Praha - Na obzoru se rýsuje „Janotův rozpočtový balíček“ číslo dvě, tentokrát však půjde o rozpočet na rok 2011. Bude zřejmě obsahovat další škrty v dávkách, ale třeba také nižší příspěvky státu na stavební spoření a vyšší daně z příjmů. Naznačil to ministr financí Eduard Janota včera v České televizi v Otázkách Václava Moravce.
Janota počítá s tím, že připraví obrysy rozpočtu na přespříští rok pro svého nástupce. Rozpočet se totiž začíná připravovat už v dubnu, volby přitom mají být až o měsíc později. Pak ještě bude nějakou dobu trvat, než politici sestaví novou vládu, a na rozpočtu se mezitím musí pracovat.
„Byl bych rád, kdybych dostal zadání od politiků na systémové koncepční řešení na obou stranách bilance,“ řekl Janota. Podle něj už pro příští rok odpadá možnost šetřit na důchodech, na platech státních zaměstnanců či na zrušení neobsazených míst ve státní správě. Tato opatření se nicméně ještě pokusí poslanci při hlasování o rozpočtu změnit a přesunout na ně peníze z jiných kapitol rozpočtu, uvedl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Z posledního „úsporného“ balíčku po zásahu poslanců vypadly škrty v sociálních dávkách za osm miliard - vyhnuly se např. rodičovskému příspěvku, porodnému či příspěvku na péči pro zdravotně postižené. „Řez, který přijde, bude muset být ještě větší,“ upozornil Janota.
Na druhé straně připustil, že současná výše rovné daně (15 procent) nestačí na financování současných výdajů rozpočtu. Otvírá se tak prostor k diskusi, zda nezavést progresivní zdanění.
Jako další možný zdroj financí pro rozpočet zmínil ministr snížení státního příspěvku na stavební spoření. Aby to mělo smysl, musel by se snížit i u již uzavřených smluv. Jinak by hrozilo, že si lidé ještě narychlo zřídí stavební spoření za starých podmínek, s vyšším příspěvkem, a stát na tom bude tratit. Již dříve se mluvilo o třetinovém snížení příspěvku - tedy z dnešních tří na dva tisíce korun.
„Při dané úrovni legislativy nejsem schopen se příští rok dostat s deficitem pod 5,5 procenta,“ řekl Janota. Podle něj EU očekává od Česka, že příští rok bude mít deficit zhruba 4,7 procenta. Bez postupného snižování deficitu totiž nemá země šanci splnit kritérium na přijetí jednotné evropské měny - tedy maximálně tříprocentní schodek.
Důvodem, proč usilovat o menší deficity, je však v první řadě enormně narůstající státní dluh, který letos přesáhne bilion korun. Jen na úrocích z něj letos zaplatíme asi 65 miliard. Během několika málo let může mít Česko s jeho financováním vážný problém.