To má pro klienty také následující důsledky:
-    Potřebuje-li si klient vybrat na pokladně svojí pobočky v hotovosti vyšší částku hotových peněz, banka po něm může chtít alespoň jeden den předem informaci o tomto výběru a tzv. výčetku, tj. kolik bankovek a mincí jednotlivých nominálních hodnot si bude chtít vybrat. Na základě této informace si pobočka požadovanou hotovost tzv. „objedná“. Toto opatření se může týkat především menších poboček.
-    Některá (zejména menší) obchodní místa mohou být tzv.„bezhotovostní“, tzn. že na nich klient může pouze např. zakládat účty nebo zadávat bezhotovostní převody, ale nemůže na nich vkládat nebo vybírat hotovost, resp. provádět směnárenské operace.
-    Některá (zejména menší) obchodní místa nemusejí přebírat od klientů vklady hotovostí ve prospěch jejich účtů, které vedou jiné pobočky téže obchodní banky.

Hotovostní výběry na pokladních přepážkách obchodních míst každé banky jsou omezeny pokladními hodinami, a proto se obchodní banky snaží vyjít vstříc svým klientům zaváděním bankomatů. Tím zlepšují služby pro svoje klienty, racionalizují přepážkové provozy a minimalizují držení peněz v hotovosti. Pro provádění hotovostních vkladů po ukončení pokladních hodin pobočky banky mohou klienti využívat služby tzv. nočního trezoru.

Tato služba klientům umožňuje kdykoliv bez čekání a bez ohledu na provozní dobu konkrétního obchodního místa odvést bance peněžní prostředky nebo šeky k zúčtování a uložit je na jejich účet, a to prostřednictvím speciálních obalů (např. kazet nebo sáčků). O použití nočního trezoru se mezi klientem a obchodní bankou uzavírá zvláštní písemná smlouva. Po uzavření této „smlouvy o využívání nočního trezoru“ banka klientovi předá identifikační kartu, případně klíče k nočnímu trezoru a speciální sáčky, které jsou určeny pro vkládání hotovostí.

Bankovky, vkládané na účet prostřednictvím nočního trezoru, si je klient sám povinen roztřídit podle jejich nominálních hodnot, stran a směru tisku a vložit do pásek, které musí být označeny počtem kusů, nominální hodnotou, úhrnnou částkou, jeho názvem a sídlem (např. otiskem razítka), event. také datem a podpisy pracovníků, kteří balíček vytvořili. Mince musí být vloženy do sáčků nebo ruliček, označených shodně jako peněžní pásky. Šeky k zúčtování musí klient vložit do samostatné obálky.

Klient by měl ve vlastním zájmu
-    odvádět v jednom obalu hotovosti odsouhlasené s řádně vyplněnou a neopravovanou pokladní složenkou,
-    vkládat hotovost do obalu ve svých provozních místnostech,
-    uzamknout, zalepit nebo zaplombovat obal rovněž ve svých provozních místnostech (nikoli tedy až u nočního trezoru banky),
-    vždy se po vhození obalu do vhazovacího zařízení daného obchodního místa jeho opětovným otevřením přesvědčit, zda se vhození provedlo úspěšně nebo
-     jestli obal nezůstal ležet ve vhazovací části nočního trezoru.

Obchodní banky mohou nabízet klientům vkládání jejich finančních prostředků na účet v uzavřených obalech. Zajištěné obaly přebírá od klienta pokladník v prostorách daného obchodního místa (prostřednictvím pokladny nebo v tzv. diskrétním boxu).

Další možností je příjem hotovosti od klienta přímo v jeho provozovně i mimo otevírací doby obchodních míst banky (tj. včetně víkendů nebo státních svátků) bezpečnostní agenturou. Obchodní banka přebírá zodpovědnost za převzatou hotovost v okamžiku jejího převzetí v provozovně klienta. Obchodní banky také mohou vyplácet hotovost prostřednictvím uzavřeného obalu - v tomto případě hotovost klientovi doručí „pověřená osoba“, což může být např. bezpečnostní agentura.

Další službou, kterou obchodní banky poskytují v hotovostním platebním styku, jsou směnárenské operace, tj. vyměňují jednu měnu za druhou. Zejména na menších pobočkách bývají k dispozici pouze „často používané měny“ (např. české koruny, eura nebo americké dolary), aby ostatní měny, které jsou v daném obchodním místě málo využívány, „nezabíraly místo a volné zdroje“. Pokud ovšem klient potřebuje nějakou „méně častou“ měnu, může si ji „objednat“ dopředu.

Pokud vede daná pobočka klientovi účet v nějaké z těchto méně častých měn a klient si potřebuje z tohoto účtu okamžitě vybrat hotovost, jsou mu bankovní úředníci oprávněni vydat požadovanou hodnotu v protihodnotě v jiné volně směnitelné měně. Pokud klient vloží ve prospěch nějakého účtu  hotovost v „méně časté“ měně  nebo provede-li na směnárně směnu „méně časté“ měny na koruny, pobočka tuto hotovost „odvede“ do větší pobočky nebo do centrálního trezoru dané obchodní banky.

Obchodní banky používají nákupní a prodejní kurzy cizích měn – rozdíl mezi nimi tvoří (vedle poplatků za provedení směny) zisk banky ze směnárenské činnosti. Nákupní kurz (z hlediska obchodní banky – tedy kdy banka nakupuje) je vždy nižší než prodejní kurz. Obchodní banky (ale také nebankovní směnárny) „nerady“ vykupují mince, protože mají s jejich zpracováním více práce než se zpracováním bankovek. Některé obchodní banky nainstalovaly ve vybraných obchodních místech také tzv. směnárenské automaty, jejichž prostřednictvím si může klient sám (tj. bez součinnosti pokladníka) směnit cizí a domácí měnu.

Ve směnárnách (bankovních i mimobankovních) klient může také realizovat cestovní šeky. Cestovní šek je v podstatě příslib výstavce cestovního šeku, že podle podmínek šeku zaplatí určitou částku. Jinak řečeno, cestovní šek je cenným papírem, který opravňuje osobu v něm uvedenou k přijetí částky v něm určené při jeho předložení k výplatě, a to podle podmínek stanovených jeho výstavcem šeku, a to ve měně státu, kde je předložen k proplacení.

Cestovní šeky jsou vydávány pro potřeby cestovního ruchu velkými obchodními bankami nebo specializovanými společnostmi (jako je např. Thomas Cook nebo American Express), a to v různých hodnotách (denominacích). Prodej cestovních šeků nebývá vázán podmínkou vedení (běžného) účtu v konkrétní obchodní bance danému klientovi.

Většinou je klientům doporučováno nakupovat cestovní šeky menších nominálních hodnot (např. 20 euro nebo 20 amerických dolarů nebo analogickou částku v jiné měně), protože při výměně cestovních šeků za hotovost klient vždy obdrží celou částku, uvedenou na cestovním šeku (nelze je tedy rozměnit). Při prodeji cestovního šeku jej klient na určitém místě podepíše před úředníkem prodávající obchodní banky (resp. jiné společnosti) a při výplatě šeku připojí na jiném určeném místě svůj druhý podpis (tj. provede tzv. kontrasignaci). Teprve na základě shody obou podpisů proplácející úředník cestovní šek proplatí. Tímto způsobem se snižuje riziko zneužití při ztrátě nebo odcizení cestovního šeku (ve srovnání s hotovými penězi).

Při proplácení cestovních šeků obchodními bankami je obvykle používán výhodnější směnný kurz, než se uplatňuje při směnárenských operacích – řada obchodních bank si neúčtuje ani poplatek za používání této služby. Cestovními šeky je možné platit vedle směnáren např. v obchodech, hotelech nebo v restauracích – o této možnosti jsou obvykle jejich majitelé informováni logem společnosti, která cestovní šeky vydává, vylepeným např. na vstupních dveří příslušné provozovny.

V případě ztráty může majitel cestovního šeku tuto skutečnost nahlásit obchodní bance nebo společnosti, která cestovní šek emitovala a která
zajistí, aby nemohl být neoprávněně proplacen (neboli provede tzv. stop payment) a po určité lhůtě, kdy emitující banka nebo společnost prověří, zda nebyly oprávněné osobě proplaceny, refunduje majiteli protihodnotu odcizených nebo ztracených cestovních šeků.

V případě ztráty nebo krádeže cestovních šeků bývá zaručeno vydání nových šeků, a to obvykle do 24 hodin od okamžiku, kdy je událost telefonicky ohlášena.Nevyužité cestovní šeky je možné u jejich vydavatele zpětně vyměnit za hotovost.

Cestovní šeky jsou v současné době postupně nahrazovány platebními kartami. Některé obchodní banky nabízejí další formu hotovostního platebního styku, která se nazývá Cash Back. Její princip spočívá v tom, že klient může vybírat hotovost přímo u obchodníka. Přímým poskytovatelem této služby tudíž jsou obchodníci (nikoli tedy obchodní banky) – jejich prodejny nebo prodejní terminály jsou označena logem „Cash Back“.

Podmínkou pro využití služby Cash Back je nákup zboží nebo služeb nad určitou hodnotu, stanovenou v dohodě mezi obchodní bankou a konkrétním obchodníkem a platba platební kartou, vydanou „partnerskou“ bankou daného obchodníka. Částka, kterou klient vybere prostřednictvím služby Cash Back, je započtena do limitu klientovy platební karty jako transakce u obchodníka.
 

xxx hot movies