Finanční služby
Ministr financí Eduard Janota se chce sejít s šéfy bank a jednat s nimi o stížnostech firem, že málo půjčují.

„Určitě jsme podnikům nepřestali úvěry poskytovat. Dlouhodobě se držíme konzistentní politiky a nadále k úvěrům chceme přistupovat zodpovědně a obezřetně z pohledu obou stran,“ řekl Petra Knapp, člen představenstva a vrchní ředitel korporátního bankovnictví ČSOB. Podobně se vyjádřily i další banky.
Bankéři upozorňují na to, že by rádi půjčovali, ale není komu. „Banky mají peníze na úvěrování, ale nemají je kam umisťovat. Ve skutečnosti totiž spíš chybí projekty, na které by peníze mohly jít,“ řekl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. Podle něj není možné při poklesu ekonomiky dát firmě s méně zakázky větší provozní úvěr.
Situace před krizí, kdy banky půjčovaly mnohem snáze, byla podle něj nenormální. „Banky k tomu byly prostě tlačeny konkurenčním prostředím a v tomto ohledu se nechovají racionálněji než jiné subjekty,“ vysvětlil.
Zatímco dosud na banky tlačily především asociace podnikatelů a Hospodářská komora, včera se ale do sporu vložil i ministr financí Janota. Chce se sejít se šéfy největších bank a o stížnostech zaměstnavatelů a odborů s nimi jednat. „Pokusím se s nimi sejít. Chci slyšet jejich reakci,“ řekl Janota po jednání s premiérem Janem Fischerem a šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Sám připustil, že stát má při jednání s bankami malý manévrovací prostor.
Velké tuzemské banky jsou soukromé a napojené na velké zahraniční bankovní domy. Snaha ministra tak zřejmě nebude mít žádný dopad. „Neexistuje nástroj, jakým banky přimět k úvěrování a nebylo by to ani rozumné,“ říká analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka, který bankovní trh dlouhodobě sleduje.
Podobné tlaky byly v posledních několika měsících i ve Spojených státech nebo v Německu či ve Francii. Do hry se přitom zapojil i americký prezident Barack Obama. Tamním bankám zazlívá, že nejprve přijaly státní pomoc, poté ale odmítají úvěrovat.
Současná obezřetnější úvěrová politika bank souvisí především s tím, že firmám ubývají zakázky a dostávají se do stále větších problémů se splácením svých závazků, tedy i půjček od bank.
Podíl špatných úvěrů v bankovních portfoliích podle posledních údajů z listopadu loňského roku vzrostl na 5,44 procenta, zatímco rok předtím byl jen 3,57 procenta.
Pro finanční zdraví bank je důležitá především rychlost, s jakou toto číslo narůstá.
„Pokud podíl špatných úvěrů roste rychle, banky nemusejí stíhat k těmto úvěrům vytvářet opravné položky. Vývoj ale svědčí o tom, že v posledních dvou kvartálech nárůst spíše zpomaluje,“ řekl Milan Lávička ze společnosti Atlantik.