Proto uvádíme šest nejčastějších chyb, které podle České asociace pojišťoven (ČAP) lidé dělají v pojištění majetku.
Lidé si myslí, že se jim nic nemůže stát a nepojistí se
Podle výsledků nedávného průzkumu ČAP šest procent dotázaných nemělo majetek pojištěn vůbec. Přitom riziko, že dojde ke škodní události, je poměrně velké. Téměř polovina z oslovených již někdy pojistnou událost řešila. Nejčastěji se lidé nevyhnou krádeži nebo takzvaným vodovodním škodám – prasklému potrubí, vytékající vodě z pračky nebo vyplavení sousedů. Co do výše pojistného plnění však na prvním místě jednoznačně figurují škody způsobené přírodními živly.
Mezi těmi, kteří nemají majetek pojištěn vůbec, je velká většina lidí starších 46 let. Důvodem je často skutečnost, že pojištění majetku měli dlouhou dobu sjednané bez jakékoliv aktualizace pojistné částky ve smlouvě. Pojišťovny v tomto případě postupují tak, že poškozeným nabídnou úpravu pojistné částky anebo úplné zrušení stávající pojistné smlouvy. Někteří lidé raději volí druhou variantu. Neuvědomují si ale, že v případě pojistné události si uhradí škodu v plné výši.
Podpojištění majetku
Zdaleka nejčastějším problémem jsou zastaralé pojistné smlouvy, v jejichž rámci sjednané pojištění dávno neodpovídá aktuální hodnotě majetku pojištěnců. Lidé si neuvědomují, že se cena majetku s léty mění – své investice do majetku zapomínají v pojištění zohledňovat, a vystavují se tak zbytečnému riziku. Dojde-li ke škodní události pojišťovna jim škodu uhradí jen částečně, přesto stále v souladu s platnou pojistnou smlouvou. Každý z nás by si měl uvědomit, že i bez dalších investic se hodnota majetku s léty mění.
Zpravidla lidé mají již při sjednání pojistné smlouvy zájem domluvit si takové smluvní podmínky, aby za pojištění platili, co nejméně. Často přesvědčují pojišťovací zprostředkovatele či poradce, že jejich majetek má nižší hodnotu. Odmítají připustit řadu běžných rizik, nebo je podhodnocují. Neuvědomují si, že rozdíly mezi cenami pojištění se obvykle pohybují v řádech pouhých desítek korun měsíčně.
Lidé nevnímají rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti
Někteří lidé nevnímají rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti. Stává se pak, že si pro rodinný domek sjednají pojištění nemovitosti a pojištění domácnosti neřeší v mylné představě, že pojištění domácnosti je již započítáno v ceně pojištění nemovitosti. V případě škodní události, například povodně, jim pak pojišťovna uhradí škody na nemovitosti. Vzniklé ztráty v domácnosti si však musí hradit ze svého.
Eventuality, kdy si lidé pojistí pouze nemovitost a s pojištěním domácnosti se již nezabývají, se běžně stávají. Tato dvě pojištění je však třeba důsledně rozlišovat. Pojištění domácnosti chrání movité věci, které jsou součástí vybavení domácnosti nebo zařízení a slouží k provozu domácnosti. Pojištění nemovitosti je na rozdíl od pojištění domácnosti určeno pro ochranu nemovitosti a ostatních staveb na pozemku, který náleží k této budově. Pojištění nemovitosti tedy nekryje rizika škod v domácnosti a na jejím vybavení. Je nezbytné si sjednat pojištění domácnosti. ¨
Podceňování aktualizace pojistných smluv
Lidé podceňují aktualizaci pojistný smluv, a to nejen v souvislosti s pojistnou částkou, ale i v případě změny údajů o pojistníkovi anebo způsobu platby. Polovina lidí se chybně domnívá, že změna osoby pojistníka (například z důvodu úmrtí) nepředstavuje důvod pro aktualizaci pojistné smlouvy. Stejně tak 64 procent respondentů výzkumu ČAP mylně nepovažuje požadavek na změnu platby za údaj, který je nutný ve stávající smlouvě aktualizovat.
Jsou známy i takové případy, kdy pojištění majetku (nemovitosti či domácnosti) bylo sjednáno na osobu, která zemřela. V takových případech většinou pojištění zaniká. Dědici však dál platili pojistné, aniž by tuto skutečnost, jak jim ukládají podmínky pojistné smlouvy, oznámili pojišťovně a považovali sjednané pojištění i nadále za platné. V případě pojistné události je pak pojišťovna oprávněna nevyplatit žádné plnění, právě vzhledem k tomu, že smrtí dřívějšího pojistníka došlo k zániku původní smlouvy.
Lidé nečtou pojistné podmínky, nevědí, co mají pojištěno
Výsledky ankety ČAP ukázaly, že jen třetina dotázaných si prostudovalo pojistné podmínky. 46 procent respondentů četlo pojistné podmínky pouze zběžně. Zbývajících 20 procent dotazovaných pojistné podmínky nečetlo vůbec nebo si tuto skutečnost nevybavuje.
Skutečnost, že se člověk dostatečně neseznámí s pojistnými podmínkami, je závažnou chybou. Tito lidé pak často ani nevědí, co, jak a proti čemu jsou pojištěni. Stávají se případy, kdy lidé v zátopových oblastech z nevědomosti nejsou pojištěni proti povodni. Výsledný efekt „neznalosti“ pojistných podmínek se většinou projeví, až při případné likvidaci škody. Klienti velice často uplatňují ztráty, na které nemají dle sjednaných pojistných podmínek nárok a následně jsou velice rozhořčeni nad zamítavým výsledkem likvidace. A přitom stačí tak málo. Při podpisu pojistné smlouvy je třeba se důkladně seznámit s podmínkami daného pojištění.
Lidé si neuchovávají dokumentaci k pojištěným předmětům
Jen necelá čtvrtina oslovených si uchovává dokumentaci k pojištěným předmětům. Naopak 26 procent dotazovaných uvádí, že nemá dokumentaci k pojištěným předmětům vůbec.
Pojišťovny při likvidaci vyžadují (zejména u věcí vyšší hodnoty) doklady o nabytí s cenou a datem pořízení, důležitá je i fotodokumentace. Na věci umělecké hodnoty mohou pojišťovny vyžadovat znalecké posudky. V případě nedostatečné dokumentace má pojišťovna právo krátit pojistné plnění nebo nezdokumentovanou škodu neproplatit.