uzavřít. Ještě před písničkou bychom si mohli říct jednu takovou dobrou radu nebo jeden takový trik, a to ten, že pokud jsem v situaci, kdy vypovídám smlouvu o stavebním spoření, což je v podstatě jeden ze způsobů, jakým tu smlouvu ukončit, to znamená, řádná výpověď, žádost o ukončení a mám tam dostatečnou rezervu v cílové částce, tak doporučuji ještě před tou výpovědí poslat poslední příspěvek, který v podstatě nám svojí výší dorovná to roční maximum pro přiznání státní podpory, počkal bych zhruba tak jeden týden, než se mi tato částka připíše na účet, potom mohu v pohodě dát tu výpověď, ta výpověď, ty spořitelny na to mají zákon na tři měsíce, ale obvykle jsou schopny to zlikvidovat řádově do jednoho měsíce, to znamená, do jednoho měsíce já mohu mít peníze na účtě včetně toho mého posledního příspěvku, který jsem tam poslal a i když vlastně ta smlouva o stavebním spoření zanikne a peníze nebo prostředky z ní už mám na svém účtě, tak ještě ten další rok mi potom přibyde jedna státní podpora navíc, což sice, jak já říkám, jsou dneska nějaké tři tisíce korun, respektive čtyři a půl za starých podmínek, ale na ulici ty peníze neleží a je dobře, pokud už něco takového vypovídám, tak ten týden skutečně si počkat a potom teprve po připsání toho posledního příspěvku dát tu výpověď s tím, že za ten rok tam ještě budu mít tu plnou státní podporu.

moderátor
--------------------
Tak, to jsou jistě zajímavé, pro mnohé možná neznámé, ale naprosto užitečné rady, které ke stavebnímu spoření poskytl inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners a protože smlouvu o stavebním spoření, jak jsme slyšeli, má uzavřeno přes pět milionů lidí, tak očekávám, že by někteří z nich mohli po písničce volat do naší poradny, telefonní číslo 221552525 a ještě jednou připomínám, že se bavíme o stavebním spoření a jeho roli ve finančním plánování.

/ Písnička /

moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2 Praha, odpolední Kolotoč a poradnu o rodinných financích, dnes na téma stavební spoření a jeho role ve finančním plánování. Naším hostem je inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners a na telefonu posluchačka, které přejeme hezké odpoledne.

posluchačka
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
Dobrý den, posloucháme vás.

posluchačka
--------------------
Já bych se chtěla pana inženýra zeptat, mám šestnáctiletou dceru a platíme jí stavební spoření, ještě ty starý podmínky těch čtyři a půl tisíce státní podporu, tak se chci zeptat, jestli se to vyplatí pokračovat v tom, už to má těch víc jak pět let a jestli se to vyplatí v tom pokračovat, anebo založit nový spoření a ty prostředky převést na nový spoření?

moderátor
--------------------
Možná tam bude ještě důležitý údaj o té cílové částce, asi podle toho se také bude rozhodovat.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Určitě.

posluchačka
--------------------
Jo, asi sto tisíc, sto dvacet mám ten pocit, sto dvacet tisíc.

moderátor
--------------------
Dobře, děkujeme, poslechněte si odpověď.

posluchačka
--------------------
Jo, děkuju moc, na shledanou.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, zdravím. V tomto případě bych určitě, zejména pokud se to týká těch starých podmínek, tak bych doporučil pokračovat vlastně do té plné cílové částky, dokonce se domnívám, že pokud je to třeba smlouva z roku 2003, kdy ještě ty úroky z vkladu se pohybovaly okolo dvou procent, což je v podstatě i dnešní úroveň toho zhodnocení, kterou stavební spořitelna standardně připisuje, tak bych možná zvážil ještě navýšení té cílové částky v okamžiku, kdy to dospořím, na třeba nějakých dvě stě čtyřicet, dvě stě padesát tisíc, protože za těch starých podmínek, my jsme se tady bavili v podstatě o té fiktivní úrokové míře za nových podmínek, ale za těch starých podmínek, pokud jsem měl cílovou částku kolem sto třiceti tisíc, tak ta efektivní úroková míra se pohybovala někde mezi dvanácti až třinácti procenty dokonce, což je teda neuvěřitelné číslo a v okamžiku, kdy se budeme bavit o nějakých tři sta tisících cílové částky, tak mi to klesá pouze k nějakým řádově osm a půl procenta efektivně, to znamená, vůbec nic nezkazíte tím, když navýšíte cílovou částku z těch sto tisíc na dvě stě čtyřicet, dvě stě padesát a budete v tom spoření dále dle vlastních možností pokračovat. To znamená, pokračovat dál v tom stavebním spoření. Pokud byste tuto stavební smlouvu ukončila a založila novou, tak tam se vlastně při těch dvaceti tisících, což je v podstatě o něco vyšší příspěvek maximální než máte dneska, tak byste se tam dostala řádově na nějakých právě těch šest celých tři, šest celých čtyři procenta při osmi státních podporách. A to si myslím, že se vyplatí pokračovat v té stávající.

moderátor
--------------------
Tak, to byla odpověď na otázku naší posluchačky a teď dostane příležitost posluchač, který zavolal na telefonní číslo 221552525, dobré odpoledne.

posluchač
--------------------
Dobré odpoledne, zdravím vás i pana inženýra. Chci se zeptat, celá rodina, to znamená, pět lidí, máme stavební spoření starého typu, to znamená, starých podmínek a jedná se mi o to, je to jedno, když jsme už prostě měli těch pět let za sebou, nastavili jsme to, pokračovali jsme dál, teďka to máme, asi čtyři členové mají dvě sta tisíc, nejmladší má na tři sta tisíc. Já myslím, že těch tři sta tisíc, jak jste říkal v tom novém případě není zrovna nejvhodnější, ale myslím si, že v tom starém případě je to výhodné, nicméně jedná se mi o to, je teďka takové období, časem se bude přecházet na euro, jo, což mě trošku děsí, i když je to spekulativní otázka, co bude, až se bude přecházet na euro, ale přece jenom bych si rád trošku udělal o tom jasno. Jak to bude s těmi naspořenými penězi? Protože bude otázka, jaký bude kurz euro - koruna, jo, takže to mi trošku dělá starosti, jestli jako dále pokračovat až po to euro jako s tím spořením, nebo radši to investovat do něčeho jiného.

moderátor
--------------------
Děkujeme za váš zajímavý dotaz, uvidíme, jak na něj odpoví pan inženýr Simaichl.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, já vás také zdravím. Já bych možná na začátku akorát zopakoval, že v tom byly asi dvě otázky, takže určitě za těch starých podmínek to doražte do těch tři sta tisíc, protože jak už jsem tady dneska říkal, ta za těch starých podmínek se ta efektivní úroková míra bude pohybovat někde kolem osm a půl, což je daleko lepší než zakládat nové spoření. Co se týče těch euro, tak to je velmi dobrá otázka jako, co nastane. To mohu říct, že ještě dneska v podstatě nikdo neví. S jistotou lze tvrdit, že zhruba půl roku před tím, než ta konverze proběhne, tak se zafixuje kurz české koruny vůči euru a potom se to jednoduše převede, takže z tohoto pohledu se v podstatě takoby nestane nic, akorát se zkonvertuje v podstatě koruna na euro, totéž se samozřejmě stane i s tím státním příspěvkem a ty smlouvy budou pokračovat dál. To, co si ale myslím, že se do té doby může stát a co je teda velmi pravděpodobné, že u nových smluv o stavebním spoření naše vláda v podstatě dál skrouhne ty podmínky, které jsou dneska a dále se přiblížíme vlastně Evropě, protože ani na Slovensku už nejsou tak výhodné podmínky o stavebním spoření, natož teda u našich západních sousedů, jako u nás. Ty podmínky v podstatě jsou aktuální pouze v případě, že ten člověk si bere úvěr a skutečně ho používá k tomu účelu, za kterým to stavební spoření v podstatě původně bylo založeno. Takže já si myslím, že k těm podmínkám nebo ke změně podmínek dojde daleko dříve, než budeme konvertovat k euru a to bude teda daleko zásadnější změna vlastně pro naše občany s tím, která se bude týkat té výhodnosti toho stavebního spoření. Ale znova opakuju, to, co se týká starých smluv, jsem přesvědčen o tom, že to proběhne tak, že se v podstatě akorát kurzem přepočítají koruny na eura a včetně teda těch státních příspěvků a půjde to normálně dál.

moderátor
--------------------
V poradně o rodinných financích si poslechneme poslední dotaz, který položí posluchač. Hezké odpoledne.

posluchač
--------------------
Dobrej den. /nesrozumitelné/ Já bych se chtěl zeptat, letos mně končí stavební spoření, máme to na ten vyšší úrok, ale chtěl bych se zeptat takhle. Jestli tam musím dávat, chtěl bych pokračovat dál, jestli tam musím dávat těch osmnáct tisíc, co jsem dával, nebo prostě můžu kalkulovat s úrokama a doplnit to vlastně na těch osmnáct tisíc za ten rok, abych měl maximální příspěvek?

moderátor
--------------------
Děkujeme. Na slyšenou.

posluchač
--------------------
Taky. Na shledanou.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, to je také velmi, velmi dobrá otázka. V první řadě bych chtěl říct, že stavební spoření končí buďto výpovědí, anebo úvěrem ze stavebního spoření. To znamená to, že mi stavební spoření končí, předpokládám, že náš posluchač myslel to, že mu končí ta vázací pěti, respektive šestiletá lhůta. Co se týče toho příspěvku, tak já tady mohu říct, ono se zase málo ví, ale ta rezerva pro přiznání státní podpory se v podstatě každý rok snižuje, protože kromě toho, že já tam dávám ty příspěvky těch osmnáct tisíc ročně, tak mi tam spořitelna ty peníze nějakým způsobem zhodnocuje zhruba těmi dvěmi, třemi, respektive čtyřmi procenty, záleží na tom, z jakého roku ta smlouva je a nezhodnocuje jenom ty moje příspěvky, ale zhodnocuje mi i tu státní podporu, a tohle to všechno se potom započítává do základu vlastně pro přiznání té státní podpory. Jinými slovy, ta plná částka osmnáct tisíc v podstatě platí akorát pro ten první rok toho, co mi běží to stavební spoření a dále já tu částku v podstatě podle nějakých výpočtů můžu snižovat a pořád mám nárok na tu státní podporu. Takže já bych pánovi doporučil, aby se podíval na poslední výpis ze stavební spořitelny, ono koneckonců máme teďka únor, to znamená, ty stavební spořitelny to posílají ke konci roku ten stav k třicátému prvnímu dvanáctý, takže to už by měl mít doma, aby se podíval, jaká je tam základna pro výpočet státní podpory. Na těch výpisech to bývá velmi často uvedeno. A potom vlastně stačí dorovnat do těch osmnácti tisíc tu stávající základnu, kterou tam má a pokud výrazně převyšuje osmnáct tisíc, tak tam de facto nemusí dávat vůbec nic. A pořád mu ta státní podpora bude připisovaná. Takže ta povinnost vůbec přispívat na státní spoření není nijak mandatorní, není povinná, takže člověk, který se rozhodne, že dál už se mu tam budou připisovat jenom úroky, tak samozřejmě to možné je. Pokud chce státní podporu, tak je potřeba informace o výši právě té rezervy pro výpočet té státní podpory.

moderátor
--------------------
To byla poslední odpověď na otázku, odpověď poskytl pan inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Já vám děkuji, přeji hezký víkend.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já vám také, děkuji za pozvání a krásný víkend.

moderátor
--------------------
Za týden se těšíme opět ve vysílání.