Politikům se nelíbí úsporný balíček ministra financí, kterým chce zachránit Česko před krachem
Tak to vypadá, když vtrhne do firmy auditor a začne škrtat. Nikdo ho nemá rád. Stejné je to s úřednickým ministrem financí Eduardem Janotou a jeho úsporným balíčkem, který o víkendu představil.
Janota plánuje ušetřit na výdajích 40 miliard a další desítky vydělat na zvýšení daní. To první se nelíbí ČSSD, to druhé vadí občanským demokratům a TOP 09.
Co navrhuje Janota a jak se k tomu stavějí lidé, kteří o jeho návrzích budou rozhodovat?
1. Nenavyšovat důchody
Janota upozorňuje, že důchody by příští rok stoupat vůbec nemusely. Inflace se totiž zatím nezvýšila o více než dvě procenta, a tak není podle zákona důvod důchodcům přidávat.
ODS i TOP 09 souhlasí. „Není důvod šetřit na důchodcích,“ říká předseda ČSSD Jiří Paroubek. Penzistům naopak slibuje jednorázovou výplatu ve výši 2 400 korun. Potřebných pět miliard chce ČSSD vzít ze zisků polostátní společnosti ČEZ.
2. Snížit sociální dávky
Další nepopulární krok: Janota chce dávky seškrtat. Paradoxní je, že to bude naopak. Od listopadu se v rámci protikrizového balíčku zvýší podpora v nezaměstnanosti a prodlouží se doba jejího vyplácení.
ODS je dlouhodobě proti navyšování dávek. Nezaměstnanost chce řešit snižováním daní a zjednodušením byrokracie pro firmy. Stejně jako TOP 09. ČSSD by naopak chtěla nezaměstnaným, kteří tvoří významnou část jejích voličů, přilepšit. A finančně je motivovat různými příspěvky, aby si našli práci.
3. Méně peněz na stavební spoření
Podle Janoty je podpora, která stát každý rok přijde na patnáct miliard korun, zbytečně velkorysá. Plánuje na ní ušetřit miliardy korun.
Ekonomický expert ODS Michal Doktor, velký nepřítel stavebního spoření, s ním souhlasí. Před dvěma lety občanská demokracie navrhovala zdanit úroky ze stavebního spoření.
ČSSD stavební spoření naopak podporuje, a chce dokonce rozšířit jeho využití i na studium.
4. Zvýšit DPH
Janota chce zvednout obě sazby daně. Tu sníženou, která platí na léky či potraviny, i tu vyšší, kterou si stát účtuje za všechno ostatní. Ministr financí je přesvědčený, že by tím vydělal 20 miliard.
Nesouhlasí nikdo. ODS a TOP 09 by kývly na zvýšení spodní hranice DPH, základní sazbu by chtěla snížit. ČSSD chce naopak ještě snížit sazbu na léky a potraviny. Peníze by vybírala větším zdaněním bohatých.
5. Zvýšit daně z benzinu a nafty
Janota by chtěl, aby stát z každého litru benzinu vybral o korunu víc.
ODS je proti: dražší benzin brzdí ekonomiku. „Nevíme, ve které fázi krize se nacházíme, riskujeme zvýšení inflace a nárůst mandatorních výdajů,“ říká o zvyšování daní ekonomický expert ODS Martin Kocourek.
ČSSD by byla ochotna zdanit benzin jen v nejhorším případě, protože by s ním stoupla třeba i cena potravin. Jediná strana, která se tradičně staví proti snižování daně z pohonných hmot, jsou zelení. „Ano, je to impulz k úsporám pohonných hmot,“ říká předseda Ondřej Liška.
6. Zvýšit daň z nemovitosti i z převodu nemovitosti
Státnímu rozpočtu tím Janota nepomůže, obecním rozpočtům však ano. Ministr financí chce daň z nemovitosti zdvojnásobit. Jde však jen o nepatrný příspěvek do rozpočtu.
ODS majetkové daně z principu vadí a chce je zrušit. ČSSD pak chce daně z nemovitostí dokonce zvýšit.
7. Zvýšit pojistné pro bohaté
Teď platí, že jakmile přesáhnou příjmy během roku 1 130 000 korun, nemusí se platit sociální pojištění. To chce Janota zpřísnit. Strop by rád zvýšil na 1 695 000 korun ročně, aby lidé se stotisícovými platy do rozpočtu odváděli o několik tisíc více.
ODS je proti. ČSSD souhlasí.
8. Zrušit snížení daní pro firmy
Kdyby vše šlo podle plánu, bral by stát firmám příští rok 19 procent ze zisku. Janota chce pokles daně zastavit a i příští rok vybírat 20 procent.
S tím ODS ani TOP 09 nebudou souhlasit. „Důslednější bych byl na straně výdajů, nezvyšoval bych daně,“ řekl Miroslav Kalousek z TOP 09. S odporem se Janota setká i u ČSSD. Ta si představuje ještě o procento vyšší daň.
Poslední rozpočet
Eduard Janota (57 let) připravuje na ministerstvu financí státní rozpočty už od roku 1992. Rozpočet na rok 2010, který poprvé chystá jako ministr, bude jeho poslední. S koncem Fischerova kabinetu se totiž chystá odejít ze správy. Upozorňuje, že když se nepodaří udělat výraznější škrty a najít nové cesty, jak přivést desítky miliard do státního rozpočtu, vydá se Česko „maďarskou cestou“, tedy k vyhlášení bankrotu. Janota vystudoval VŠE v Praze. V roce 1984 vstoupil do KSČ. Kariéru zahájil v roce 1976 jako odborný referent na generálním ředitelství České státní pojišťovny. Od roku 1978 působil na ministerstvu financí v odboru státního rozpočtu, který od roku 1992 řídil. Od dubna 1999 je náměstkem ministra financí.