Soud bezprecedentně omezil práva České spořitelny, největšího věřitele OP Prostějov.
Insolvenční řízení

Soudce brněnského soudu Jan Kozák totiž omezil hlasovací práva největšího věřitele, v tomto případě České spořitelny, s poukazem na to, že díky svému úvěrování tvořila s Oděvním podnikem jeden koncern, a odmítl ji pasovat i do věřitelského výboru. Klíčového orgánu každého insolvenčního procesu.
Poslední rána
Kozákovo rozhodnutí přitom může mít nedozírný dopad. "Je to špatný signál pro úvěrování. Řekl bych, že horší než celá krize reálné ekonomiky," ostře týdeníku Ekonom zdůraznil Jiří Kunert, prezident České bankovní asociace.
Většina ostatních tuzemských bank se odmítla k dosavadnímu průběhu řízení v OP Prostějov vyjadřovat. Například ČSOB ústy svého mluvčího Iva Měšťánka však míní, že "je nezbytné, aby byl odlišen faktický koncern (jednání ve shodě) od možností věřitele coby osoby, která si chrání své investice".
Dvě dějství dramatu
Když představenstvo Oděvního podniku podalo počátkem letošního roku na soud návrh na zahájení insolvenčního řízení, rovnou požádalo o způsob řešení potíží formou reorganizace. Ta zaručuje záchranu podniku a tedy i pracovních míst. K návrhu se v únoru připojila i Česká spořitelna (ČS), největší věřitel textilky zastupující syndikát bank s pohledávkou přesahující 1,2 miliardy korun. Podnik přitom své dluhy vyčíslil na 1,6 miliardy.
O měsíc později se odehrálo první drama. Poté, co soudce Kozák odmítl spořitelnu nominovat do prozatímního věřitelského výboru. V kontrastu s tím se do výboru dostává s bagatelní pohledávkou firma Textil Invest a společnost Pyrghos Lefkos. Obě firmy své pohledávky přitom nabyly až v průběhu insolvenčního řízení (viz Ekonom č. 17/2010).
Spořitelna ustoupila od záměru podnik reorganizovat. Koncem dubna se drama dostává do druhého dějství na další schůzi věřitelů. ČS opět přichází o šanci stát se členem věřitelského výboru.
"Soud je v odůvodnění, proč nevpustit ČS do věřitelského výboru, nekonzistentní. Na první schůzi jí neumožnil kandidovat do výboru, protože by mohla ovlivňovat a prosazovat reorganizaci z pozice majoritního věřitele. V momentu, kdy bylo jasné, že reorganizace bude přeměněna na konkurz, musel soud vymyslet nový argument, proč ČS nevpustit do věřitelského výboru. Tímto argumentem je nové účelové odůvodnění, že ČS tvoří s úpadcem koncern," argumentuje mluvčí banky Kristýna Havligerová.
Úroky mohou vzrůst
Případem se bude ještě zabývat Vrchní soud v Olomouci, k němuž se ČS odvolala. Nelze ovšem příliš předpokládat, že by Kozákovo jednání označil za protiprávní.
Nejen banky ale považují výrok o koncernu za diskutabilní. "Pokud by se skutečně prosadila tendence vylučovat z podobných důvodů některé úvěrové věřitele z hlasování, bylo by to velmi nešťastné a mělo by to významný dopad na úvěrové obchody," vysvětluje Daniel Weinhold, partner advokátní kanceláře Weinhold Legal.
Dá-li vrchní soud Kozákovi za pravdu, budou se moci tímto judikátem řídit soudci i v dalších kauzách. "Pokud by jednání finančních ústavů bylo vykládáno ve smyslu výkonu akcionářských práv, zhatilo by to naděje na možnou restrukturalizaci řady firem i ve fázi před insolvenčním řízením," upozorňuje krizový manažer Petr Dostál.
Nejde ale jen o záchranu problematických podniků. Ačkoli se například Česká spořitelna dušuje, že zatím nehodlá měnit svou úvěrovou strategii, zároveň upozorňuje, že "tento exces by mohl mít vedle nelikvidačního způsobu řešení krizových situací obecně vliv i na dostupnost úvěrů a úrokovou míru".
Čas na změnu zákona
Nový insolvenční zákon platí teprve dva roky. Předložen byl za všeobecného nadšení, že konečně bude i Česko disponovat moderní normou. A eliminují se kauzy, jako byla třeba ta kolem soudce Berky, který vedl se spřízněnými správci řadu podezřelých konkurzů. Cílem nového zákona bylo především posílení práv věřitelů.
Je ale otázkou, nakolik se podařilo vykázat excesy mimo hřiště. Šikanózních případů, kdy je na podnik podán podnět k insolvenci jen proto, aby jiný získal třeba konkurenční výhodu, přibývá. I průběh řízení v Oděvním podniku může vyvolat dojem, že neprobíhá zrovna fair play.
"I kdyby vrchní soud České spořitelně vyhověl, proces v OP byl již nezvratně nasměrován," upozorňuje Dostál. Odborníci tedy soudí, že dozrál čas na změnu.
"Insolvenční řízení v OP Prostějov potvrdilo, že v praxi je insolvenční zákon opět nedokonalý. Omezení práv největšího věřitele totiž výrazně neguje smysl poslední novely, jejímž cílem bylo právě dosažení větších pravomocí pro věřitele," zdůrazňuje Kunert.
"Soudcovo rozhodnutí považuji za absurdní. Je i důsledkem nedostatku v insolvenčním zákoně, který byl vypracován spíše právníky se znalostmi práva. Chybí v něm praktické zkušenosti právníků a manažerů zejména z krizových situací firem a z konkurzních či insolvenčních řízení," zdůrazňuje právník Jiří Pecka.
V insolvenčním zákoně chybějí praktické zkušenosti právníků a manažerů z krizových situací firem.
Dění v OP Prostějov v datech
18. 1.

Představenstvo podniku podalo na soud insolvenční návrh. Těžkou situaci navrhuje řešit reorganizací. Soudce Jan Kozák insolvenční řízení zahájil.

25. 1.

Soudce rozhodl o tom, že OP Prostějov je v úpadku.

2. 3.

Na první schůzi věřitelé odsouhlasili reorganizaci jako způsob řešení úpadku. Soudce Kozák odmítl potvrdit Českou spořitelnu jako člena prozatímního věřitelského výboru. Místo ní se do prozatímního výboru dostává například společnost Textil Invest s bagatelní pohledávkou, kterou koupila jen několik dní před schůzí věřitelů.

3. 3.

Fiktivní věřitel František Konopásek podává námitky proti nominaci České spořitelny do věřitelského výboru.

9. 4.

Olomoucký vrchní soud zamítá námitku České spořitelny proti podjatosti soudce Kozáka.

26. 4.

Na druhé schůzi věřitelů byla zamítnuta reorganizace jako způsob řešení úpadku v OP Prostějov.
Soudce Jan Kozák odmítl nominovat Českou spořitelnu do věřitelského výboru a s poukazem na to, že tvoří s podnikem koncern, omezil její hlasovací práva. ČS se opět odvolává k vrchnímu soudu.

3. 5.

Soudce vyhlašuje v OP Prostějov konkurz.
Zdroj: Insolvenční rejstřík