Stejně jako v předchozích letech vychází i nejnovější analýza z veřejně přístupné databáze s lokalizací všech dopravních nehod v České republice evidovaných Policií ČR. Podmínkou pro zařazení konkrétního místa do statistiky Allianz Automapy jsou alespoň dvě na sobě navzájem zcela nezávislé dopravní nehody s těžkými zdravotními následky nebo smrtí, mezi nimiž nebyla vzdálenost větší než 100 metrů. Tak bylo během posledních tří let (2012 – 2014) vytipováno celkem 62 rizikových lokalit se 142 vážnými nehodami.

„Žebříček vznikl na základě analýzy veškerých typů nehod – dvou či více aut, ale třeba i srážek s pevnou překážkou nebo srážek s chodci. Ti hráli od roku 2012 smutnou roli v téměř 30 případech zkoumaných havárií,“ uvádí Roman Ventura z Allianz nadačního fondu, jenž projekt zaštiťuje.

Výsledné pořadí rizikových lokalit se odvíjí od míry kumulace nehod s těžkými osobními následky. Metodika zohledňuje čtyři hlavní kritéria. Důležitý je za prvé počet nehod, při kterých zde došlo ke smrtelnému nebo těžkému zranění, dále počet zraněných nebo usmrcených osob na místě, za třetí závažnost jejich zranění a za čtvrté statistika zohledňuje i počet ostatních nehod v dané lokalitě.

Nejrizikovější místo je ve Středočeském kraji. Černou statistiku ale vede Ústecko

Vůbec nejrizikovějším místem v Česku byl letech 2012 – 2014 sjezd z E65 za vsí Bezděčín jižně od Mladé Boleslavi, respektive křižovatka, která tuto komunikaci propojuje se silnicí I/16. V posledních třech letech se v této lokalitě v katastru obce Nepřevázka staly čtyři vážné nehody s jedním úmrtím a čtyřmi těžkými zraněními, celkem pak dokonce 12 havárií různého stupně závažnosti. Na druhém místě skončil nebezpečný úsek v katastru Chomutova. Na silnici I/13 mezi Chomutovem a Jirkovem se v letech 2012 – 2014 stalo celkem 11 nehod, z toho čtyři vážné. A jako třetí nejkritičtější místo se do statistik zapsala silnice I/43 v okrese Blansko. V pozvolné zatáčce v katastru obce Krhov se ve zkoumaném období staly tři vážné nehody a šest nehod celkem.

Z výsledků v tabulce níže je patrné, že v daném tříletém období dopadl zdaleka nejhůře Ústecký kraj. V nejnebezpečnější dvacítce obsadil hned čtyři místa, dvě z nich se dokonce vešly do první desítky. Po třech příčkách pak obsadily kraje Středočeský a Královéhradecký, dvě obzvlášť kritická místa se našla v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Pouze kraje Liberecký a Karlovarský se v tabulce nejrizikovějších míst vůbec neobjevily.

Nehodové listy znázorňující nejrizikovější lokality každého kraje včetně GPS souřadnic jsou k dispozici na www.allianzfoto.cz ve složce Allianz Automapa 2015.