Hospodářská krize, zdá se pomíjí, ale velké české firmy zatím příliš vesele do budoucnosti nehledí. Málo investují a zásoby kapitálu, které dosud měly, vysávají jejich zahraniční majitelé. To ale nerady vidí domácí banky. „Řešíme řadu případů, u kterých je lokální firma v až vynikající kondici, a přesto máme problém půjčovat jim další peníze, protože by po nich automaticky sáhla jejich mateřská společnost,“ řekl Lidovým novinám člen představenstva a vrchní ředitel úseku distribuce ČSOB Petr Hutla.
* LN Dopady krize v loňském roce se do hospodaření ČSOB promítly mimo jiné ztrátou z úvěrů ve výši 3,3 miliardy korun. Jak se projevuje dozvuk krize v letošním hospodaření banky?
- Situace je lepší, než jsme čekali. Negativní vliv globální finanční krize do reálné ekonomiky byl celosvětově mírnější než chmurné předpovědi. U nás se to projevilo ještě o poznání lépe. Avšak to neznamená, že by docházelo k výraznému a rychlému zlepšování situace na trhu. Zejména u fyzických osob cítíme, že se schopnost splácet pomalu, ale nadále stále zhoršuje a počet neplatičů roste. U malých a středních podniků se situace již nezhoršuje. Stále však nedochází k avizovanému oživení mezi velkými firmami.
* LN Některé firmy již hlásí nárůst výroby a z podniků již občas zazní opatrný optimismus. Proč se velké firmy stále nezvedají?
- Samozřejmě existují firmy, které si vedou výborně. Ale podstatná část podniků stále neví, co bude. Především mateřské společnosti tuzemských firem sídlící v Německu, ve Francii celkem bez zábran prostřednictvím nerozděleného zisku a dividend vytahují peníze, jak mohou, a zachraňují situaci doma. Jenže to se může v poměrně blízké době projevit negativně právě na těch českých firmách. Řešíme řadu případů, u kterých je lokální firma v až vynikající kondici, a přesto máme problém půjčovat jim další peníze, protože by po nich automaticky sáhla jejich mateřská společnost. Tento fenomén už tady v historii byl, to není nic nového a my si s tím umíme poradit. Myslím si, že to cítí všechny banky na trhu.
* LN Takže při úvěrování české firmy posuzujete i situaci její matky?
- Musíme se na ni podívat, protože je to často daleko významnější faktor než současná situace firmy v Česku.
* LN Kapitálová přiměřenost ČSOB loni stoupla o pět procentních bodů, což si vysvětluji tak, že jste zastavili poskytování úvěrů.
- V úvěrování jsme pokračovali, ale opatrněji, určitě nastoupila řada restrikcí. V prvním letošním pololetí, zvláště k jeho konci, pomalu tyto ventily v řadě oblastí začínáme uvolňovat.
* LN Říkáte v řadě oblastí, komu jste již ochotni ve větší míře půjčit?
- Přichází to ve spotřebním financování. V této oblasti jsme na přelomu roku poměrně silně utáhli šrouby a nyní je znovu vracíme zpět. Myslíme si, že situace není tak špatná, jak jsme očekávali. K uvolnění dochází i v oblasti malých a středních podniků. Měli jsme obory, které jsme celé nefinancovali. V tuto chvíli však máme na stole řešení, jak můžeme financovat kvalitní projekty z oblastí, které pro nás byly tabu.
* LN Které obory jste přestali financovat: dopravu, realitní development?
- V oblasti developmentu jsme nevyhlásili stoprocentní stop stav, tam svítila oranžová, možná bych řekl oranžovo-červená. Ale například obor restauratérství, tedy restaurace, hotely a podobně, do toho jsme nešli vůbec. Hodně jsme se vyhýbali také projektům, které souvisely se sportovními aktivitami. Průhlednost financování se v této oblasti prudce zhoršila.

* LN Vy jste financovali fotbal?
- Ne, mluvím například o výstavbách sportovišť. Tam hrozí možné reputační riziko, když obec, která sportoviště postaví, přestane splácet úvěr. Vymáhat z obce peníze. a tím ji vlastně perzekvovat, je velmi nepopulární.
* LN Uvedl jste, že jste našli novou formu, jak některé projekty z rizikových oblastí financovat. Jakou?
- To není až tak o novém typu smluv, ale je to o úvěrové politice, kterou komplexně inovujeme. Změnili jsme také organizační strukturu a oddělili od sebe retail, malé a střední podniky, které řídí úplně nový management.
* LN Malé a střední podniky, tedy firmy, které tvoří páteř českého hospodářství, jsou mantrou všech bankéřů největších českých bank již mnoho let. Komerční banka, UniCredit, Raiffeisenbank, ale i vaše banka řadu let opakují, že získat SME segment je pro ně jedním z hlavních cílů. Stále se o tom mluví a podkapitalizované malé a střední podniky se dál financují hlavně z vlastních zdrojů. Co budete dělat jinak, abyste tuto masu oslovili a získali výhodu oproti konkurenci?
- Chtěli bychom znovu posílit naši přítomnost na tomto trhu. Pro nás je malá či střední firma podnik s obratem do 300 milionů ročně, celý trh je podle mého odhadu 750 miliard korun. Vzhledem k tomu, že my jsme ke konci loňského roku poskytli úvěry za 67 miliard korun, je zřejmé, že potenciál růstu je stále velký. V oblasti SME je velká příležitost. A to znamená - stejně jako v dalších oblastech -, že je velká možnost výdělku, ale i velká možnost prodělku. Je tam spousta naprosto rizikových oblastí, byť to na první pohled není vidět. Řada podnikatelů stále upřednostňuje pohyb hotovosti mimo oficiální účetnictví, takže jim nemůžete půjčit, protože nemají oficiální uspokojivé výsledky. Nic neukládají, protože peníze mají někde doma v bedně. A tím vám automaticky vypadne velká část ekonomického pohybu, což je svým způsobem škoda. Takže tato část ekonomiky je pro bankéře velmi těžko uchopitelná. Druhé, kterou by chtěl každý bankéř, se říká svobodná povolání, tedy právníci, notáři, lékaři a podobně. Na ty však míří celkem pochopitelně všechny banky.
* LN Co se týče retailu. ČSOB tradičně neposkytovala příliš spotřebitelských úvěrů, a už vůbec ne novým klientům, na což láká stále více bank na trhu. Půjdete do toho také?
- Ano, ale nemám na mysli bezbřehou expanzi, aby to nevyznělo falešně. Nechystáme se zcela otevřít dveře, ale přesto v oblasti spotřebních úvěrů bychom chtěl více prorazit. Jen ČSOB, nepočítaje v to Poštovní spořitelnu, má 740 tisíc retailových klientů. Spotřebitelské úvěry budeme nabízet nadále především vlastním zákazníkům, ale budeme to dělat jinak než dosud. Oproti dobám minulým připravujeme daleko větší rozlišení cen úvěrů podle typu klienta a podle částek, které si bude půjčovat. To nyní děláme jen málo a neumožňuje nám to daleko jemněji a individuálněji reagovat. Věříme, že tím oslovíme i bonitnější část klientely. Uvažujeme i o poskytování konsolidace úvěrů.
* LN Tím chcete přilákat i klienty ostatních bank?
- Přesně tak. Ale není to tak, že bychom si namalovali růst na trhu v desítkách procent, jak o tom mluví některé jiné banky. Nechceme ohrozit kvalitu portfolia, která je velmi dobrá.
* LN Takže se v následujících měsících chcete zaměřit hlavně na poskytování úvěrů, otevřít kohouty, jak jste říkal?
- Na druhé straně chceme také zvýšit objem aktiv ve správě, neboť věříme, že dochází k oživení chuti investovat do podílových fondů. Ty byly samozřejmě krizí zasaženy hodně, ale naše zajištěné podílové fondy přestály krizi bez problému a nikdo z našich klientů vlastnících tento produkt neztratil jistinu.
* LN V ČSOB řídíte i část banky, která se zabývá privátním bankovnictvím pro nejbohatší klienty. Řada odborníků na trhu čeká výrazný příliv peněz z prodejů firem, které jejich majitelé dvacet let budovali. Domníváte se, že k té vlně dojde?
- Už to začalo. Řada podnikatelů začala své firmy prodávat, předpokládáme, že hlavní vlna bude trvat ještě tři až pět let. Navíc nastala pro nás pozitivní změna. Až do letošního roku bohatí lidé často dávali své peníze do bank ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku či Lucembursku. To se zastavilo a peníze se naopak začaly vracet. Lidé totiž pochopili, že vývoj v tuzemských bankách je pro ně lépe pochopitelný a uchopitelný a můžou snáze a rychleji reagovat na vývoj situace.
* LN ČSOB Private Banking obsluhuje podle dostupných údajů nejvíce bohatých klientů v Česku. Jak na tuto očekávanou vlnu budete reagovat?
- Pracujeme na tom, abychom tenhle byznys posílili. Zahájili jsme projekt s názvem privátní bankovnictví v nové dekádě a zde ladíme optimální strukturu našeho privátního bankovnictví na dalších deset let. Nyní je projekt v polovině, na konci roku budou finální výstupy.
* LN Jaké čekáte změny v přístupu bohatých k jejich penězům?
- Ti stávající se chovají tak, jak by se chovat měli. Záleží jim hlavně na tom, aby peníze neztratily hodnotu. Přijde však generace dnešních třicátníků, která bude mít odlišné chování od generace let devadesátých. Bude to víc agresivní chování, víc odosobněné, budou mít větší chuť do rizika. Na to je potřeba se dobře připravit, a to děláme.
* LN ČSOB byla poměrně pasivní bankou, a vy chcete dělat změny téměř ve všech oblastech. Vypadá to jako nějaký restart.
- V letošním roce procházíme opravdu další velkou transformací, která vychází ze změn trhu. Na celkových změnách pracujeme od začátku roku a mělo by k nim dojít ještě v letošním roce. Navíc se budeme snažit změnit image ČSOB. Nyní se snažíme přesně definovat, co chceme říct, a už pracujeme na tom, jakou formou bychom to měli říkat. A není to jen o marketingových kampaních, které samozřejmě také budou. Rádi bychom všechny změny, s výjimkou privátního bankovnictví, kde to bude trvat déle, spustili na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí letošního roku.

***
PETR HUTLA
 Současný vládce retailového a privátního bankovnictví ČSOB Petr Hutla nastoupil v roce 1983 po studiích na ČVUT do pardubické Tesly, rok po sametové revoluci se v Tesle stal ekonomickým náměstkem. V roce 1993 přešel do ČSOB, kde řídil nejprve pardubickou a hradeckou pobočku této banky, v roce 1997 se stal ředitelem hlavní pobočky ČSOB v Praze 1. Posléze řídil korporátní bankovnictví celé ČSOB, útvar lidských zdrojů a restrukturalizace, v únoru 2008 se stal členem představenstva banky.