Novela výše uvedených zákonů však nepřináší jen možnosti a výhody, ale přináší s sebou i celou řadu nových povinností a omezení. Nejvíce diskutovanými jsou zejména ty, které se týkají akciových společností.  Jedná se především o zrušení tzv. „anonymních“ akcií a z toho nepřímo vyplývající a navazující povinnost provádět všechny výplaty akcionářům jen bezhotovostním stykem a vedení seznamu akcionářů i s údaji o účtech, na které budou platby probíhat.

 

Tyto výše uvedené změny s blížícím se datem jejich platnosti přinášejí určitou nejistotu a spoustu otázek.  Dle přechodných ustanovení ZOK, § 777 odst. 1, se všechna ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona (ZOK), zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Druhý odstavec tohoto paragrafu nám pak říká, že obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.

 

Vyplatí se a má vůbec smysl založit nyní obchodní společnost, když bude zanedlouho nutné konat další kroky, svolávat valné hromady, sepisovat další notářské zápisy, podávat návrhy na zápis změn do obchodního rejstříku? Vždyť takový „kolotoč“ s sebou nese jen další časové a finanční náklady. Nebude tedy lepší začátek podnikání odložit do roku 2014? Jenže každé odložení může budoucí i současné podnikatele přijít hodně draho, čas jsou přeci peníze. Lze tedy založit společnost již dnes tak, aby po nabytí účinnosti a platnosti nového ZOK a NOZ nebyly nutné další práce, administrativa a peníze?

 

Dle našeho názoru a názoru několika dalších, na sobě nezávislých, odborníků to lze. Při založení obchodní společnosti je součástí zakladatelské listiny, společenské smlouvy nebo stanov vždy vyhotoveno ještě jedno její úplné znění, které je plně v souladu s novým ZOK a NOZ. Jelikož jsou ceny notářských zápisů odvozeny od notářských tarifů a nikoliv počtu stránek, pak se toto „rozšíření“ na ceně takového dokumentu nikterak neprojeví. Při prvozápisu společnosti do obchodního rejstříku nebo při zápisu změn již existující společnosti se pak do návrhu na zápis uvede údaj, který říká, že společnost se podřídila novému znění zákonů a dala vše do souladu s novou legislativou.  Zápis této skutečnosti se navrhne k 1. 1. 2014. Dále tento notářský zápis obsahuje ustanovení, ve kterém se počítá i s tím, že k případnému přijetí nového ZOK a NOZ nedojde. V tom případě si společnost ponechá původní znění zakladatelské listiny, společenské smlouvy či stanov, přičemž na její existenci to nebude mít vliv.

 

Výše jsme uvedli, jak by teoreticky bylo možné postupovat. Otázkou ovšem je, jak se k této teorii postaví příslušné rejstříkové soudy. Z naší dosavadní praxe, která se prozatím opírá především o zkušenosti s Městským soudem v Praze, vyplývá, že se ke  zmíněnému řešení tento rejstříkový soud staví zatím velmi otevřeně, příznivě a konstruktivně. Návrhy na zápisy požadovaných skutečností nezamítá a my tedy dovozujeme, že s tímto postupem souhlasí. 

 

Autor: Jana Babůrková, Business Manager, SMART Office & Companies, Profil autorky na Google+