Falešní dopravci informují své oběti prostřednictvím podvodných SMS zpráv, telefonátů nebo e-mailů o doručení balíčků. Využívají přitom skutečnosti, že mnozí v předvánočním čase očekávají své zásilky. Podvodníkovým cílem je při tom získat přístup do bankovnictví nebo jiné citlivé údaje. „S podobnými podvody se můžeme setkat i na sociálních sítích a online bazarech, kde podvodníci kontaktují prodávajícího s tvrzením, že mají o zboží velký zájem a posílají pro něj kurýra. Zároveň však žádají vyplnění údajů o účtu nebo kartě, případně zasílají odkazy na falešné, přesto věrohodně vypadající internetové bankovnictví,“ popisuje tento druh podvodu Jiří Poláček, senior manažer Risk Models & Fraud Managment MONETA Money Bank. Důrazně upozorňuje, že skuteční dopravci nikdy nepožadují informace, jakými jsou přihlašovací údaje k bankovnictví předání ověřovacích zpráv zaslaných bankou či potvrzování příchozí platby. V případě požadavku o poskytnutí těchto informací či jakýchkoliv nejistot se proto vždy vyplatí kontaktovat zákaznickou linku dané společnosti a ověřit pravost zaslané zprávy.   

Překvapivý vývoj letos MONETA zaznamenala v klientských ztrátách spojených s bazarovými podvody. Tento pokles je zapříčiněn nižší aktivitou podvodníků v rámci tohoto typu podvodu a zároveň vyšší schopností banky efektivně blokovat podvodné chování. „V porovnání s loňským rokem jsou klientské ztráty spjaté s tímto typem podvodu zhruba na polovině. Vzhledem ke zvýšené aktivitě při předvánočních nákupech však lze očekávat, že klientské ztráty vzrostou, a tento aktuálně pozitivní trend se může otočit,“ komentuje vývoj Jiří Poláček. Obecně však podvodné chování ve srovnání s loňským listopadem vzrostlo o 20 %. „Vidíme, že se podvodníkům daří i v rámci jiných typů podvodů. V posledních dnech se setkáváme například s podvodnými SMS zprávami od České správy sociálního zabezpečení či Ministerstva vnitra České republiky, což nesouvisí s předvánočním obdobím, ale i zde podvodníci opět využívají spěchu a nepozornosti klientů,“ dodává Jiří Poláček. 

Podvodné zprávy, známé jako smishing, lze často poznat dle několika charakteristických znaků. V textu bývají přítomny gramatické a stylistické chyby, což může naznačovat automatický překlad či strojové generování. Odkazy v nich často obsahují zvláštní znaky, v některých případech mají velmi krátkou délku. „Nejlepší radou je tyto odkazy neotvírat. V každé zprávě by měla vždy existovat i jiná možnost, jak získat informace bez nutnosti otevření odkazu,“ upozorňuje Jiří Poláček.  

Kromě předvánočních podvodů spojených s falešnými dopravci nebo e-shopy se v současnosti objevují i další typy podvodného jednání. „V poslední době evidujeme vysoký nárůst podvodů prováděných jménem telefonního operátora, takzvaný SIM Swap, při kterém se podvodník za asistence oběti zmocní jejího telefonního čísla. To pak využije k získání přístupu všude tam, kde se telefonní číslo používá při ověřování,“ popisuje podvod Jiří Poláček. Jak navíc dodává, podstata podvodů se dlouhodobě nemění a drtivá většina z nich vzniká z neopatrnosti. Pravidelně se však mění způsob, jakým pachatelé vyvedou peníze klientů do své vlastní kapsy. „Věřím, že díky aktuálně vyvíjeným bezpečnostním opatřením dokážeme v následujících měsících škodám spjatým s podvodným jednání efektivněji bránit. O to ovšem musíme usilovat společně s našimi klienty, a proto je třeba kromě neustálých technologických zlepšení i nadále klást důraz na informovanost klienta,“ dodává Jiří Poláček.  

Aktuální praktiky podvodníků a tipy, jak se proti nim bránit, zveřejňuje MONETA pravidelně na svém webu a sociálních sítích.