Otrava jedovatými houbami

Houbaření je oblíbenou volnočasovou aktivitou naší populace, jakkoli se tomu některé národy diví. Je-li sběr hub spojen s nepozorností nebo neznalostí, hrozí po konzumaci otrava. Ta může být smrtelná nebo přinést doživotní následky.

Otrava smrtelně jedovatými houbami je zákeřná prodlevou po požití, kdy se poměrně dlouho nic neděje (6-12 hodin). Mezitím ovšem toxiny z hub v těle už škodí, zejména játrům a ledvinám. Prvotními příznaky jsou prudká bolest v celém břiše, zvracení a průjmy, pak žízeň, selhání ledvin a v nejhorším případě celkový kolaps. V druhém období otravy, které nastupuje 4. až 7. den po požití houby, se objevuje selhání jater a může končit kómatem. Pokud člověk přežije tato dvě období, zůstávají mu trvalé následky v podobě postižení jater a ledvin. Úmrtnost je 50 až 80 % případů těchto otrav. U dětí se pravděpodobnost úmrtí ještě navyšuje.

Terminální stadia otravy houbami jsou doprovázena těžkými stavy a rozsáhlým poškozením zejména jater a ledvin. U jater to jsou ikterus (žloutenka), krvácivé projevy nebo jaterní encefalopatie (dezorientace a zmatenost). V řadě případů je následně nezbytná transplantace jater. Omezené ledvinné funkce jsou léčeny dialýzou, která může někdy být i doživotní, případně s následnou transplantací. Několik lidí každý rok na těžkou otravu houbami v Česku umírá.

I na tyto situace myslí pojištění. UNIQA v praxi zatím sice řešila naštěstí jen velmi málo takových událostí, přesto už pojistná plnění v těchto souvislostech vyplácela: čtyřčlenná rodina se otrávila na dovolené houbami. Jedno dítě ve věku 8 let bohužel nepřežilo, 12letý syn musel podstoupit transplantaci jater. Matka má trvale poškozeno zažívání a je závislá na dialýze, rovněž s vyhlídkou na transplantaci ledviny. Otec následky nemá. Pracovní neschopnost obou dospělých trvala více než 3 měsíce.

Z úrazového a životního pojištění UNIQA náleží za smrt sjednaná pojistná částka pro tento účel, a dále plnění za trvalé následky otravy na základě traumatického šoku či za invaliditu. Z připojištění velmi vážných onemocnění postižený klient čerpal dohodnutou částku za transplantaci jater.

Jaká další plnění lze s UNIQA do smlouvy pro tento případ zahrnout? „Postižený klient s následky by po akutní otravě mohl pobírat denní odškodné až po dobu 35 dnů léčby. Doplňkově by mohl dostávat rovněž sjednané denní dávky za hospitalizaci, případně (u dospělé osoby) denní dávky za pracovní neschopnost (až za 730 dnů). V případě otravy dítěte by navíc v případě sjednání náležely rodičům i dávky za ošetřování člena rodiny,“ vypočítává Petra Leštinová, manažerka likvidace škod z pojištění osob UNIQA.

Uštknutí zmijí nebo jiným hadem

Uštknutí je považováno v rámci pojištění UNIQA za „úraz“. V našich podmínkách připadá do úvahy uštknutí zmijí, které ovšem není v naprosté většině případů smrtelné. Nebezpečné je však pro dítě, staršího člověka nebo chronicky nemocnou dospělou osobu, případně jedince trpícího alergií na uštknutí. Je-li někdo alergický na bodnutí vosou či včelou, je pravděpodobné, že podobně zareaguje i na zmijí uštknutí.

Znakem otravy je otok v místě kousnutí, může se projevit i nadměrné pocení, průjem, zvracení či otok obličeje. Otok dosahuje svého maxima obvykle do 48 hodin po uštknutí a člověka trápí bolestivost a pocit lokálního napětí. Ve vzácných případech se otok rozšíří i z postižené končetiny na trup. Otoky ustupují nejdříve za 3 až 4 dny. Kompletní uzdravení po intoxikaci trvá 1 až 3 týdny. Po dobu několika následujících měsíců může přetrvávat bolestivost a otoky se můžou vracet.

Nejtěžší případy provází šok a selhání srdce, ledvin a plic spolu s celkovým krvácením. „Po těžším průběhu otravy z uštknutí a přetrvávajících následcích má klient UNIQA nárok na plnění z úrazového pojištění, pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazem až na 21 dnů i z pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti a při hospitalizaci. V případě těžkých následků dále i za invaliditu ze životního pojištění a z připojištění závažných nemocí pro případ nezbytné transplantace. Dojde-li k uštknutí hadem v zahraničí, které je častější, ale také nebezpečnější, je možné uplatnit nárok na léčení a repatriaci z cestovního pojištění,“ radí Petra Leštinová.

Nákaza od klíštěte

Při kousnutí klíštětem hrozí nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. Riziko nákazy v posledních letech stoupá, protože klíšťata jsou aktivní během delšího období roku, a navíc osidlují nové, i výše položené oblasti. Obě nemoci mohou přitom způsobit trvalé následky. Promořenost infikovaných klíšťat v Evropě se pohybuje podle veřejných zdrojů mezi 0,1-24,3 %, přičemž nejvyšší výskyt je ve střední Evropě včetně ČR. 

K přenosu virové klíšťové encefalitidy dochází již po dvou hodinách od přisátí infikovaného klíštěte. Inkubační doba klíšťové encefalitidy je většinou 7-14 dní (ale také až 4 týdny). Většinou mívá onemocnění 2 fáze. Někdy může proběhnout jen jedna fáze nebo může probíhat bez příznaků. V první fázi toto onemocnění připomíná běžnou virózu. Druhá fáze může nastoupit vysokými horečkami a příznaky zánětu centrálního nervového systému, mezi které patří bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě či svalový třes. Onemocnění může mít celoživotní následky.

„V rámci životního pojištění má postižený klient s následky nárok na výplatu plnění za invaliditu nebo úmrtí v důsledku této diagnózy, dále na denní dávky v pracovní neschopnosti až na dobu 730 dnů, a rovněž na dávky za hospitalizaci a kompenzaci z připojištění závažných onemocnění, kde je klíšťová encefalitida zahrnutá,“ popisuje možnou pomoc z pojištění UNIQA Petra Leštinová.

Klíšťová encefalitida je krytá i v doplňkovém pojištění osob k pojištění rodinných domů a domácností. Vztahuje se na všechny členy domácnosti pro případ hospitalizace, případně smrti v důsledku této diagnózy; sjednává se na pevnou pojistnou částku. K nákaze může dojít například při zahradních pracích, nicméně pojistnou ochranu UNIQA poskytuje pro celý svět.