FINANČNICTVÍ
Krize stavební spořitelny zatím moc nepostihla. Větší vliv by mohlo mít další snížení státního příspěvku.
Stavební spoření je jedním z nejmladších bankovních produktů v České republice, přesto si za deset let své existence získalo značnou oblibu.  Důkazem může být žebříček zveřejněný Evropskou asociací stavebních spořitelen, ve kterém se Česko s 5 070 510 smlouvami drží na druhém místě.  Před námi se umístilo pouze Německo, které bezkonkurenčně vede s 30 520 602 uzavřených smluv.
Česko má také po Německu, kde jich je patnáct, nejvíce stavebních spořitelen. Na tuzemském trhu jich působí celkem pět.
Ochlazení, ale mírné Přes veškerou jeho atraktivitu se i na tomto produktu letos podepsala hospodářská recese. "Krize se na zájmu o stavební spoření projevuje mírným ochlazením na straně klientské poptávky, a to jak o úvěry, tak o uzavírání nových smluv," konstatuje tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) Jiří Šedivý.
Dokládají to i nedávno zveřejněná čísla za první pololetí tohoto roku. Firmy od počátku roku půjčily 38,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o celých třináct procent méně.
Do 30. června letošního roku bylo uzavřeno 482,5 tisíce nových smluv. Před rokem jich koncem června bylo uzavřeno již 532 tisíc.
Spořitelny však kvůli tomu nijak nepanikaří.
"Ve srovnání s poklesy a propady na příbuzných trzích různých půjček i spořicích a investičních produktů si tento typ spoření vede velmi dobře. V době zpomalení ekonomiky je zkrátka přirozené, že zájem o nejrůznější produkty včetně těch finančních určitou měrou klesá," komentuje současný stav Šedivý.
Místo krize by na oblibu stavebního spoření mohlo mít vliv spíš uvažované snížení maximálního státního příspěvku ze tří na dva tisíce.
Návrh je součástí balíčku ministra financi Eduarda Janoty na omezení mandatorních výdajů státního rozpočtu.
Klienti jsou v klidu Právě tento produkt má řadu výhod. Představuje totiž nejen spolehlivou formu financování bydlení, ale i bezpečné uložení peněz.
"Spořením lidé vytvářejí základ pro získání výhodného úvěru s garantovanou úrokovou sazbou. Celkové úspory na účtech našich klientů neustále rostou, z čehož vyplývá, že zájem se nesnižuje. Až na výjimečné případy lidé spoření neruší," říká Helena Dušková z Wüstenrot stavební spořitelny.
Kvůli krizi tedy nepanikaří ani klienti.
"Vždy by měli mít na vědomí, že zrušením stavebního spoření přijdou o státní podporu a hlavně možnost čerpat v budoucnu úvěr za velmi výhodných podmínek," říká Eva Malecká, PR manažerka Raiffeisen stavební spořitelny.
"Chce-li klient dostat státní podporu, je třeba peníze nechat ležet oněch šest let. Jestliže je potřebuje dříve, může zažádat o předčasný výběr a v horizontu dnů až týdnů má peníze k dispozici," vysvětluje.
V souvislosti s krizí banky nepřijímají žádná výraznější opatření. Jak Jiří Šedivý podotýká, posouzení schopnosti klienta splácet úvěr však musí citlivě odrážet aktuální stav ekonomiky i žadatele.
"Spořitelny ale nemohou nijak zvyšovat sazby úvěrů, protože ty jsou fixovány od uzavření smlouvy o stavebním spoření," zdůrazňuje. Například Wüstenrot podmínky pro poskytování úvěrů obecně nezpřísnila, naopak v létě klientům nabídla například vyřízení překlenovacích úvěrů zdarma.
Raiffeisen zase nedávno spustila rozsáhlou marketingovou kampaň. Přišla mimo jiné s konkrétní podporou financování energeticky úsporných řešení, která šetří nejen životní prostředí.
Do budoucna bez státu?
Čáru přes rozpočet by ovšem mohlo stavebním spořitelnám udělat již zmíněné snížení státního příspěvku, navržené ministrem financí. Janotovo opatření však parlamentní strany zatím odmítají.
"Důležitá je míra, protože tento typ spoření má tu funkci, že přináší do ekonomiky dlouhodobé úspory, a případný odliv dlouhodobých úspor by stabilitě ekonomiky určitě nepomohl," byl by opatrný i hlavní ekonom Raiffaisenbank Pavel Mertlík.
Jedinou politickou stranou, která nemá problém s omezením státní podpory, je TOP 09.
"Jde o velkou zátěž pro státní rozpočet a navíc o velmi neférové zvýhodnění jednoho finančního produktu na trhu," říká zakladatel strany a exministr financí Miroslav Kalousek.
TOP 09 proto navrhuje snížení příspěvku, konkrétní částka má být věcí dalšího jednání. Státní peníze by také měl dostat jen ten, kdo stavební spoření skutečně použije na pořízení bydlení.
Kdyby byl ale přece jenom nakonec přijat návrh Eduarda Janoty, platil by i na smlouvy uzavřené před začátkem roku 2010.
"Jednalo by se však pouze o příspěvky vyplácené v budoucnu. V žádném případě by se změna nedotkla státní podpory, která již byla připsána podle nynějších pravidel," vysvětluje Zuzana Chocholová z oddělení komunikace ministerstva financí.
Jak dodává, jedná se o běžné řešení, které se standardně používá i v jiných případech dlouhodobých smluvních vztahů. Obdobně se postupovalo při snižování státní podpory i v zahraničí, například v Německu v letech 2003 až 2004.
Bez snížení státního příspěvku i u starších smluv by stát příliš neušetřil.
"V tomto případě by naopak hrozilo, že dojde stejně jako v roce 2004 ke zvýšení nároků na státní rozpočet. Tehdy byly starým smlouvám zachovány původní výhodnější parametry, zatímco nové smlouvy byly již uzavírány v méně výhodném režimu. To motivovalo účastníky ke zvýšenému uzavírání smluv v době krátce před účinností této novely a ke zvýšení finančních prostředků, které stát vynakládal na statní podporu v dalších letech," obhajuje retroaktivitu Zuzana Chocholová.
Její slova dokládají i čísla. Objem vyplácené státní podpory klesá až od roku 2006.
Samotné spořitelny se zatím Janotovým návrhem podrobněji nezabývají. Podle tajemníka Jiřího Šedivého je možné jednotlivé dopady modelovat teprve při znalosti konkrétních parametrů úprav.
Dodává však, že omezování či rušení podpory má vždy dopad na vkladovou stránku spoření, která ovlivní dostupnost výhodných úvěrů s pevnou úrokovou sazbou.