Makroekonomické indikátory ukazují, že česká ekonomika zažívá v současné době nejdelší recesi v historii. Pětina malých firem a podnikatelů hovoří o propouštění zaměstnanců. To nicméně odpovídá situaci před rokem, kdy byl proveden výzkum stejného charakteru. K zásadní změně situace tedy nedochází. Výzkum upozornil také na stagnaci obratu, která je v kontextu podnikání špatnou zprávou. Zatímco loni nárůst obratu za poslední dva roky deklarovalo 23 % firem, dnes je to 13 %. Stagnace souvisí s obavami investovat do rozvoje podnikání. Podnikatelé tedy deklarovali, že vyčkávají a zvažují další investiční kroky. Tím pádem ale ani nerozšiřují svůj byznys, peníze dávají pouze do prosté obnovy. V náladě většiny malých a středních podnikatelů a firem však lze najít velmi zajímavý aspekt – i když jsou si vědomi špatné situace v oboru, stále věří ve vlastní byznys.

 

Očekávání podnikatelů je kvůli dlouhotrvající recesi značně střízlivé. Výzkum však ukázal rozdíly mezi průmyslem a výrobou, službami či velko- a maloobchodem. Nejoptimističtěji uvažují subjekty v kategorii služeb, téměř polovina věří ve zlepšení situace v průběhu roku 2014. Naopak drobné subjekty působící v průmyslu a výrobě očekávají v průběhu příštího roku zlepšení jenom z 31 %, stejné procento z nich si je dokonce jisté zhoršením. Dotázaní z velko- a maloobchodu předpokládají lepší situaci ve 46 %.

 

Zajímavé je srovnání očekávání pro rok 2014 s očekáváním pro zbytek letošního roku. Právě zde lze sledovat určitou rezignaci dotázaných podnikatelů. Pokud věří ve zlepšení v roce 2014 celkem 45 % ze všech dotázaných, do konce tohoto roku sdílí optimismus pouze 30 % podnikatelů. Živnostníci a malé firmy působící ve službách jsou pro zbytek roku v očekáváních daleko opatrnější. Ve zlepšení věří pouze zhruba pětina.

 

Pokud se zeptáte malých firem či podnikatelů, jaké vidí největší překážky ve svém budoucím rozvoji, tři nejčastější odpovědi budou byrokracie, aktuální ekonomická situace a přehršel legislativních změn. Právě nutnost subjektů vyrovnávat se se změnami legislativního prostředí je důsledkem vysoké poptávky po právním (33 %) a daňovém poradenství (28 %). Třetinu z oslovených by pak možnost využít poradenských služeb motivovala k odstartování spolupráce s danou bankou, která by jim tyto služby kvalitně poskytla.

 

Hlavním poselstvím výzkumu je fakt, že podnikatelé se přes spoustu překážek a minimální podporu ze strany státu nevzdávají. Naučili se žít ve stávajícím ekonomicky slabém prostředí, hledají úspory a metody, jak vše zvládnout za složitější situace na trhu. Pomoci jim může kvalitní poradenství finanční instituce, která pozná jejich potřeby do hloubky. Ačkoliv se většina klientů chová stále ještě konzervativně a podle výzkumu věří spíše velkým bankám, individuálně cílené služby menších bank mohou být pro podnikatele přesně to pravé. Například Sberbank spolupracuje přímo s podnikateli na vývoji produktů, snaží se reagovat na jejich averzi k poplatkům. Podnikatelé mohou ocenit i přimhouření oka nad aktuálním obratem a nabídku kontokorentu na omezenou dobu, kdy jim banka dává najevo víru ve zlepšení jejich ekonomické situace.