Státní rozpočet a lidé, o jejichž hlasy ve volbách se včera ve sněmovně hrálo
12 100 000 000 korun - suma, o kterou ČSSD zvýšila výdaje rozpočtu na příští rok a tím částečně i jeho schodek
Eduard Janota včera prosadil svůj první opravdu vlastní státní rozpočet, a splnil tak nejdůležitější úkol, který ve funkci úřednického ministra financí měl: zabránit nebezpečnému rozpočtovému provizoriu a stlačit schodek rozpočtu pod 200 miliard. A to jsou tak všechny pozitivní zprávy, které jdou o rozpočtu na rok 2010 říct.
Poslanci totiž včera schválili nejhorší rozpočet v historii. Stát se příští rok oficiálně zadluží o 163 miliard korun. Reálný schodek ale může být ve skutečnosti ještě vyšší.
Šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi se totiž povedlo prosadit všechny návrhy na přesuny v rozpočtu, které chtěl. Poslanci převedli na návrh ČSSD 3,8 miliardy na dotace státu sociálním službám, 6,8 miliardy na platy učitelům i ostatním veřejným zaměstnancům, jako jsou policisté, hasiči nebo státní úředníci, a také 1,5 miliardy na dorovnání plateb českým zemědělcům.
Na tyto přesuny přitom poslanci nepoužili jen peníze, se kterými může stát volně nakládat, ale také peníze z povinných výdajů státu, které musí vláda podle zákona vyplácet na něco úplně jiného.
Miliardu vzali poslanci levice spolu s několika nezařazenými z důchodů, 800 milionů z nemocenské, 900 milionů ze splátek státního dluhu a 100 milionů ze státních dotací na stavební spoření. Tyto 2,8 miliardy musí Janota najít jinde. A minimálně o tyto skoro tři miliardy je vyšší reálný schodek rozpočtu.
Velký důchodový průšvih Pravdou ale je, že z hlediska celkového zadlužení státu nejsou včerejší hádky poslanců o přesuny za několik miliard korun to nejdůležitější.
Aby stát mohl začít v nejbližších letech rozumě hospodařit, musí oproti dnešku ušetřit ročně desítky miliard, a to bez rázných reforem, které zatím nejsou na obzoru, v žádném případě nepůjde. Historicky nejvyššímu schodku totiž nezabránil ani Janotův balíček, kvůli kterému budou platit Češi příští rok o 50 miliard vyšší daně a který zároveň o dvě miliardy snížil mateřskou a nemocenskou. Největším problémem rozpočtu na příští rok je, že i přes schválení Janotova úsporného balíčku pořád rostou státní výdaje. Příští rok chce stát utratit 1 185 miliard korun, což je skoro o 33 miliard víc než letos.
I když Janota udělal mírné škrty v sociální oblasti, tak právě povinné sociální výdaje budou růst nejvíc. Například do zdravotnictví stát příští příští rok přidá 4,5 miliardy korun a na důchody se oproti letošku dokonce chystá přihodit o 8,5 miliardy víc než letos - přesto, že důchodci příští rok nedostanou přidáno ani korunu navíc. Důvod je jednoduchý: počet penzistů každý rok roste o 30 až 40 tisíc. „Jsou to navíc lidé, jejichž penze jsou velmi často vyšší než penze starších důchodců,“ říká exministr práce Petr Nečas z ODS.
Důchodový systém je přitom vůbec největším průšvihem českých státních financí. Na důchody jde víc než čtvrtina celého rozpočtu a stát už nestíhá vybírat dost peněz na to, aby měl důchody z čeho platit.
Paroubkův budoucí problém Ke stále rostoucím výdajům na důchody se navíc přidává neúprosně rostoucí částka, kterou dá Česko za splátky svého státního dluhu. Jen na čisté úroky, které jsou spojené se splátkami dluhu, Česko příští rok zaplatí skoro 58 miliard korun.
K neřešitelnému problému s vysokými výdaji státu se přidává druhý klíčový problém rozpočtu na rok 2010: kvůli krizi letos i příští rok z rozpočtu vypadlo víc než 100 miliard korun, které chtěl stát vybrat na daních a na sociálním pojištění. V příštích letech přitom budou růst příjmy jen velmi pomalu.
Jiří Paroubek, který je dnes největším favoritem voleb, tak bude možná muset po volbách řešit problém, na který si včera přesouváním peněz z povinných výdajů částečně zadělal sám: zkrotit během dvou až tří let rozpočet tak, aby Česku vůbec ještě někdo nějaké peníze půjčil.
JAK BUDE STÁT PŘÍŠTÍ ROK HOSPODAŘIT
HASIČ
Zdeněk Kadlec, Ústí nad Labem, plat 23 000 čistého
Zdeněk Kadlec je velitelem družstva hasičů, měsíčně vydělá průměrně 23 tisíc korun čistého. V tom je započítáno i 150 hodin přesčasů, které musí za rok odsloužit. „Pokud jde o 4%, o kterých mluví vláda, tak by to byl pokles zhruba 1300. Ale ten pokles by byl kvůli skladbě platu víc než 7 procent.“
INVALIDNÍ DŮCHODKYNĚ
Jana Hrdá, Praha, důchod 9 300
Jana Hrdá je v invalidním důchodu (pobírá 9300 korun), pracuje také pro Národní radu zdravotně postižených. „Pokud dojde k omezení peněz na terénní služby, lidé se zdravotním postižením půjdou do ústavů. Ústavní péče je ale dražší než domácí a stát kvůli šetření na jedné straně zase jinde vydá více peněz.“
SOUKROMÝ ZEMĚDĚLEC
Jaroslav Šebek, Kyškovice, 35 let
Zemědělcům bude chybět zejména 5,5 miliardy korun, které požadují jako dorovnání plateb z EU. „Pakliže se k tomu Topolánkův kabinet zavázal, očekáváme, že slib splní i tato vláda,“ říká Jaroslav Šebek.
UČITELKA
Olga Kovářová, Praha, plat 17 000 čistého
Učitelka angličtiny na ZŠ Letohradská v Praze Olga Kovářová si měsíčně po započtení všech osobních ohodnocení vydělá 17 tisíc čistého. Plat by jí klesl o 1000 až 1500 korun. „Připadá mi nesmyslné, že vláda chce šetřit zrovna na školství. Nemyslím si ale, že by peněz do českého školství šlo málo, problém je ale v jejich přerozdělování.“
POLICISTA
Libor Ptáček, Havířov, plat 24 000 čistého
Libor Ptáček je inspektorem obvodního oddělení Havířov 1, měsíčně vydělá 24 tisíc čistého. Má příplatky za členství v antikonfliktním týmu. „Hlavně kolegové na nižších tarifních třídách budou biti už podruhé na platech,“ říkal včera na demonstraci.