NEPOJIŠTĚNÁ VOZIDLA ZDRAŽUJÍ POVINNÉ RUČENÍ ZODPOVĚDNÝM ŘIDIČŮM

V posledních letech se poměrně dramaticky zvyšuje počet nepojištěných vozidel, což všem osobám zúčastněným v systému povinného ručení přináší nemalé problémy.

V případě, že totiž způsobí dopravní nehodu řidič nepojištěného vozidla, potom je poškozenému uhrazena škoda z garančního fondu spravovaného Českou kanceláří pojistitelů, která pak způsobenou škodu vymáhá po škůdci. Problém je však v tom, že se pochopitelně nepodaří zajistit stoprocentní návratnost vynaložených prostředků jak na škody způsobené nepojištěnými vozidly, tak i na náklady související s vymáháním, neboť se v mnoha případech jedná o částky v řádech mnoha milionů korun

Fond žije z příspěvků pojišťoven

Na první pohled se pro řidiče, kteří řádně platí pojistné, nic zásadního neděje. To ovšem platí pouze do okamžiku, než se podíváme, jakým způsobem je garanční fond ČKP financován.
Prostředky do garančního fondu totiž vkládají jednotliví pojistitelé, kteří na území ČR provozují pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Tyto prostředky pochopitelně nepocházejí odjinud, než z pojistného, které za povinné ručení zaplatí ostatní, odpovědní řidiči. S určitou mírou zjednodušení lze tedy říci, že na škody způsobené nepojištěnými motoristy přispívají všichni, kteří jsou řádně pojištěni.

Nepojištění se nebojí?

Všichni nepojištění by si v první řadě měli uvědomit, že jednak porušují zákon a za toto porušení jim hrozí sankce až 20 tisíc korun a k tomu zákaz řízení až na jeden rok. Ale mnohem větším „strašákem“ by pro každého, který usedá do nepojištěného vozu, měla být hrozba následné úhrady škody, kterou by mohl způsobit na silnici. Po viníkovi je totiž vymáhána jednak celá výše škody a k tomu ještě náklady na vymáhání. A z dosavadních zkušeností Garančního fondu je zřejmé, že nejde jen o „drobné“.
Do budoucna se proto jeví jako nejúčelnější nastavit celý systém tak, aby byly prostředky do garančního fondu získávány přímo od těch, kteří v rozporu se zákonem nejsou pojištěni.

Poškození se bát nemusejí

Poškozený naopak může počítat s tím, že jeho oprávněné nároky uhradí pojišťovna anebo – v případech, že škoda byla způsobena nepojištěným nebo nezjištěným vozidlem – Česká kancelář pojistitelů prostřednictvím speciálního garančního fondu. To je jeden z hlavních důvodů, proč pojištění odpovědnosti existuje ve všech vyspělých zemích světa. Poškozenému totiž dává záruku, že nezůstane bez prostředků i v případech, že by viník nehody nechtěl nebo nemohl škodu uhradit.

Neznámí viníci se množí

Stává se čím dál častěji, že motorista najde na parkovišti potlučený nebo odřený vůz, který mu poškodil jiný řidič, ale už tam nenajde kontakt na viníka, aby mohla být škoda zaplacena z jeho povinného ručení. Viník se jednoduše obává, že přijde o bonus, a proto vinu nepřizná a z místa nehody ujede. Podobné je to i v případech, kdy od auta jiného řidiče odletí kámen a poškodí čelní sklo jiného vozu.
Takové škody jsou však z povinného ručení nelikvidní, protože za všech okolností musí každá pojišťovna svého klienta znát. A hlavně v tomto případě nemůže ani garanční fond ani pojišťovna nijak zasáhnout – je to kolegialita nebo nekolegialita řidičů.
Proto motoristé, kteří chtějí mít jistotu, že ačkoliv nebudou vědět, kdo jim vůz poškodil, ale vždy dostanou náhradu škody zaplacenou, si mohou sjednat havarijní pojištění. Kryje nejen drobné „ťuknutí“ na parkovišti, ale i ukradení, zničení živly a samozřejmě i havárie z vlastní viny. Motoristům, kteří chtějí mít klidný život a nedohadovat se s ostatními řidiči o tom, kdo komu rozbil čelní sklo, nabízí většina pojišťoven jednoduché řešení – připojištění čelního skla.
Bez povinného ručení žádný řidič nesmí ujet ani kilometr. A přesto je mezi námi dost vysoké procento těch, kteří si s uzavřením tohoto povinného pojištění vůbec nelámou hlavu. Naštěstí konečně se diskutuje o sankcích, které by citelněji potrestaly hříšníky a tím lépe ochránily zájmy slušných řidičů.