moderátor
--------------------
Naším pravidelným pátečním hostem je inženýr Zdeněk Simajchl ze společnosti Partners. Dobré odpoledne.

Zdeněk SIMAJCHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátor
--------------------
Proč jste si pro dnešní den vybral právě stavební spoření, čím je to právě v těchto dnech aktuální?

Zdeněk SIMAJCHL, společnost Partners
--------------------
Tak, přesně jak říkáte, je to velmi aktuální téma, protože v těchto dnech, kdy máme tady nějakou hospodářskou recesi, máme za sebou finanční krizi, tak právě v této době všechny stavební spořitelny, které samozřejmě potřebují likviditu, peníze na financování budoucích úvěrů, tak vyhnaly trošku lidově řečeno všechny své zástupce do ulic, aby motivovali klienty k navyšování cílových částek, popřípadě k zakládání nových stavebních spoření.
A právě v tom dnešním díle té Poradny, která je zařazená z tohohle toho pohledu aktuálně, tak se posuneme od recese, ve které jsme byli vlastně poslední naší Poradnu, a řekneme si pár takových pravidel, nebo vůbec takové ty hranice, kdy se ještě navyšovat vyplatí a kdy už se vyplatí založit smlouvu novou. Tak, úplně na začátek bychom si měli ujasnit, jako on je to velmi častý argument právě zástupců spořitelen, kdy končí vlastně stavební spoření, to znamená ten okamžik, kdy dojde k ukončení té smlouvy, tak co to ten konec vlastně toho spoření je. Tak, překvapivě to není na konci toho pěti, respektive šestiletého období, o kterém se tolik v souvislosti s uzavřením vlastně té smlouvy na začátku hovoří, této periodě říkáme takzvaná vázací doba a ta neznamená nic jiného, než že po tuto dobu je státní podpora, to je těch 4,5 u starých smluv a 3 tisíce korun u nových smluv při plném státním, při plném příspěvku, připisována pouze zálohově, a teprve po skončení vázací doby je připsána natrvalo. V praxi to ale znamená, že pokud vypovím smlouvu před jejím koncem, tak přicházím o tu zálohově připsanou státní podporu v plné výši. Nicméně tím to, tím to končí. Stavební spoření tím není nějak dotčeno, může klidně pokračovat dále a dále ten účastník může čerpat plnou státní podporu. Samotná smlouva o stavebním spoření končí zejména výpovědí, to znamená, je to nějaký aktivní skutek, akt toho účastníka a nebo řádným úvěrem. Ale nikoliv automaticky s koncem vázacího období. Tak to jenom na začátek k tomuto velmi rozšířenému mýtu. Pojďme se teď podívat na to, jak a kdy se vlastně co vyplatí. Ke srovnání použijeme, takzvanou efektivní úrokovou míru, která nám dá poměrně přesný náhled vlastně na ten celkový roční výnos, který je přepočítaný vlastně včetně té státní podpory a jak už samotný název napovídá, tak nám dá nahlédnou i vlastně i do té efektivity spoření. To spoření za starých podmínek, to bylo vlastně do konce roku 2003, mimochodem nejvíce smluv bylo uzavíráno právě ke konci tohoto roku, kdy už se čekala ta změna a konec té vázací doby právě na konci minulého roku, proto teďka jsou ty akce vůbec těch stavebních spořitelen, na prodloužení, navýšení a zakládání nových smluv. Tak v té době byla maximální efektivní úroková míra plus minus 12,5 procenta, to platilo pro cílové částky 130 tisíc a při vkladu nějakých 18 ročně. Což na konzervativní produkt, který je v podstatě státem garantován, nebo respektive ručí za vklady podobně jako u bankovních vkladů a v podstatě daňově zvýhodněné, protože výnosy ze stavebního spoření se nedaní, tak je to velmi slušné číslo. S prodlužující dobou spoření, tedy zejména u těch vyšších cílových částek, to znamená, nebyly výjimkou nějaké 300, 400 nebo i 500 tisíc, někdy dokonce mnohem vyšší, tak to znamená, když spořím déle než pět let, tak se tato míra každým rokem navíc limitně blíží tomu úroku z vkladu, které typicky u těch nejstarších smluv to bylo někdy do poloviny roku 2000 to byly dokonce 4 procenta, od poloviny roku 2000 do poloviny roku 2002 - 3 procenta a od té poloviny roku 2002 už to byly 2 procenta, které plus minus vydržely do dneška. Jinými slovy se postupem času efekt ze státní podpory a hlavně její přínos vytrácí. To znamená konverguje to právě k tomu, k tomu základnímu číslu. Takže velmi dobrá otázka je, kdy má ještě smysl spořit na tu starou smlouvu, popřípadě navýšit a nezakládat novou. U těch nových smluv jsem schopen dostat se okolo 6 procent roční efektivní úrokové míry. Této míry dosáhnu u starých smluv okolo cílové částky řádově 250 tisíc korun. Z toho tedy vyplývá nějaké všeobecné doporučení, že u těch starých smluv s cílovou částkou řádově do 180 tisíc, se vyplatí ještě navýšit na 250 tisíc a pokračovat ve spoření dalších, řekněme 3 až 5 let, to nám to krásně akorát vyjde do těch 250 tisíc a u těch ostatních naopak bych doporučoval dospořit, maximálně však do těch 250 tisíc a pak založit smlouvu novou a využívat tu státní podporu tam. Proč ale navýšit? Ta výhoda navýšení u těch starých smluv je ještě taková, že v podstatě již mám za sebou to vázací období, to znamená, veškeré výhody my zůstávají a pokud ty peníze budu potřebovat, tak, řekněme, do takového jednoho až 3 měsíců jsou plně k dispozici. Kdežto u těch nových smluv naopak stojím na začátku právě toho vázacího období a mohu je využít nejdříve za 6 let.

moderátor
--------------------
Vašich informací, týkajících se stavebního spoření, bylo poměrně hodně. Já myslím, že posluchači budou mít konkrétní otázky s jejich smlouvami, s jejich přístupem, s jejich možnostmi a proto jim dáme prostor pro to, aby se mohli zeptat na telefonních číslech 221552525 nebo 221552424. Připomínám, že v Poradně o rodinných financích se dnes věnujeme stavebnímu spoření.

moderátor
--------------------
Inženýr Zdeněk Simajchl ze společnosti Partners je naším hostem v páteční Poradně o rodinných financích, dnes se věnujeme stavebnímu spoření a já vítám ve studiu Českého rozhlasu 2 Praha po telefonních linkách i naši posluchačku. Dobré odpoledne.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je Michnová. Já bych měla takový dotaz, já jsem v roce 2001 uzavřela smlouvu na cílovou částku 100 tisíc. V roce 2004 jsem ji zvedla na 200 tisíc. Vyplatilo by se mi je teď zvýšit tu cílovou částku na těch 250 tisíc?

Zdeněk SIMAJCHL, společnost Partners
--------------------
Tak, dobrý den. Děkujeme za dotaz. Tak, jestli navýšit z 200 tisíc nebo ne, je to pořád ta hranice. Já jsem sice říkal nějakých 180, je to právě z toho důvodu, že nad těch 180 tisíc už je otázka, jestli se o nějakých 50 tisíc, což mi řádově dá nějaký rok a půl vlastně spoření, spoření navíc, jestli se to vůbec vyplatí. Tak u těch 200 tisíc možná je to taková ta hranice, takže bych to možná ještě navýšil, pokud bude nějaká zajímavá akce českých spořitelen stavebních ve smyslu tom, že bude odpuštěn poplatek za navýšení, který se vždycky vypočítá jedním procentem z rozdílu z té nové cílové částky a z té staré, popřípadě, jestli tam bude zachované i úročení, což je zase velmi dobrá, velmi dobrá poznámka, protože jedno z úskalí vůbec jakoby navyšování cílových částek je i to, že některé stavební spořitelny s tím, že navýším cílovou částku, tak automaticky přecházím na nový spořící tarif podle nových obchodních podmínek a součástí těch nových obchodních podmínek u starých smluv, byly právě ty úroky z vkladu, které u těch velmi starých byly teď 4 procenta u těch starších 3 procenta, potom u těch nových 2 procenta. To znamená, pokud mám smlouvu se 3 nebo 4 procenty, a nebo před koncem roku 2003 jsem uzavíral takzvané bonusové smlouvy, kde se to jedno procento při výběru přičítá, tak tam se vyplatí zvážit takovéto navýšení, protože některé stavební spořitelny udělají to, že s přechodem na novém podmínky přeúročí v podstatě celé to spoření od samého začátku, jako kdyby spořil člověk vlastně už s tím novým tarifem, to znamená, už jenom tímto přichází vlastně o nějaké peníze. Takže toto všechno je dobré si promyslet, podívat se na nabídku stavebních spořitelen. Takže pokud bych se ještě měl vrátit k naší posluchačce, tak 200 tisíc, je to na hraně, ale ještě bych možná do toho šel, možná ne tak o těch 50 tisíc, ale abych tam měl rezervu na 2 roky, tak bych spíš doporučoval raději 60 tisíc, možná 70, potom ještě na jednu státní podporu. To znamená, ne na 250 ale na 270 tisíc.

moderátor
--------------------
V Poradně o rodinných financích se věnujeme stavebnímu spoření. Máte možnost si k nám zavolat na telefonní čísla 221552525 nebo 221552424, to v případě, že potřebujete nějakou radu. Možná poradíme i posluchači, který nás právě teď poslouchá po telefonní lince a předávám mu slovo. Dobré odpoledne.

posluchač
--------------------
Dobrý den, tady posluchač ze západních Čech. Já se chci zeptat jednu věc, já jsem to právě navyšoval vloni a přišel jsem o to jedno procento, ale ze 4 na 3, takže, když to tak počítám, tak pořád mám ještě přes 5 procent jakoby nezdaněnej, tak to se mi zdá pořád ještě dobrý, ale chtěl bych říct, jestli je to teda úplně bezpečný, jestli je to ručené se 100 procentem státu a ještě bych chtěl tý paní před tím, že ona zřejmě už jí trošku snížili ten úrok při tom prvním navyšování, takže myslím, že už při druhém k tomu nedojde, takže pro ní by to bylo určitě výhodný. Děkuji, na shledanou.

Zdeněk SIMAJCHL, společnost Partners
--------------------
Tak, já začnu, já začnu možná od toho konce, jestli to výhodné bude nebo ne, záleží na tom, za jakých podmínek ta paní navyšovala tu cílovou částku, protože při tom navyšování ty stavební spořitelny mají různé akce, proma a podobně a k tomu, k té ztrátě 1 procenta dojít nemuselo. I když to byla vlastně smlouva z roku 2001. Teďka, teďka k té otázce, jestli je to bezpečné. Tak, stavební spoření je bezpečné, protože stát za to ručí, podobně jako za bankovní vklady, to znamená aktuální garance je tam do výše 50 tisíc euro a 100 procent. Takže z tohohle toho pohledu v podstatě člověk v případě krachu stavební spořitelny nemůže o nic přijít. On je tam ještě jeden mechanismus, který dělá to stavební spoření velmi bezpečným, protože pro stavební spořitelny, to znamená zbylé hráče na trhu, v okamžiku krachu jedné spořitelny, tak je velmi zajímavé tu stavební spořitelnu převzít, respektive převzít její klientský kmen. To znamená daleko spíše než ke krachu stavební spořitelny dojde k jejím převzetí a v podstatě i k převzetí závazku, které z těch původních smluv vyplývaly, tak jak jsme toho byli poměrně v nedávné době svědky mezi Hypo stavební spořitelnou a Raiffeisen stavební spořitelnou.