Exportní banka přestává preferovat Rusko, bude také více spolupracovat s komerčními ústavy.
FINANCOVÁNÍ
Česká exportní banka (ČEB) už dvakrát měla na kahánku. Její činnost kritizoval někdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) a uvažoval o sloučení této instituce s Českou exportní pojišťovnou. Na banku se snesla znovu kritika v době vrcholící ekonomické krize v roce 2009 a 2010. O její efektivitě po nástupu do funkce vloni v létě totiž znovu zapochyboval i současný šéf resortu Martin Kocourek (ODS). Politici nebyli spokojeni ani s její orientací na Rusko.
Nešlo o nic jiného než o přiznání, že podpora českého exportu do vzdálenějších zemí Asie a Latinské Ameriky má mezery. K tomu prosakovaly stížnosti na banku z firemního světa, ačkoliv málokterý z podnikatelů je ochoten mluvit otevřeně.
Příliš málo, příliš pomalu O obtížném přístupu k úvěrům nicméně hovořila strojírenská firma Bresson, která skončila v insolvenčním řízení.
"S ČEB nekomunikujeme. Nepomohli nám, místo aby byli rádi, že jsme v tak obtížné době domluvili dodávku kotlů do Běloruska za 23 milionů eur," uvádí místopředseda představenstva Karel Haushalter.
Na nerealizovaném obchodu, který měl pro zadluženou společnost zásadní význam, nenese podle něho vinu jen ČEB, ale i komerční banky, které si za krize hrály na mrtvé brouky. Lidé z Bressonu se rovněž dali slyšet, že mezi preferované firmy naopak patřily společnosti jako Sklostroj Turnov či Alta.
Výhrady k nedávné práci exportní banky má i generální ředitel společnosti Inekon Josef Hušek, ačkoli jinak exportní banku chválí. "V poslední době se ale někdejší exkluzivní postavení ČEB a s tím spojené možnosti jaksi vytratily," stýská si.
Konkrétně mu vadí, že posuzování úvěrů trvá příliš dlouho. "U některých případů, které původní ČEB schválila, stávající vedení není připraveno financování včas odsouhlasit," dodává.
Více muziky Nad ČEB ale teď opět svítí slunce. Ministr průmyslu Kocourek přibrzdil, místo zásadních změn jen tlačí na změnu stylu.
"Dříve to fungovalo tak, že ČEB poskytla úvěr a společnost EGAP ho téměř automaticky pojistila. To přinášelo rizika, vyšší náklady a snižovalo efektivnost," prohlašuje. Za tři čtvrtě roku se podle něho udělalo mnoho k lepšímu a postupně se plní jeho přání, aby za stejné peníze bylo více muziky.
Co se změnilo? Podle ministra státem podporovaný export nyní začíná ve společnosti EGAP. Když si firma zajistí pojištění obchodu, začne se hledat především komerční financování. ČEB musí být připravena hlavně ve chvíli, kdy se klasické banky nechtějí angažovat.
Dále do světa Některé výhrady nicméně trvají dál. "Jak ČEB, tak EGAP musíme více začlenit do naší exportní strategie," soudí Kocourek.
Naráží na skutečnost, že se exportní banka v minulosti hodně zajímala o Rusko, místo aby exportérům pomáhala na jiných teritoriích, kupříkladu v rozvojových zemích.
Nový generální ředitel ČEB Tomáš Uvíra tvrdí, že to už neplatí. Podíl Ruska na úvěrech klesl pod hranici 50 procent (ještě v roce 2009 šlo o 70 procent).
"Bance se daří podporovat velké projekty v Turecku, Gruzii, Ázerbájdžánu či Pákistánu. K prioritám nyní patří Latinská Amerika, Balkán, Vietnam nebo Čína," tvrdí.
O orientaci exportní banky na exotičtější místa hovoří i sami podnikatelé.
"ČEB je vedle PPF banky jedinou českou institucí, která je schopná financovat dodávky do zemí, do nichž to zahraniční vlastníci českých komerčních bank nedovolí. Mám na mysli Sýrii, Írán či Kubu. Z tohoto důvodu je její existence důležitá," míní Josef Hušek z Inekonu.
Definitivní posun má přinést nová koncepce exportní politiky. "Určitě budeme ČEB nutit, aby šla do úvěrů společně s jinými bankami. V takových konsorciích by byla přítomná hlavně ze symbolických důvodů," dodává Kocourek. Úplné financování z jejích zdrojů by přicházelo v úvahu jen tehdy, pokud komerční banky nebudou ochotné podstoupit riziko ani v případě, že bude pojištěné. Uvíra s tím souhlasí. "Velké transakce hodláme spolufinancovat se soukromými bankami. Formou takzvaných klubových půjček, kdy si každá banka bere část obchodu za své riziko a poskytuje finanční zdroje. Tím se snižuje nutnost investovat státní peníze a exportérům se dá více prostředků na kontrakty," vysvětluje.
Mocný ochránce Uvíru do čela ČEB dosadil jako svého člověka ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), jehož resort je největším akcionářem této instituce. Nešetřil ani uznáním vůči jeho předchůdcům, takže se zdá, že v něm má ČEB mocného ochránce a slučovací plány s Českou exportní pojišťovnou jsou u ledu. Ačkoliv se o nich v kuloárech debatovalo i na půdě sněmovny. Takový krok totiž není možný bez změny zákona.
Poslanci si však nyní sloučení nepřejí, a to ani dříve kritičtější zástupci ODS. "V zahraničním obchodě je nutné respektovat dané zvyklosti, i když se mohou zdát iracionální. Právě s přihlédnutím k tomu a k převažující praxi v okolí, se od slučovacích plánů odstoupilo," míní poslanec ODS Michal Doktor.
Odborníci připomínají, že sloučení znamená důraz buď na půjčování, nebo na pojišťování. V zemích, kde mají společnou proexportní instituci, třeba na Slovensku, se naopak volá po jejím rozdělení.