Pavel SVOBODA, moderátor
--------------------
Jak už jsme zmínili, tak vlastně včera Poslaneckou sněmovnou prošel, kromě jiného, také návrh změny podmínek stavebního spoření a právě na toto téma, které se týká vlastně milionů občanů naší republiky, budeme mluvit s naším dalším hostem. Tím je Patrik Nacher, odborník na bankovní a jiné podobné poplatky. Dobré ráno.
Patrik NACHER, expert na bankovní poplatky
--------------------
Dobré ráno.
Marta ONDRÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno. Tak se na to hned vrhneme. Jaké jsou vlastně momentálně podmínky a parametry stavebního spoření?
Patrik NACHER, expert na bankovní poplatky
--------------------
Tak ty podmínky jsou takové, že můžete, můžete spořit přes stavební spoření, minimálně 6 let, abyste měli právo na ten státní příspěvek, který je dnes 15 %, maximálně 3 tisíce. Ta změna se týká toho, že pro letošní rok se zpětně tedy příští rok, protože to se vždy vyplácí o rok později, tak se to zdaní 50 %, ty 3 tisíce, takže už za rok 2000 dostanete 1 500 korun a od příštího roku, to jest od roku 2011, to bude maximálně 10 % státního příspěvku, maximálně 2 tisíce. Co já na tom kritizuji, je to, že například pro rok 2010 se může stát velmi snadno díky tomu úvodnímu poplatku, který se platí podle mne úplně nesmyslně z té cílové částky. To znamená, že když my dva tam přijdeme a já budu mít cílovou částku 200 tisíc a vy 300 tisíc, bude to ve stejný den, ve stejné pobočce a založíme si stavební spoření, tak vy zaplatíte větší poplatek, pokud zrovna nebudou nějaké prázdniny poplatkové, nějaká marketingová akce. Takže se lehce může stát, že v roce 2010 se ten klient dostane do minusu, že ten státní příspěvek jakoby nepokryje ten úvodní poplatek, což mně u spoření, byť to trvá 6 let, tomu rozumím, tak což mně u spoření přijde celkem paradoxní.
Pavel SVOBODA, moderátor
--------------------
Takže takhle, z toho, co říkáte, je zřejmé, že v podstatě pro toho, kdo spoří třeba menší částku, takovou tu maximální pro to, aby se mu vyplatil ten maximální státní příspěvek, tam by to nemělo být až tak problematické, tam by to mělo být stále výhodné. Ale vlastně, čím víc bude člověk chtít spořit, tím to bude méně výhodné? Dá se to takhle říci?
Patrik NACHER, expert na bankovní poplatky
--------------------
Takhle, dá se říct, že čím si on nahlásí vyšší cílovou částku, tak to má výhodu i nevýhodu. Výhoda, nevýhoda je v tom úvodním poplatku, pokud se mu vyhne, tak je to tím lépe, pokud se mu nevyhne, tak máte stavební spořitelny, kde máte poplatek třeba až do výše 10 tisíc. To znamená, že ... jako limit, maximální poplatek 10 tisíc. To znamená, že čím vyšší cílová částka, tím vyšší poplatek. Na druhou stranu, čím vyšší cílová částka, tak tím ten člověk může déle využívat toho státního příspěvku i po té vázací době. To znamená, vázací doba je dneska 6 let, dříve 5 let. Pro, pro diváky znamená to, že minimálně dříve 5, dnes 6 let musíte spořit, abyste měli právo to pak vybrat a dostat ten státní příspěvek na všechny ty bonusy, tak. V případě, že to vypovíte dříve, tak žádný státní příspěvek nedostanete, i přesto, že jste ho měli připsaný už předtím. Ta vázací doba skončí, ale ten člověk dostává vlastně ten státní příspěvek do té doby, než naplní tu cílovou částku, čistě teoreticky může jet 7 rok, 8 rok a tak dále a tak dále. Já si myslím, že v tomto případě asi stát měl postupovat trochu jinak. Za prvé ta retroaktivita je celkem problematická a co ještě je další věcí, je, že, a to o tom se v médiích moc nemluví, že ta, možná mně na tom vadí ... ta možnost tý reakce těch klientů je vlastně minimální právě proto, že to trvá tak dlouho. Vzhledem k tomu, že ta vázací doba je právě těch 6 let a vy máte třeba druhý rok a teď vám ten stát změnil ty podmínky, tak vy máte dvě možnosti v zásadě - buď 4 roky prostě budete muset respektovat ty nové podmínky a nemáte šanci s tím nic dělat, anebo se z toho vyvážete, ale už nedostanete státní příspěvky za ty první dva roky, tudíž se dostanete do minusu, protože jste na začátku už zaplatil ten poplatek. To znamená, že ta možnost té reakce je minimální a já si myslím, že vždy by mělo platit v ekonomice, v otevřené ekonomice, že když prostě stát udělá nějaké opatření, tak ten občan by se tomu mohl, měl přizpůsobit. Příklad, když stát třeba zvýší daň pro právnické osoby, tak se najdou firmy, co si třeba založí, udělají sídlo třeba na Slovensku.
Pavel SVOBODA, moderátor
--------------------
Jasně.
Patrik NACHER, expert na bankovní poplatky
--------------------
Ta možnost té reakce a o tom právě, o tom právě je ta interakce mezi státem a občanem. Zatímco tady ta interakce vlastně ...
Pavel SVOBODA, moderátor
--------------------
Nemá na vybranou ten občan.
Patrik NACHER, expert na bankovní poplatky
--------------------
Ten člověk nemá na výběr. Navíc je to zpětně ...
Pavel SVOBODA, moderátor
--------------------
Respektive má, ale s variantami, které nejsou nějak výhodné, asi tak?
Patrik NACHER, expert na bankovní poplatky
--------------------
Varianta, že se naštve, ukončí to, znamená, že v zásadě stoprocentně skončí jakoby v minusu. To znamená, dostane méně peněz, než tam vložil. A myslím si, že tento způsob retroaktivity, asi to někdo napadne u Ústavního soudu, bude se to řešit, myslím si, že je nešťastný.
Pavel SVOBODA, moderátor
--------------------
A myslím, že Ústavní soud se nezastaví v následujících týdnech.
Marta ONDRÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to teda.
Pavel SVOBODA, moderátor
--------------------
To si můžeme dneska přečíst v novinách. To nejde jenom o stavební spoření.
Marta ONDRÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě. Pane Nachere, my vám děkujeme. My si ještě před půl devátou budeme na toto téma povídat a probereme si, jestli teda vlastně vůbec spořit, nebo nespořit, jestli máme i nějaké jiné možnosti.