Stavební spoření
Smlouvu o stavebním spoření dědí pozůstalý manžel.
Pokud klient manžela nebo manželku neměl, musí se ostatní dědicové dohodnout a zvolit jednu osobu, na kterou práva a povinnosti přejdou. Když se nedohodnou, smlouva zanikne a mezi dědice se rozdělí uspořená částka včetně připsaných úroků i státní podpory, na kterou vznikl nárok ke dni úmrtí. Je to jediná situace, kdy dostanete státní podporu, i když je smlouva ukončena dřív, než uběhne zákonných šest let.
Pokud je ke smlouvě úvěr, na dědice přechází povinnost jej splácet. Samozřejmě je možné dědictví v tomto případě odmítnout, ovšem musíte odmítnout všechno - jak dluh, tak veškerý majetek.
Pokud člověk, který smlouvu zdědí, má vlastní stavební spoření, je to trochu komplikované i se státní podporou.
Záleží na tom, kdy byly smlouvy uzavřeny. Respektive odkdy je na smlouvě zažádáno o státní podporu. Když jsou obě uzavřené do konce roku 2003 ještě za starých podmínek, je to jediný případ, kdy státní podporu můžete čerpat na obě smlouvy.
Jestli je jedna smlouva „stará“ a druhá „nová“ (uzavřená od 1. 1. 2004), státní podporu dostanete jen na starou smlouvu.
Pokud jsou obě smlouvy „nové“, můžete na ně v součtu čerpat státní podporu ve výši maximálně 3 000 korun. Prvně se podpora připisuje na starší smlouvu. „Když je na dříve uzavřené smlouvě za daný rok naspořeno 20 000 korun, jde celá státní podpora právě na ni. Je přitom jedno, jestli je to ta vaše, nebo zděděná,“ vypočítává Helena Dušková z Wüstenrot stavební spořitelny.

Životní pojištění
Plnění z pojistky nespadá do dědictví. Když uzavíráte smlouvu, můžete si v ní určit, komu budou v případě vaší smrti peníze vyplaceny. Jde o takzvanou obmyšlenou osobu a může jí být kdokoli, třeba i cizí člověk, který by v rámci běžného dědického řízení nedostal ani korunu.
Obmyšlených osob může být i několik.
Pozor na to, jak osobu zapíšete. Manželku můžete zapsat jménem a rodným číslem nebo jen jako „manželka“. Pokud zvolíte první variantu, rozvedete se a znovu oženíte, musíte obmyšleného změnit. Jinak peníze automaticky dostane bývalá manželka.
Pokud do smlouvy majitel pojistky nikoho neuvede, peníze po jeho smrti dostane manžel nebo manželka. Na druhém místě stojí děti, za nimi rodiče a případně jiná osoba, se kterou pojištěný alespoň rok žil ve společné domácnosti.

Penzijní připojištění
Do smlouvy o penzijním připojištění je možné uvést, komu peníze připadnou, když se pojištěný nedožije výplaty peněz. Oprávněné osobě nebo osobám (může jich být i víc) pojišťovna pak vyplatí takzvané odbytné nebo pozůstalostní penzi.
Na odbytné obvykle vznikne nárok, pokud k úmrtí pojištěného dojde po uplynutí jednoho roku od data uzavření smlouvy. Jsou to úspory pojištěného, ale bez státního příspěvku.
Když připojištění trvalo delší dobu, fond vyplatí pozůstalostní penzi, která už je včetně peněz od státu. Většinou je nárok na tuto penzi podmíněn tím, že klient na smlouvu platil nejméně tři roky.
Když ve smlouvě není nikdo uveden a majitel pojistky zemře dřív, než dojde k výplatě peněz, jeho úspory jdou do dědického řízení.

Cenné papíry
Všechny cenné papíry zemřelého, ať už jde o akcie, dluhopisy nebo podílové listy, jsou předmětem běžného dědického řízení.
Pokud nějaké cenné papíry zdědíte, kontaktujte jejich vydavatele (třeba banku nebo investiční společnost) a požádejte o to, aby byly přepsány na vás.
Případně je můžete prodat, ale ohlídejte si, aby uplynulo alespoň půl roku, jinak budete muset z výnosu zaplatit daň z příjmu. „Půlroční lhůta se totiž počítá znovu, a to od data úmrtí původního majitele. Většinou však dědické řízení alespoň šest měsíců trvá, takže není problém cenné papíry prodat hned,“ říká finanční analytik Vladimír Fichtner.

Účty
Běžný účet, spořicí účet, termínovaný vklad, vkladní knížka - peníze na nich jsou předmětem dědického řízení. Po jeho skončení banka peníze vyplatí v hotovosti nebo převede na účet dědici.
Do té doby však většinou běžný účet funguje prakticky stejně, jako když jeho majitel žil - banka dál provádí trvalé platby, inkasa, přijímá na účet peníze a strhává si poplatky. Do dědictví se zahrnou peníze, které na účtech byly ke dni úmrtí. Kdyby je další osoba, která může s účtem manipulovat, po tomto datu vybrala, můžete to u notáře napadnout.
Jak postupovat v případě, že jste se zemřelým měli společný účet a peníze jsou na něm zablokované, čtěte viz Společný účet zablokují na této straně.

Nemovitost
Když zdědíte nemovitost v osobním vlastnictví, je možné ji přepsat klidně na pět dědiců. Každý dostane příslušný podíl na domě nebo bytě.
U družstevního bytu se řeší, komu připadne členství v bytovém družstvu s užívacím právem k bytu. Dědicem je v prvé řadě pozůstalý manžel. Jinak se členský podíl převádí na další dědice. Ti se mezi sebou musí dohodnout na finančním vypořádání. Členství totiž může zdědit jen jediná osoba.
Obecní byt nebo byt u majitele se nedědí, ale nájemní smlouva může přejít na některého z dědiců. Může to být pozůstalý manžel, ale i děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť nebo snacha zemřelého. Musí prokázat, že s ním v den jeho smrti žili ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Nájem může přejít dokonce i na „cizí“ osobu. Tady je potřeba splnit tříletou lhůtu společného soužití.

Hypotéka, úvěr
Pokud zdědíte dluhy, můžete dědictví odmítnout. Ovšem jen jako celek. Nejde, abyste si nechali třeba auto a 100 000 korun na knížce a padesátitisícový dluh odmítli. Pokud po sobě zemřelý zanechal hlavně dluhy, je rozumné dědictví odmítnout. To je případ spotřebitelských úvěrů. Hypotéka může pro dědice znamenat i zisk. Musí být vždy zajištěná nemovitostí, to znamená, že k dluhu se váže i majetek a je třeba si spočítat plusy i minusy. Dům nebo byt můžete prodat, zaplatit dluh bance a zbylé peníze si rozdělit nebo nemovitost i s hypotékou převést na některého z dědiců, který se s ostatními vyrovná.
S převodem však musí banka souhlasit. „Banka musí mít jistotu, že nový dlužník bude schopný hypotéku splácet, a proto zkoumá jeho příjmy,“ vysvětluje Petra Horáková Krištofová z Asociace hypotečních makléřů.