Také možnost uplatnit u těchto úvěrů snížené úrokové sazby poskytované Evropským sociálním fondem usnadní lidem přístup k finančním prostředkům.

Tento krok přichází jako reakce na současnou hospodářskou krizi a vyplývá ze „Společného závazku v oblasti zaměstnanosti“, přijatého komisí zhruba před měsícem.

Na půjčky drobným podnikatelům by mělo být vyčleněno sto miliónů eur. Jde o peníze pocházející z již existujících fondů, které by měly umožnit poskytnutí úvěrů až ve výši 500 miliónů eur, a to ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, především se skupinou Evropské investiční banky. Její šéf Philippe Maystadt na začátku roku prohlásil, jak připomíná server EurActiv.cz, že první pokus o založení fondu poskytujícího půjčky drobným firmám skončil neúspěchem, neboť se mezi členskými státy nenašlo „dostatek solidarity“.

Vlády tehdy uvolnění peněz podmiňovaly příliš striktními pravidly. EIB však podle svého šéfa považuje mikropůjčky za své priority a již s vypuknutím krize spustila několik programů zlepšujících dostupnost půjček pro automobilový průmysl, výzkum a vývoj, projekty zaměřené na energetickou účinnost a také pro malé podnikatele.

Správný směr ale nestačí

„Je to cesta správným směrem, protože v době krize je klíčovým problémem malých i středních firem nedostupnost úvěru. Takže jakýkoliv nástroj, a tenhle jím určitě je, který přiblíží dostupnost úvěru, je pro ekonomiku velmi přínosný. Klíčové nyní je, aby vlády dokázaly komunikovat s bankami o garančních nástrojích tak, aby banky v masovější míře poskytovaly úvěry,“ komentoval návrh Komise David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR.
Na druhou stranu však konstatuje, že tento krok, ač určitě pro mikrofirmy představuje pomoc, protože jsou nejvíce ohroženou skupinou, sám o sobě podnikatelskou sféru nezachrání. „Za stejně klíčové považuji zajistit úvěry i větším malým a středním firmám. Tam je potřeba řádově větších prostředků. Opakuji proto, že se musí vyvinout maximální tlak vlád na banky a zajistit garanční nástroje, tak jak je Česká exportní banka či Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytují, aby masověji mohly půjčovat firmám,“ dodává. O tom, která instituce by se u nás do programu zapojila, se zatím vedou podle Šeicha diskuse. Hospodářská komora potvrdila, že předpokládá spolufinancování ze strany ČMZRB a komerčních bank. „Podnikání by samozřejmě ještě více usnadnilo jednodušší legislativní prostředí a méně byrokracie,“dodává vedoucí oddělení komunikace a PR HK ČR Petr Víšek.

Pro kolik lidí?

Kolika českým firmám tato nová iniciativa komise pomůže, se podle Šeicha těžce odhaduje. Průzkum těch, kteří o půjčce uvažují, zatím není k dispozici. Nicméně jelikož většina začínajících podniků v Evropě jsou podle údajů EK mikropodniky s méně než 10 zaměstnanci či malé podniky, z nichž jednu třetinu zakládají nezaměstnané osoby, komise si tak slibuje poskytnutí zhruba 45 tisíc úvěrů v rozmezí osmi let. Podle ní trpí totiž neochotou bank půjčit peníze právě nejvíce ti nejmenší podnikatelské subjekty.
Podle komisaře pro zaměstnanost a sociální otázky Vladimíra Špidly Unie za podnikatele přebere „primární riziko“ a zajistí jim počáteční finance, případně garance, přičemž „sekundární riziko“ přijme EIB a další investoři, kteří budou profitovat z většího zabezpečení svých investic díky unijním penězům.
V České republice je podle odhadů Hospodářské komory zhruba 935 tisíc mikropodniků, což je zhruba 95 % českých firem.

Pokud návrh projde hladce administrativní mašinérií během letošního roku - schválí ho rada ministrů a Evropský parlament, pak by měl být spuštěn v příštím roce.