Na otázku, zda lze podílové fondy využít jako alternativu penzijních fondů, odpovídají dva členové Finanční akademie Zlaté koruny  -  Josef Rajdl, vedoucí analytik Fincentrum a Marek Janšta, investiční poradce KZ Finance.

Podílové fondy mohou tvořit další část portfolia zajištění na stáří
Josef Rajdl
Změny v  3. pilíři důchodového systému přiblíží tento pilíř minimálně riziky a potenciálním výnosem podílovým fondům. V tomto kontextu je třeba uvažovat nejen o tom, zda lze podílové fondy brát jako alternativu penzijního spoření, ale také, zda penzijní spoření nesebere další prostředky podílovým fondům.
Pokud si uvědomíme, že penzijní připojištění nebylo příliš výhodné pro mladší klienty, protože by vzhledem k investičnímu horizontu unesli i produkt s vyšším rizikem a tedy potenciálním výnosem, je třeba přiznat, že účastnické fondy penzijního spoření tento problém vyřeší. Oproti podílovým fondům zde klienti získají navíc státní podporu - ať již ve formě státního příspěvku, nebo odčitatelné položky ze základu daně. Dále budou moci využít také příspěvek zaměstnavatele. Vzhledem k limitům nákladů tak budou klienti moci získat relativně levný produkt vhodný i pro mladší klienty, navíc s výraznou státní podporou.
Pozitivním efektem reformy důchodového systému tak může být i tlak na podílové fondy z hlediska nákladovosti.  V současné době mají relativně vysoké náklady i podílové fondy, jejichž správa se nedá popsat jako aktivní. Lze proto očekávat, že v oblasti pasivní správy budou díky limitům nákladů a státní podpoře dominovat penzijní společnosti. Pokud ale podílové fondy obhájí svoji přidanou hodnotu v aktivní správě a specifických strategiích, oba systémy by vedle sebe měly úspěšně koexistovat. Penzijní spoření jako základní pasivní strategie a podílové fondy s aktivní správou jako další část portfolia zajištění na stáří.

Podílové fondy mohou konkurovat svou flexibilitou a volností
Marek Janšta
Podoby důchodových fondů ve druhém a zejména účastnických fondů ve třetím pilíři důchodové reformy musely nutně vyvolat otázky o budoucí konkurenceschopnosti podílových fondů. Ve zjednodušené optice to opravdu tak může vypadat, ale při podrobnějším rozboru najdeme několik zásadních argumentů, které mluví pro nezastupitelné místo podílových fondů v portfoliu dlouhodobého investora.
Předně by chytrý investor neměl slepě věřit v budování finančního zajištění stáří pouze státem podporovaným produktům.  Z pohledu diverzifikace rizika by to rozhodně nebylo šťastné. Už samotný pojem konzervativní investice může být do budoucna časovanou bombou. Rozhodně však  investor může rozvíjet své podnikání, investovat do nemovitostí či dalších státem nijak nepodporovaných alternativ. Samozřejmě, pokud na to má zdroje. A právě pro akumulační fázi, pro postupné hromadění bohatství, které lze později zhodnocovat mnoha způsoby, je kolektivní investování stále nejvhodnější a hlavně nejlevnější formou investování. 
Podílové fondy totiž poskytují pro akumulaci prostředků právě tu flexibilitu a volnost, která je třeba. Portfolia se dají vyrobit prakticky na míru, výběr je pestrý. Účastnické fondy sice nabídnou zastropované náklady a státní příspěvek, ale daleko chudší výběr strategií a hlavně vázací podmínku 60 let věku.  Kolikrát do té doby můžete i výrazně změnit své finanční cíle! Chcete si během deseti let naspořit a pak koupit nemovitost za účelem pronájmu? Těžko si zvolíte ke spoření účastnický fond. Vyberete si podílový fond, protože si pravidelné investice do něj přizpůsobíte sami sobě. Nemluvě o tom, že za pár let zjistíte, že pronájem nemovitosti nebude s ohledem na jejich neustále rostoucí zdanění to pravé ořechové a zcela změníte svou strategii.
Mohou podílové fondy ale konkurovat těm účastnickým i v samotném spoření na stáří? O pestrosti možností už byla řeč. Dalším rozdílem jsou daně. U současných penzijních fondů nebyla otázka zdanění tak palčivá, protože jejich výnosy nebyly nijak závratné. S nástupem nových akciových strategií u účastnických fondů může ovšem dojít díky vyšším výnosům k poměrně významnému nárůstu odvedené daně, což favorizuje i pro dlouhodobé cíle jako zajištění stáří i přes nově navržený daňový režim spíše podílové fondy. 
I do budoucna tak vidíme podílové fondy jako nezbytnou součást portfolia s dlouhodobými finančními cíli.

Nenechte si ujít předchozí díl seriálu TÉMA PRO DVA – Další osud stavebního spoření