Hlavní závěry průzkumu UniCredit Bank o bankovních předsudcích:

Pobočky jsou u mladých stále hitem

Mladé Čechy a technologie lze s menší nadsázkou označit za synonyma. Chytrý telefon má tři čtvrtiny Čechů do 29 let, tablet více než třetina. 95 % mladých klientů UniCredit Bank do 26 let pravidelně používá Online nebo Smart Banking. To ale podle banky neznamená, že by mladí Češi zcela zanevřeli na klasické „analogové“ bankovnictví. Naopak, až celá třetina mladých dokonce podle průzkumu UniCredit Bank o bankovních předsudcích výslovně preferuje ovládat bankovní služby osobní návštěvnou pobočky. To je zdaleka nejvíc ze všech generací.

„I když se v online světě pohybují s jistotou zkušených matadorů, ve financích je tomu přesně naopak, jsou často nejistí a stále se s nimi učí zacházet. Na pobočky chodí především poradit se o složitějších produktech nebo zjistit potřebné informace. Po dokončení studií řeší mladí Češi například vlastní bydlení a s ním spojenou hypotéku, nebo chtějí poradit jak zhodnotit své pravidelné investice. Ostatní věci jako je založení běžného či spořicího účtu zvládnou hravě online,“ vysvětluje Petr Plocek.

Že se mladí nezdráhají věnovat svůj čas návštěvě pobočky, pokud některému produktu nerozumí, potvrzuje i 24letá studentka Jana Pfeiferová. „Nedávno jsem se rozhodla začít si odkládat peníze bokem a jako ideální mi přišly podílové fondy. V desítkách různých fondů v nabídce mé banky mi ale pomohla vybrat až bankéřka na pobočce, která se mnou vše trpělivě prošla,“ říká. Trend potvrzují i bankéři na pobočkách, kteří v posledních letech nezaznamenávají zásadní propad návštěv mladé generace Čechů.

Podobně průzkum vyvrací i častý předsudek o nezodpovědném chování mladých k penězům. Když se jich totiž zeptáte, co je pro ně z pohledu financí důležité, až šest z deseti označí dlouhodobé zhodnocení jejich peněz.  A to není vše. Dokonce až 80 % tvrdí, že chce být finančně zajištěno pro případ nenadálých událostí, o něco víc myslí na řešení svého bydlení. A i když je pro ně důchod desítky let daleko, 55 % má v žebříčku hodnot vysoko i nutnost zajistit se na stáří. „Že se mladí ihned nezadlužují, ukazují i naše statistiky. Jen každý desátý z našich klientů do 25 let má sjednaný spotřebitelský úvěr a jen 15 % aktivně využívá kontokorent,“ potvrzuje Petr Plocek.

Nová banka? Žádný problém.

O Češích se také často říká, že jsou své bance věrni a jen neradi ji mění.  Průzkum UniCredit Bank ale naznačuje, že tento postoj se za poslední roky rychle mění. Až čtyři z deseti Čechů totiž za posledních pět let vyzkoušeli novou banku. A hledat ideálního poskytovatele bankovních služeb se nebojí zejména ekonomicky aktivní generace současných rodičů.

„Češi chtějí zkoušet nové věci, často dnes touží po moderní bance s jednoduchými produkty a různými online vychytávkami nebo propracovaným mobilním bankovnictvím. Proto má dnes více než třetina Čechů více než jeden účet a zkouší, co jim další finanční instituce může nabídnout,“ vysvětluje Petr Plocek.

Velké předsudky se pojí i se spořením a investováním, obecně se má za to, že Češi ani jedno pořádně neumí a nedělají. Přitom více než polovina z nás si spoří na spořicím účtu (54 %) nebo na penzi (celkem 64 %, Češi ve věku mezi 40-55 let dokonce až v 75 % případů). A pravidelně investuje až pětina Čechů, jež se pohybují na internetu, podobně, jako například Britové. Větší, jednorázové investice, si již vyzkoušel každý desátý Čech (11 %) a dalších 7 % je plánuje v budoucnu realizovat. Průzkum UniCredit Bank také ukázal, že Češi se při investicích spíše straní rizika, a investují tak do bezpečnějších aktiv. Průměrný klient banky každý měsíc investuje zhruba 1250 korun. Výrazně více přitom investují muži, 1424 korun, ženy pak 1 072 korun. Nejčastěji volí formu dluhopisových, akciových nebo komoditních fondů.

„Ve Spojených státech investuje do podílových fondů až polovina lidí, Čechů jen pětina. I když zájem o investiční produkty roste, Češi se spíše podobají svým německým sousedům. Ti také v drtivé většině preferují konzervativní spořicí nástroje, jako třeba spořicí účty nebo spoření na penzi. Roli hraje potřeba mít své peníze rychle dostupné a větší averze Čechů a Češek k riziku, které za investováním stále vnímají. Z dlouhodobého hlediska však může pravidelné investování často dosahovat vyšších výnosů než peníze na spořicím účtu,“ dodává Petr Plocek.

„Žádné peníze v polštáři nemáme!“ vzkazuje generace prarodičů

Nejsilnější předsudky v souvislosti s bankovnictvím a jejich vztahem k penězům obvykle převládají o seniorech. Neumí používat bankovní služby, doma si do polštáře nebo skříně odkládají celoživotní úspory a technologie jsou pro ně velkým strašákem, kterému nerozumí. Průzkum UniCredit Bank ale ukazuje výrazný opak.

Vyvrací zejména velkou fámu o seniorech a jejich ukládání si celoživotních úspor doma do polštáře. Naopak, většina má doma peníze jen na nejnutnější výdaje. Pouze každý pátý senior (22 %) má totiž doma hotovost vyšší než 5 000 korun, což je velmi podobné číslo jako u ostatních generací. Své peníze tak již běžně ukládají do banky. A navíc neváhají k jejich správě zkoušet nové technologie.

„Senioři bourají zažitý předsudek o své technologické nevyspělosti. Až třetina lidí nad 55 let s přístupem k internetu se online bankovnictví dávno nebojí a spravují své finance po internetu. A oblíbili si i používání platebních karet. Polovina seniorů (48 %) se v obchodě snaží kartou zaplatit vždy, když je to možné. Každý desátý si navíc již zkusil vložit peníze do banky prostřednictvím bankomatu,“ přibližuje Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.