Pavel Kysilka, člen představenstva ČS
Rozhovor

* HN: Jak změnil uplynulý „krizový“ rok české bankovnictví?
- České banky vstupovaly do krize ve velmi dobré kondici. Zdravé, ziskové a likvidní. To jim umožnilo projít celou krizí ne úplně beze ztrát, ale stále velmi životaschopné a zdravé. Podle testů ČNB by český bankovní sektor vydržel bez větších problémů i mnohem delší krizi. Na druhou stranu pokles hospodářství se nemohl na bankách nepodepsat. Všem bankám spadl byznys. Neprodává se tolik produktů jako v minulých letech. Muselo se začít šetřit. Navíc využívají situace v tom, že si řeší spoustu domácích úkolů. Což nemůžete dělat v době, kdy je byznys obrovský a banky se musí věnovat produktům a klientům.
* HN: Bude příští rok pro banky znovu obtížný, nebo dokonce obtížnější než rok loňský?
- Bude spíš trošku jiný. Souvisí to s průběhem ekonomické krize. Teď jsme se dostali do fáze rekonvalescence. A stejně jako v životě, když máte nějakou nemoc, jsou nakonec následky, rekonvalescence je mnohdy horší než nemoc samotná. Krize již odeznívá, ale s tím roste nezaměstnanost a mnoho lidí se dostává do situace, kdy hrozí riziko nesplácení. Zase však platí, že české banky byly velmi konzervativní, takže by je to nemělo nějakým zásadním způsobem postihnout.
* HN: To platí i pro firmy?
- Firmy jsou již z nejhoršího venku a v druhém pololetí již v Česku uvidí, že korporátní sektor se chytá. To znamená, že se oživí úvěrování a úvěry, které teď vypadají jako problematické, se najednou dostanou do daleko lepších kategorií. To hodně souvisí s tím, že česká ekonomika je velmi tažena vývozy do Německa. Ty jsou však zase navázány na exporty do USA a do Číny, které jsou většinou ve formě investic. Máme tak tu výhodu, že naše ekonomika může z oživení v USA a Číně profitovat dřív než zbytek Evropy.
* HN: Bude tedy rekonvalescence v Česku horší než samotná nemoc?
- V oblasti zaměstnanosti určitě. Při stejných objemech výroby, které byly před krizí, totiž zůstane vyšší nezaměstnanost. Firmy také šetří a po krizi jsou efektivnější. Z toho plyne, že i spotřeba domácností nebude taková, jako by bylo potřeba pro rychlé zotavení ekonomiky.
* HN: Banky stále nijak výrazně nereagovaly na snížení úroků ČNB na jedno procento a drží úroky z úvěrů a hypoték vysoko. Kdy začnou úroky snižovat?
- Jakmile nastane silnější oživení a banky nebudou muset počítat s tak vysokými náklady na riziko. Jenže se těžko odhaduje, kdy taková doba přijde.
* HN: Bude to v příštím roce?
- Já si myslím, že v posledním čtvrtletí příštího roku se začne normalizovat výše úrokových sazeb. I když jistě neklesnou tam, kde jsme na ně byli zvyklí.
* HN: Jak se příští rok budou ve světle všech těchto očekávaných událostí vyvíjet zisky bank?
- Příští rok nepřinese bankám růst zisků, ale současnou rentabilitu si udrží. A to je dobře, protože zisk jim slouží jako polštář proti dalším krizím.
* HN: Zlepší stav světového bankovnictví tvrdší regulace, kterou chystá Evropa i USA?
- V Česku je regulace na velmi dobré úrovni. Nepotřebujeme žádné změny. To, co se děje v USA a Evropě, se nese na vlně politické hysterie. Politici navíc vytvářejí iluzi, že se tak vyhneme dalším krizím. Já se naopak domnívám, že tato atmosféra sníží opatrnost a může být naopak příčinou další krize. Regulace je prospěšná, ale banky by k ní měly dojít samy.