Ministr financí Janota navrhuje, jak snížit obří dluh Česka, který znemožňuje rychlejší přijetí eura
„Projdou-li moje návrhy úprav rozpočtu, mohl by deficit klesnout na 156 miliard.“ Eduard Janota
Dlouholetý guru státních financí, toho času nestranický ministr financí Eduard Janota, včera varoval, že nevidí možnost, aby u nás byla evropská měna zavedena v letech 2014 nebo 2015. Důvodem bude obří zadlužení státu, které neumožní splnit podmínky pro její přijetí. Nejbližší termín by tak mohl být až rok 2016. Schodek rozpočtu podle Janoty může v příštím roce narůst až na 230 miliard korun, což obnáší zhruba sedm procent tuzemského HDP. Pro euro je přitom nutné držet tříprocentní hranici dluhu k HDP.
Socialisté, kteří chtějí přijmout euro co nejdříve, věří, že by Evropská unie mohla podmínky pro přijetí jednotné měny změkčit.
Janota o tom pochybuje a přichází proto s radikálními návrhy na léčbu státní kasy. Ty zahrnují zvýšení základní i snížené sazby DPH, snížení a zkrácení podpory v nezaměstnanosti, zvýšení spotřební daně na benzin a naftu nebo zdvojnásobení daně z nemovitosti. Zhruba o třetinu nižší by měla být i podpora stavebního spoření. „Pokud se udělají mnou navrhované úpravy na příjmové i výdajové straně rozpočtu, mohl by deficit klesnout na 156 miliard korun,“ řekl Janota v pořadu Otázky Václava Moravce. To je zhruba pět procent z HDP.
Jeho cílem je zvýšením DPH vybrat více na daních, protože rozpočet na rozdíl od minulých let letos nenaplní firemní daně. Společnosti kvůli krizi méně vyrábějí a místo zisku, z něhož by zaplatily daň, jim hrozí ztráta.
Růst sazeb DPH z 9 na 11 a z 19 na 20 procent by tak měl do rozpočtu přinést potřebných asi dvacet miliard korun. Zároveň chce Janota ušetřit na povinných výdajích státu, což jsou různé sociální dávky či důchody. Jeho nesmělým cílem je úspora čtyřiceti miliard, jež ročně Česko takto vyplácí. „Jdu s tím do vlády, jsou to reálné úspory,“ uvedl včera s tím, že by se takové škrty musely týkat i dávek v nezaměstnanosti. Růst by neměly v příštím roce ani důchody, což však vyplývá ze současné legislativy, která jejich výši upravuje podle inflace. Ekonomové počítají, že růst cen kvůli nižší poptávce a spotřebě bude minimální a nedosáhne ani takové hranice, aby se důchody musely zvyšovat. Je však možné, že politické strany k jejich zvyšování v předvolebním boji stejně sáhnou. A politici rozhodnou také o osudu Janotových návrhů. Sám ministr financí předpokládá, že se do podzimních voleb k razantním změnám nenajde vůle. „Jde ale o čas. Vláda po volbách bude muset změny udělat. Když ekonomika rostla o pět procent ročně, bylo možné štědré státní výdaje financovat, ale teď už zbývají peníze jen na dávky,“ dodal.
Zástupci ODS i ČSSD se včera k jeho návrhům vyjadřovali opatrně. Socialistům se především nelíbí, že by nejprveměla růst DPH. Prosazují, aby se jako první zvedly, respektive v příštím roce neklesly, daně firmám. „Dále prosazujeme návrat k progresivnímu zdanění lidí,“ řekl včera ekonom ČSSD a europoslanec Jiří Havel. Podle něj snižování daní firmám i lidem, které dříve prosadila ODS, znamenalo výpadek ve státních příjmech až 100 miliard korun ročně.
ODS slovy poslance Michala Doktora nemá námitek proti snižování mandatorních výdajů a Doktor uvedl i to, že by se růst důchodů měl řídit stávajícím zákonem. To by znamenalo, že by ODS netlačila na mimořádné zvýšení důchodů. Podle Doktora by se však neměla zvyšovat základní sazba DPH. „Horní sazbu bych o procento snížil, naopak spodní dal vyšší,“ uvedl v České televizi.
Podle Janotova předchůdce Miroslava Kalouska je relativně velký prostor také v provozních výdajích státu. Růst daní se mu nelíbí, musel by být podle něj jen dočasný. Janota zatím počítá s vyšší DPH do roku 2012