Šéf financí Miroslav Kalousek potvrdil, že lidem doplatí příspěvek na stavební spoření za loňský rok. Zároveň chce pustit na trh „stavebka“ více konkurence. Stavební spoření projde zásadními změnami. Pro lidi bude méně výhodné z hlediska šíře využití naspořených peněz, na druhou stranu by mohli zaplatit méně na různých poplatcích.
Ministerstvo financí připravuje zcela nový zákon o stavebním spoření, v němž nepůjde jen o výši státní podpory. Ministr financí chce spoření omezit pouze na účely bydlení. A licenci pro jeho poskytování by nově mohly dostat i banky.
„Do měsíce předložíme návrh systémové změny zákona o stavebním spoření, ve kterém chceme stavební spoření omezit pouze na účely bydlení,“ uvedl včera ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) poté, co oznámil, že lidem v nejbližší době „pošle“ doplatek státní podpory za loňský rok.
Omezení spoření jen na bydlení podpoří i Věci veřejné a ODS. Podle Kalouska jsou navíc připraveni jednat také o dalším snižování státní podpory. Za letošní rok dostanou účastníci stavebního spoření maximálně dva tisíce korun při úložce 20 tisíc korun.
Jak bude omezení účelu vypadat, zatím ministerstvo neupřesnilo. „Zřejmě nastavíme hranici, jakou výši prostředků budou muset lidé využít na daný účel,“ uvedla náměstkyně ministra pro finanční trhy Klára Król. Ve hře je také to, že by lidé museli účel bydlení prokazovat jen na částku, kterou dostanou jako podporu od státu.
Podle ní se zároveň počítá s tím, že licenci na „stavební spoření“ budou moci dostat všechny banky, které si o to zažádají. Naopak dnešní stavební spořitelny budou moci nabízet univerzální bankovní služby. „Licenci na poskytování stavebního spoření rozšíříme na banky, které si o ni budou moci zažádat,“ uvedla Król. Zákon by podle ní mohl vejít v účinnost příští rok nebo přespříští rok. Ministerstvo argumentuje tím, že do stavebního spoření pustí více konkurence, na čemž vydělají klienti. Ať už díky nižším poplatkům za služby, nebo na vyšších úrocích na vkladech.

Možná bude přechodné období

Představitelé stavebních spořitelen s tím pochopitelně nesouhlasí a naznačují, že se spíše ministerstvo snaží zlikvidovat produkt stavebního spoření jako takový. Stát by totiž ušetřil, obvykle ho stojí podpora produktu přes deset miliard korun ročně. „Může to být také tlak od bank, které stavební spořitelny nemají a mohly by přes ně lákat nové klienty,“ přemítá Vojtěch Lukáš, šéf Asociace stavebních spořitelen. Opatrně kolem osekávání podpory a větší konkurence našlapuje také Česká bankovní asociace.
Nepodporujeme takové systémové změny, které znamenají skryté zrušení systému stavebního spoření,“ konstatoval výkonný ředitel České bankovní asociace Jan Matoušek s tím, že naopak je nakloněn záměru ministerstva financí zavést několikaleté přechodné období, pokud by zpřístupnilo stavební spoření i univerzálním bankám.
Prozatím mohou být lidé spořící přes stavební spoření spokojeni s výrokem Ústavního soudu, který jim zajistil výplatu celé státní podpory za loňský rok.
V květnu a červnu se skoro pět milionů majitelů účtů stavebního spoření proto dočká dodatečného připsání podpory na své účty. Půjde o částku, kterou si ministerstvo ponechalo jako mimořádnou padesátiprocentní daň, čímž chtělo spořit peníze státního rozpočtu.
Lidé proto na své účty dostali jen polovinu toho, co dříve. Doplatek bude nyní činit až 2 250 korun (smlouvy uzavřené před rokem 2004 a při maximální loňské úložce 18 tisíc korun). Podpora za tento rok by měla klesnout na maximálně dva tisíce korun u všech smluv.