« Zpět

Kdo se (ne)bude moci stát členem orgánu obchodní korporace po 1. 1. 2014

| 25. září 2013 - 11:43 | Zprávy | Podnikatelé

(7. díl seriálu "Zákon o obchodních korporacích") Jak již bylo mnohokráte zmíněno, od 1. 1. 2014 velmi pravděpodobně vstoupí v platnost nový Zákon o obchodních korporacích, který přinese revoluční změny týkající se již existujících, ale zejména pak nově založených, obchodních společností (korporací). Spolu s tímto Zákonem vstoupí v platnost i nový Občanský zákoník. Vedle již dříve zmíněných změn upravují tyto zákony nově i podmínky pro ty, kteří jsou nebo se budou chtít stát orgány obchodních korporací, tedy přesněji řečeno členy orgánů volených. Kdo se tedy bude moci stát jejich členem?

Obecné podmínky pro členství upravuje nový Občanský zákoník v § 152 odst. 2, který uvádí, že fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána, musí být plně svéprávná. Plně svéprávným se pak dle § 30 nového Občanského zákoníku stává člověk svou zletilostí, tedy dovršením osmnáctého roku věku. I nový Zákon o obchodních korporacích vychází v § 46 z odkazu na Živnostenský zákon a říká, že členem orgánu obchodní korporace nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu Zákona o živnostenském podnikání a u koho nastala překážka provozování živnosti. Živnostenský zákon pak toto upravuje ve svém § 6 odst. 2 a § 8 odst. 1.
 
Další omezení možnosti stát se členem orgánu obchodní společnosti představuje § 38l současného Obchodního zákoníku, který uvádí, že členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoliv ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Tato překážka pak trvá po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci usnesení o zrušení konkursu nebo usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. Tuto problematiku pak nový Zákon o obchodních korporacích řeší v § 46 odst. 2 s tím, že kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž v průběhu posledních 3 let působil jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení. Platilo by tedy, že pokud na tento fakt dotyčná osoba upozorní předem, pak tato skutečnost není překážkou pro jeho zvolení či jmenování do orgánu obchodní korporace stejně tak, jako je tomu možno dle § 38l odst. 5 pís. a) a b) nyní. Nicméně nový Zákon o obchodních korporacích ještě v tomto paragrafu odkazuje na § 63-65, které uvádí, kdy je možné osobu „diskvalifikovat“ z výkonu funkce člena statutárního orgánu.
 
Jak už bylo naznačeno, tyto paragrafy nového Zákona o obchodních korporacích řeší vyloučení člena statutárního orgánu obchodních korporací z výkonu funkce, a to i v případě, kdy osoba splňuje výše uvedené obecné podmínky. V průběhu insolvenčního řízení může insolvenční soud i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace.
 
Důvodem pro vyloučení pak může být to, pokud vyjde najevo, že výkon funkce dotčenou osobou vedl k úpadku obchodní korporace, nebo že výkon funkce této osoby přispěl zřejmě svým jednáním ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů. Insolvenční soud naopak nevyloučí z výkonu funkce toho, kdo se stal členem orgánu obchodní korporace již v době jejího hrozícího úpadku, nebo prokáže-li taková osoba, že při svém jednání vynaložila takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení. Dalším důvodem pro vyloučení z výkonu funkce může být, mimo výše uvedené skutečnosti, zjištění, že člen statutárního orgánu v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou s výkonem jeho funkce. 
Nabytím právní moci rozhodnutí o vyloučení přestává být dotčená osoba členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích. Tento zánik funkce oznámí soud, jenž o něm rozhodl, soudu, který vede příslušný obchodní rejstřík. Případným porušením takového vyloučení nebo zákazu pak dotčená osoba ručí za splnění všech závazků obchodní korporace, kde přes zákaz funkci vykonávala.
 
Z výše uvedeného nás jistě napadne, že změna přinese jistý konflikt mezi stávajícími podmínkami a novou úpravou. I na tento fakt je pamatováno v přechodném ustanovení nového Zákona o obchodních korporacích a to v § 779 odst. 3, kde se říká, že nastala-li u někoho překážka pro výkon funkce podle §38l obchodního zákoníku, trvá i po účinnosti nového Zákona o obchodních korporacích.
 
Bude-li jako statutární orgán obchodní korporace jmenována nebo zvolena jiná obchodní korporace, pak se výše uvedené podmínky vztahují na jejich statutární orgány, nelze je tedy jmenováním jiné obchodní korporace obejít.
 
S nabytím účinnosti nového Zákona o obchodních korporacích a nového Občanského zákoníku se počítá k 1. 1. 2014.

…………………………..

 

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.