V posledních letech jsme toto hledisko moc neřešili. Příkladem jsou běžné účty domácností, kde vklady nejsou většinou úročeny vůbec, nebo jen lehce nad nulou. Běžný účet má totiž především sloužit k obsluze našeho platebního styku, zatímco k ukládání volných finančních prostředků jsou vhodnější jiné produkty. Přesto sem lidé ukládají nejvíce peněz. Celkem naše domácnosti drží na běžných účtech u bank v ČR přes 1,3 bilionu korun. Průměrně tak na jednu domácnost připadá přibližně 300 tisíc Kč. Z toho tedy vyplývá, že lidé do určité míry pokles reálné hodnoty části svých aktiv tolerují, i když určitě neradi a většinou kvůli nedostatečné znalosti finančního trhu. 

Inflace včera, dnes a zítra

Je proto dobré si aspoň stručně zmapovat „nepřítele úspor číslo 1“, inflaci. Naposledy jsme vyšší inflaci, něco přes 6 %, zaznamenali v roce 2008. Od té doby jsme žili v cenově stabilním prostředí, kdy roční inflace nepřekročila 4 % a v průměru se držela na 2% inflačním cíli ČNB. Od druhé poloviny minulého roku však inflace tzv. vzala opratě pevně do rukou, letos v červnu se přehoupla přes 17 % a zde setrvává již 3 měsíce. Podle prognózy ČNB je pravděpodobné, že inflace ještě otestuje úroveň okolo 20 %, ale poté by měla, stejně rychle jako šla nahoru, klesat a v prvním čtvrtletí 2024 se vrátit pod 3 %.

Držím palce, aby se tento scénář České národní bance naplnil. Přesto je ale dobré mít na paměti, že žijeme v turbulentní době, kdy není nouze o silné události. Včetně takových, kterým říkáme nepříjemné překvapení.

Jak se tedy dnes postavit ke spoření? Určitě bych na něj nezanevřel. Naopak. Ani dnešní „vysokoinflační doba“ nic nemění na faktu, že je, v našem vlastním zájmu,  rozumné a žádoucí si průběžně vytvářet finanční rezervu. A také je jen pochopitelné, že v období rostoucích úrokových sazeb chuť k investování do rizikovějších aktiv přirozeně klesá, a naopak stoupají preference „bezpečnějších možností“, mezi něž určitě patří „obyčejné“ spoření.

Spotřeba nebo spoření?

Nicméně ještě tu je otázka spotřeby. Co je po zohlednění inflace atraktivnější: momentální spotřeba nebo spoření? Tedy odložení spotřeby do budoucnosti? To už si musí zvážit a rozhodnout každý sám! Je to otázka žebříčku životních hodnot jednotlivce, jeho konkrétní životní situace, osobní odvahy i preferencí.

ČNB i další centrální banky se zvyšováním svých základních úrokových sazeb snaží, abychom se místo spotřeby přiklonili ke spoření a pomohli tak zvýšenou inflaci krotit.

Jaké zhodnocení požadovat?

Pokud máte nějaké volné prostředky, asi se ptáte, jaké zhodnocení požadovat, abyste je před inflací ochránili. Předpokládejme, že se naplní výše uvedený inflační scénář ČNB. Podle tohoto scénáře se nyní pohybujeme na vrcholu inflace nebo blízko něj. Následovat bude její poměrně rychlý pokles. Inflace pro následujících 12 měsíců tak propočtem vychází lehce nad 5 %. Pro ochranu před inflací je tedy potřeba, aby úroková sazba ročního termínovaného vkladu před zdaněním byla alespoň 6 %.

Nabídky na této úrovni na trhu najít lze. U spořicích účtů se nejvyšší nabídky v době psaní tohoto článku (tedy cca v polovině září) pohybovaly okolo 5,5 %. I když to je o trochu méně, může to být zajímavé pro lidi, kteří preferují rychlou likviditu. Nicméně je potřeba upozornit na fakt, že úrokové sazby u spořicích účtů se můžou, pokud pro ně bankovní dům nevyhlásí určitou časovou garanci, kdykoliv změnit.

Stavebko: důležitá je průměrná inflace za 6 let

Zajímavé z hlediska ochrany před inflací, je také stavební spoření. Zde je ovšem třeba spořit alespoň 6 let, abyste získali státní podporu. Můžete spořit i kratší dobu, ale na státní podporu v tomto případě nedosáhnete.

U stavebka musíme počítat s průměrnou inflací v následujících 6 letech. Předpokládejme, že na uvedený scénář ČNB budou navazovat klidné roky s roční inflací 2,5 %. Průměrná roční inflace za 6leté období by pak byla přibližně 3 %. Při pravidelném měsíčním spoření 1700 Kč dosahují současné nabídky stavebních spořitelen ročního zhodnocení 5 %, a to po zdanění, po poplatcích a se započtením státní podpory. U stavebního spoření tedy navíc v tomto případě dosahujeme reálného zhodnocení našich vkladů.

TOP protiinflační dluhopisy

Ideální ochrana našich úspor před inflací je koupě státních protiinflačních dluhopisů.  Tyto dluhopisy patří mezi vůbec nejbezpečnější způsob spoření. Jejich výnos je roven výši spotřebitelské inflace, a navíc je u dluhopisů emitovaných po 1. 1. 2021 osvobozen od 15% daně. Například lidem, kteří si koupili protiinflační dluhopis vloni ve 2. čtvrtletí, byl letos připsán roční výnos ve výši 14,2 %. Nevýhodou je ovšem nízká likvidita. Majitelé mohou požádat o předčasné splacení pouze jednou za rok v pevně daném termínu.

Naposledy bylo možné tyto dluhopisy nakoupit loni v prosinci a byl o ně enormní zájem. Celkem za ně lidé vydali 41 mld. Kč, tj. více než sedminásobek oproti emisi z předchozího čtvrtletí. Bohužel, letos byl prodej těchto dluhopisů Ministerstvem financí pozastaven.

Že lidé zareagovali na stoupající inflaci pragmaticky, svědčí nejen vysoké nákupy protiinflačních dluhopisů, ale i data z bankovní statistiky ČNB. Od října minulého roku v ní můžeme pozorovat již zřetelné přesouvání prostředků ze zmiňovaných nízkoúročených běžných účtů právě směrem k lépe úročeným termínovaným vkladům. Aktivnější správa vlastních financí se tak zvlášť v dnešní době vyplácí.

Zlatá koruna již 20 let pořádá soutěž finančních produktů, které hodnotí cca 400 členná nezávislá Finanční akademie, organizuje odborná ekonomická a finanční fóra, provozuje finanční portál se srovnávačem www.zlatakoruna.info a rádce www.penizevrousce.cz.

Zdroj: https://www.e15.cz/finexpert/vydelavame/pohled-zlate-koruny-sporeni-co-a-proc-se-vyplati-1393452