Investoři do podílových fondů, které jsou registrované v Česku, od začátku roku ztratili dohromady 11 miliard korun. Nejlepší obranou proti takovým poklesům je vydržet a počkat, až trhy zase začnou růst.

Češi, kteří mají peníze v podílových fondech , zchudli od začátku roku o jedenáct miliard korun . Přesně o tolik se do posledního zářijového pátku kvůli světové finanční krizi propadl majetek českých fondů. Statistika fondů, které jsou registrované v jiné zemi (typicky Lucembursko, Irsko, Belgie, Rakousko), ale dají se koupit i v Česku, bude kompletní až v listopadu.

„Banky a jejich investiční společnosti nabízejí klientům hlavně vkladové produkty. Méně prodávají investičními produkty. Klienti Credit Suisse zatím nepanikaří a podílové listy masivně neprodávají. Nemáme nějaký krizový rok,“ tvrdí Jiří Musil, ředitel distribuce Credit Suisse. "Nestíhají nás výrazné odkupy," potvrzuje Martin Fuchs, ředitel oddělení investičních produktů HSBC.

Pro českou ekonomiku je nyní výhodné, že Češi peníze ukládají převážně do bankovních vkladů . Proto se v Česku nejspíš neuplatní tzv. efekt bohatství. Neboli omezení spotřeby domácností kvůli poklesu jejich celkového majetku vlivem pádu akciových trhů. „Dopad na spotřebu je, ale není příliš silný narozdíl od USA,“ tvrdí Michal Brožka, ekonom Raiffeisenbank. Američané jsou specifičtí tím, že do akcií a dluhopisů dávají v průměru 30 procent majetku, více než obyvatelé jakékoli evropské země. „Jedenáct miliard samo o sobě není tak velké číslo, navíc investují především bohatší lidé. Problém dnes spíše představuje ztráta důvěry v budoucí vývoj ekonomiky a vlastní finanční situaci , která vede k menší spotřebě zboží, které člověk nutně k životu nepotřebuje,“ říká Brožka o ztrátách fondů.

Největší propad zaznamenaly akciové fondy . Nicméně podílníci věří, že se trend obrátí. Jako jedny z mála mají pozitivní čisté prodeje od začátku roku ve výši 66 milionů korun. I přes to se jejich majetek za tři čtvrtletí ztenčil o skoro 5,5 miliardy, tedy necelou třetinu. Klienti utíkají hlavně z dluhopisových fondů , kde jsou dlouhodobě nižší výnosy, a z fondů peněžního trhu . "I u konzervativních finančních produktů došlo k poklesu výnosů. Mnozí klienti hledají dočasně útočiště v depozitních produktech," říká Hana Trhoňová z firemní komunikace České spořitelny. „V době úvěrové krize přesouvají peníze z peněžních fondů do bank. Jenže tím se vystavují riziku, že v případě krachu banky mohou část peněz přijít,“ říká Musil. Výhodou fondů je, že majetek se skládá z mnoha finančních instrumentů, čímž na rozdíl od certifikátů či vkladů v bance nenastává taková katastrofa v případě krachu banky či jiné finanční instituce.

Analytici tvrdí, že prodávat v panice je to nejhorší, co mohou investoři dělat, protože tak reagují na minulou informaci, která je již do ceny promítnuta, a budoucí vývoj je těžké předjímat. „Smyslem dlouhodobých investic by nikdy nemělo byt spekulovaní na nejvyšší výnos, ale zajištění reálné hodnoty majetku,“ vysvětluje Musil a pokračuje: „V dobách, kdy všechno roste, se všichni bezhlavě snaží být tam, kde je zisk největší. Ta bezhlavost znamená, že lidé zapomínají na rizika, která jsou s investováním spojená.“ Pokud investovali do produktu, jehož hodnota klesla, měli by si uvědomit, že ztráta je reálná až ve chvíli, kdy produkt zlikvidní," uzavírá Trhoňová.