Lidé, kteří se v minulosti rozhodli investovat své úspory do akciových podílových fondů, nebo do smíšených fondů, v jejichž portfoliu jsou také akcie, nemají dnes kvůli otřesům na finančních trzích klidné spaní. Za letošní rok totiž už utrpěli celkem mnohamiliardové ztráty a dál žijí v nejistotě.

Investice do akciových nebo smíšených fondů je dnes mnohem rozšířenější než koupě jednotlivých akcií. Jen v těchto fondech měli lidé na konci letošního března téměř 74 miliard korun.

Za pár dnů ztráta 20 tisíc

Například klient, který si v minulosti koupil sto podílových listů v dlouhodobě úspěšném fondu ING Český akciový, měl k pátku minulého týdne majetek v hodnotě 280 759 Kč. K úterý tohoto týdne po událostech v USA klesla hodnota jeho podílových listů na 260 460 Kč. Za pár dnů tedy přišel o zhruba 20 000 Kč. Další fondy se propadly ještě více. Daleko větší ztráty mají všichni investoři ve srovnání se závěrem loňského roku, po němž odstartovala americká hypoteční krize, která se rozšířila do dalších zemí.

V našem příkladu například činila k 28. prosinci 2007 hodnota stovky podílových listů fondu ING Český akciový 387 149 korun. Za necelých devět měsíců letošního roku tedy uvedený klient tratil už téměř 127 000 korun. Zdaleka ne všichni klienti podílových fondů ale utrpěli ztráty. „Dopady nepocítili klienti peněžních fondů, dluhopisové šly dokonce nahoru,“ řekl Právu hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Klienti těchto fondů přitom výrazně převažují.

V peněžních ústavech jsou vklady jisté

Podle názoru odborníků nehrozí žádné nebezpečí lidem, kteří mají své peníze uloženy v bankách na termínovaných vkladech, spořících či běžných účtech a na vkladních knížkách. „České banky se obecně chovají konzervativně a neinvestují jako banky v zahraničí do rozličných cenných papírů. Tuzemské banky se bez výjimky soustřeďují pouze na sbírání hotovosti, vedení účtů a poskytování úvěrů korporátním a soukromým, osobám,“ zdůraznil Mertlík.

Ve stavebních spořitelnách, v nichž mají lidé uloženo už téměř čtyři sta miliard korun, jsou úspory také v bezpečí. Hlavně proto, že spořitelny půjčují jen peníze na bydlení a jde navíc pouze o zdroje, které si u nich klienti uložili.
Celková půjčená částka přitom činí asi jen polovinu všech vkladů. Systém stavebního spoření navíc klienty v průběhu spoření vede tomu, aby se ke svým závazkům chovali odpovědně.

Penzijní fondy, v nichž spoří na stáří už přes čtyři milióny lidí, sice budou mít kvůli finančním otřesům horší hospodářské výsledky než v minulých letech, ale klienti to pocítí jen na nižším připisovaném výnosu.
Vklady jim tak jen o něco znehodnotí inflace, nominální výše jejich vkladů ale neklesne. Minimálně zachování jejich hodnoty v každém roce je totiž garantováno zákonem, takže případné ztráty musí nést akcionáři fondu.
Určitá rizika hrozí lidem, kteří zvažují koupi bytu z nové výstavby. Odborníci soudí, že kvůli zpřísněným úvěrům ze strany bank budou muset mnozí z nich odejít z trhu. Radí, aby lidé byli při koupi bytu opatrní.
„Určitě se situace nepříznivě dotkne kapitálově méně silných firem,“ potvrdil už na konci června Dušan Kunovský, šéf Central Group, která patří k lídrům pražského trhu.