Říká v rozhovoru zaměřeném na poskytování úvěrů firmám a podnikatelům Lucie Kudrnová, ředitelka marketingu pro podniky a municipality v Komerční bance.
* Banky se předhánějí v nabídkách rozmanitých úvěrů pro firmy i klienty, lákají je na různé výhody, mimo jiné i na to, že úvěr vyřídí na počkání. Opravdu je to v praxi možné? Jak dlouho, podle vašich zkušeností, trvá průměrně vyřízení podnikatelského úvěru?
Vyřízení úvěru na počkání lze u vybraných standardizovaných úvěrů pro občany a menší firmy dosáhnout. Připouštím, že klient by si spíše měl rezervovat několik hodin než několik minut a připravit pro banku všechny nezbytné informace. Alespoň u Komerční banky tomu tak je. Uvedu příklad: Komerční banka má pro podnikatele v nabídce produkt nazvaný Profi úvěr. Ten je v částce do jednoho milionu Kč vyřízen nejpozději do 3 dnů a v částce do 8 milionů do 5 dnů od předání kompletních podkladů klientem. Zmíněné lhůty jsou maximální pro případ, že by banka v danou dobu zpracovávala větší množství žádostí. Jiná situace samozřejmě je v případě úvěrů pro větší firmy požadující úvěry v řádu několika desítek či stovek milionů korun. Tady je financování založeno na individuálním přístupu a doba jeho vyřízení je závislá na mnoha faktorech (např. na účelu a typu financování, charakteru firmy, množství a kvalitě podkladů) a proces trvá několik týdnů. Podle mého názoru doba schvalování je mezi bankami obecně srovnatelná.
* V nabídce jsou kontokorentní úvěry, podnikatelské úvěry, úvěry na financování projektů podpořených ze zdrojů EU, profi úvěry a další. O jaké produkty je v současné době největší zájem?
U provozního financování je zvýšený zájem o revolvingové úvěry, menší zájem je o kontokorentní úvěry, které se obecně nabízejí z důvodu vyšších nákladů banky za vyšší úrokovou sazbu než revolvingové. U investičního financování je patrný nárůst financování projektů podpořených ze zdrojů EU a financování fotovoltaických elektráren.
* Současná ekonomická situace poznamenala trh, firmy jsou vesměs opatrnější, co se investic a výdajů týká. Změnila se poptávka? Jak na to banky reagují?
Velké množství firem vyčkává s novými či velkými investicemi. Nepochybuji o tom, že jejich rozhodnutí jsou v tomto směru pečlivě zvážena. V některých odvětvích došlo k výraznému útlumu poptávky, například v automobilovém průmyslu nebo ve stavebnictví, hlavně u developerských projektů, u nichž to není pouze o tom, že by banky přestaly půjčovat, je to oboustranné. Firmy se chovají racionálně a projekty s malou šancí na úspěch nerealizují. Na druhé straně zaznamenáváme podnikatelské záměry přímo reagující na aktuální příležitosti a v tomto směru je banka připravena realizovat dobré projekty. Již jsem zmínila fotovoltaické elektrárny, projekty podpořené dotacemi z EU, výhodné akvizice firem…
* Je dnes pro podnikatele výhodnější si vzít úvěr, jsou opravdu lepší podmínky? A jaká jsou rizika?
Máte zřejmě na mysli letošní nízké úrokové sazby vyhlášené Českou národní bankou. V srpnu snížení repo sazby na 1,25 % znamenalo nejnižší úroveň těchto sazeb v historii České republiky. Rozhodně se jedná o důležitý aspekt ovlivňující tržní sazby, resp. celkové cenové podmínky, za kterých komerční banky půjčují. Banky pracují s vyššími úvěrovými riziky, a tak i vyššími náklady s nimi souvisejícími, což se do ceny rovněž promítá. A rizika? Pokračování recese v západních ekonomikách (na které je naše ekonomika silně navázána) znamená přetrvávání vysoké míry nejistoty, která se promítá do podnikání všech firem. S identifikací rizik spojených s úvěrem je nápomocna banka. Pokud vyhodnotí, že se jedná o značné riziko, i v zájmu firmy nabídne nižší úvěr nebo ho vůbec neposkytne. V návaznosti na současnou složitou ekonomickou situaci je důležité profesionální a obezřetné finanční řízení firem.
* Před poskytnutím úvěru zjišťují banky bonitu žadatele. Jaké ukazatele jsou pro banky klíčové, co mají potenciální žadatelé mít už předem dobře připravené a na co se musejí připravit?
V případě úvěrů větším firmám se jedná o vysoce individuální záležitost. Každá firma má odlišnou obchodní politiku, finanční situaci, potřeby financování, a to ovlivňuje hodnocení banky. Banka se v pohledu na finanční zdraví podniku řídí mezi finančníky známými zásadami. Základním předpokladem pro poskytnutí úvěru je kvalitní firemní strategie a finanční řízení firmy. U krátkodobého financování pohledávek či zásob kromě všeobecných oblastí půjde banka do větší hloubky v posuzování kvality a struktury těchto oběžných aktiv. U investičního financování se banka zaměří zejména na výši vlastních zdrojů, celkovou kvalitu projektu a hodnocení návratnosti investice. Důležité je vědět, že při jednání o financování pracuje bankovní poradce klienta s potřebnými principy a je připraven je s klientem konzultovat.
* Do jaké míry ovlivňuje bonita firmy výši úrokové sazby úvěru klienta? Lze říci, že čím lepší bonita firmy, tím lepší dostane podmínky?
Bonita firmy se odráží ve výši úrokové sazby. Obecně lze říci, že firma s lepší bonitou dostane lepší cenové podmínky. Souvisí to s úrovní rizika a s ním souvisejících nákladů.
* Každá banka má svůj systém hodnocení klientů. Je přímá úměra také mezi velikostí firmy a nabídnutými podmínkami. Které typy firem jsou obecně pro banky rizikové?
Obecně neplatí, že čím větší firma, tím lepší podmínky dostane. Určitou závislost můžeme vidět právě u bonity klienta a cenových podmínek a také mezi složitostí případu a cenou (tzn. čím složitější případ, tím vyšší cena za jeho zpracování). Rizikové jsou pro banky firmy se slabou finanční situací, firmy se slabou konkurenční pozicí, s absencí konkurenční výhody a perspektivy.
* Jaký typ zástavy či ručení banky dnes obecně preferují?
Způsob zajištění závisí na charakteru financování, míře rizika a možnostech klienta, v tomto směru nenastaly změny proti předchozím několika letům. Primární je kvalita firmy a podnikatelského záměru, úvěry pak mohou být poskytnuty i bez zajištění. U provozního financování je nejčastější zajištění formou pohledávek, v některých případech zajištění zásob, dále různé formy osobního ručení. U investičního financování je častým zajištěním předmět financování, zástavy nemovitostí (např. v případě úvěru na rozšíření výrobní haly poslouží právě zástava nemovitosti jako zajištění) a různé formy osobního ručení.
* Sazba "investičního úvěru" se podle sdělení podnikatelů pohybuje nyní mezi 6 až 7 %, může se snížit?
V principu lze říci, že úrokové sazby u investičních úvěrů v sobě odrážejí úroveň pracnosti případu, bonitu klienta a také délku financování a jsou nastavovány individuálně. U investičního financování banka posuzuje podnikatelský záměr a finanční plán na několik let dopředu, modeluje různé scénáře vývoje, často studuje smluvní a technické parametry projektu atd., také přijímá dlouhodobé riziko. To vše se odráží v ceně. Komerční banky jako podnikatelské subjekty usilují o návratnost kapitálu, ale zároveň o konkurenceschopnost. Současné sazby u investičních úvěrů toto odrážejí a nemyslím si, že je zde prostor pro jejich podstatné snižování. Mimochodem, bonitní klienti mohou získat investiční úvěr za výrazně nižší cenu, než uvádíte.
* V jakých případech lze doporučit pevnou úrokovou sazbu (fix) a kdy je výhodnější uvažovat o floating, čili plovoucí sazbě z hlediska klienta?
Jestliže klient potřebuje mít větší kontrolu finančních nákladů, může být pro něho pevná úroková sazba vhodným řešením, a to zvláště pokud se jedná o dlouhodobější projekt. Pokud klient zvolí pevnou úrokovou sazbu, je třeba se vyrovnat s případným poklesem sazeb v budoucnu. Plovoucí sazba poskytuje klientovi pružnost, ale i riziko v závislosti na vývoji úrokových sazeb, které se v budoucnu mohou vyvíjet v neprospěch klienta. Je třeba zvážit makroekonomické podmínky, úroveň úrokových sazeb a období, kdy klient problematiku sazeb řeší. Rizika vyplývající z pohybu (volatility) úrokových sazeb lze ošetřit zajištěním finančními deriváty, i když tato zajištění nejsou samospasitelná. S touto problematikou rádi poradí specialisté investičního bankovnictví, kteří pomohou méně zkušeným klientům zorientovat se ve výhodách a nevýhodách možných řešení.
* Nabídka úvěrových produktů je dnes tak pestrá, že se firmám vyplatí ji sledovat a rozhodnout se podle toho, co je pro ně nejvýhodnější. Co nabízejí banky svým klientům, kteří u nich již úvěry čerpali a vždy je řádně splatili (výhody, přesun do vyšší bonitní třídy či menší administrativní náročnost při vyřízení úvěru)?
Klienti řádně splácející úvěry a plnící smluvní podmínky mají u své banky dobrou úvěrovou historii a ta je samozřejmě bankou ceněna a zohledněna při posuzování dalšího financování. Důvěra, znalost klienta a dlouhodobý vztah mezi klientem a bankou jsou pro Komerční banku velmi důležité. Podotýkám, že banka se při poskytování nového financování musí zároveň dívat do budoucna, na perspektivu klienta. U opakovaného financování bývá administrativní proces jednodušší, ovšem Komerční banka se snaží i u jí dosud nefinancovaných firem o pružné zpracování požadavků.
* Na co si dát při sjednávání úvěru pozor, co byste klientům doporučila?
Otevřenost v poskytování informací a včasné sdělení finančních potřeb založených na obezřetném a zodpovědném finančním řízení a plánování.
* Zvedlo se, řekněme v období jednoho roku, procento "špatných úvěrů", kdy se klienti dostali do platební neschopnosti, zkrachovali a nemohou úvěr splatit?
Ano, podle oficiálních informací České národní banky se celková míra špatných úvěrů zvýšila, více u úvěrů podnikům než úvěrů domácnostem. Tato míra v mezinárodním srovnání nevybočuje. Recese některé podniky zastihla bez dostatečných finančních rezerv na pokrytí ztrát způsobených náhlým a výrazným snížením provozní výkonnosti (např. z důvodů omezení či ztráty trhu) nebo finančních ztrát (např. z důvodu negativního kurzového vývoje). Podniky s finanční rezervou a schopností pružné reakce na aktuální vývoj se s danou situací dokázaly vyrovnat a pokračovat dál, a takoví klienti naštěstí v bankách převažují.
* Řada úvěrů je ručena nemovitostmi, osobním majetkem… Banky by potenciálně mohly být v budoucnu dost bohaté… Připravují se na to? Co budou banky s těmi zástavami dělat?
Domnívám se, že banky v tomto směru nechystají žádná mimořádná plošná opatření. Když hovoříme o špatných úvěrech, jedná se o pár procent z celkového úvěrového portfolia, a ne v každém takovém případě je nutné realizovat zástavu, a navíc řešení těchto případů je rozloženo v čase. Komerční banky ze své podstaty nejsou zaměřené na dosažení zisku prostřednictvím realizace zástav. V případě potíží klienta se splácením úvěrů se banky nejdříve snaží najít taková řešení, která se obejdou bez soudní realizace zástav a kdy je majetek prodáván na základě dohody mezi klientem a bankou dobrovolně.