moderátor
--------------------
Jako každý pátek pravidelně se Zdeňkem Simaichlem ze společnosti Partners. Dobrý den.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.
moderátor
--------------------
Spotřební úvěr v době krize, akčních slev, lákavých nabídek.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, tak. My se tím dnešním povídáním přesuneme k takovému velmi praktickému tématu, se kterým se ve své praxi poslední dobou setkávám poměrně velmi často. Je jasné, že úvěrové nástroje, ať už jsou poskytovány, jak jsem říkal, bankovní nebo nebankovní institucí, tak mají své plusy i minusy, o těch už jsme zde v převážné míře hovořili. Co je však dobré zvážit, a o tom to hlavně dneska bude, ještě před tím, než podepíšu smlouvu, ve které se na delší dobu, většinou tady mluvíme řádově o letech, zavážu pravidelně a řádně splácet tomu samozřejmě věřiteli nebo té instituci, která mi ty peníze půjčí. Já bych to shrnul zhruba v takových 4 základních bodech. Ten první, ten absolutně nejdůležitější je samozřejmě smysl zadlužení. Takovým pochopitelným a hlavně rozumným důvodem mohou být samozřejmě zdravotní důvody, to znamená, kdy je potřeba ta hotovost na nějaký zákrok lékařský nebo podobně nebo na věci, řekněme, spíše středně a dlouhodobé spotřeby, to znamená takových, u kterých je předpoklad, že se budou používat i po zaplacení té poslední splátky. Jinými slovy, že v těchto případech je šance nebo je vůbec takové to riziko, které je spojené s tím úvěrem, tak je vyváženo určitou užitnou hodnotou toho předmětu. To znamená, není to taková ta spotřeba, že teďka si odjedu na dovolenou, udělám si na tejden, 10 dní dobře a potom 2 nebo 3 roky vlastně splácím zpětně to, co už jsem dávno vyčerpal a ta užitná hodnota se v podstatě po té dovolené okamžitě ztrácí. Druhým bodem, jak už jsem říkal, je sestavení pravidelné nebo nějaké pravdivé bilance příjmů a výdajů. A samozřejmě to má za následek potom zjištění nějakých potenciálních přebytků, které mohu na splácení těchto závazků použít. Tady bych akorát upozornil, že to není takový ten prostý rozdíl příjmů a výdajů, kdy mi na konci zbyde nějaké číslo a vlastně celé to číslo nebo celou tu sumu bych potom vrhnul do nějaké splátky, ale v optimálním případě by určitě mělo zbýt na nějakou rezervu na nějaké takové horší časy, kdybych třeba přišel o práci nebo se objevily nějaké jiné náhlé mimořádné výdaje. A rovněž takový ten životní standard, který jsem si vybudoval, tak by neměl být touto pravidelnou splátkou v maximální výši v žádném případě nějak dotčen. Z té dlouholeté praxe, aby naši posluchači věděli, jak se zhruba orientovat, tak mohu říci, že taková optimální výše zadluženosti, což je v podstatě součet všech měsíčních splátek právě na tyto úvěrové nástroje, vůči čistému příjmu, tak by neměla v takovém tom zdravém slova smyslu překročit nějakých 30 až 35 %. V okamžiku, kdy se mi blíží k tomuto číslu, tak je potřeba už trošičku zpozornět, že ty mandatorní výdaje, které jsou vydávané právě na splátky těchhle těch produktů, už začínají v podstatě ohrožovat ten rodinný rozpočet a vůbec finanční zdraví rodiny, popřípadě firmy a podobně. Třetím bodem jsou parametry úvěru, na ty je také dobré se zaměřit ještě před tím, než vůbec přikročím k nějakému podpisu. To znamená zejména RPSN. RPSN, to je zkratka, se kterou se velmi často setkáváme právě u spotřebních úvěrů. Mimochodem ze zákona firmy mají povinnost tento parametr uvádět. Je to v podstatě zkratka pro roční procentní sazbu nákladů, odtud RPSN. A takový trošku kámen úrazu je v tom, že se vyjadřuje v procentech. Lidé si ho tedy velmi často pletou s úrokovou mírou, ale není tomu tak. V podstatě úroková míra je něco úplně jiného než právě tato roční procentní sazba nákladů. Tento ukazatel vypovídá o platebních podmínkách úvěru. Dává nám tedy určitý zjednodušený pohled na výhodnost tohoto úvěru nebo půjčky v porovnání s ostatními. Velmi stručně bych řekl, čím nižší, tím lepší. Taková optimální hranice, a zase teďka, ono je to samozřejmě velmi individuální, ale za poměrně dobrý úvěr považuju RPSN zhruba tak do 15 %. To se většinou pohybuje právě u těch bankovních úvěrů, které sice déle trvají, jsou náročnější na prokázání bonity, ale výsledná úroková sazba plus další poplatky, které potom tvoří právě tu roční procentní sazbu, tak jsou poměrně nízké.
moderátor
--------------------
Často ještě vidíme tady tu roční procentní sazbu nákladů i na setinná místa, že je to vlastně za desetinnou čárkou ještě dvě hodnoty.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ano, ano, přesně tak.
moderátor
--------------------
Takže, je velmi důležité to sledovat pozorně.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak. Je to důležité sledovat. Ale nejenom to, protože tento ukazatel je sice zákonem definovaný, to znamená které poplatky by měl obsahovat. Ale samozřejmě jsme v Čechách a obchodníci už si našli určité způsoby, jak zkrátka udělat to, aby tento ukazatel nebyl příliš vysoký, aby si ty své marže v podstatě stahovali někde trošičku jinde. Na to můžem ještě později upozornit. Dalším pomocníkem, kterého je dobré si vzít na pomoc, je suma, o kterou původně půjčenou částku přeplatím. Ta se dá vypočítat velmi jednoduše, je to v podstatě suma všech splátek, to znamená měsíční, takzvaná anuitní pravidelná splátka krát počet splátek a od toho odečtu tu částku, kterou jsem si půjčil. Tím v podstatě dostanu číslo, které mi říká, o kolik ten daný úvěr na tom časovém horizontu, na který si ten úvěr beru, o kolik ho přeplatím. No a do třetice je dobré se informovat na všechny poplatky, které souvisejí s vyřízením a správou úvěru a obecně, jaká je sankce za případné předčasné splacení, že to jsou vesměs ukazatele nebo částky, které mohou ve finále poměrně výrazně nepříznivě ovlivnit celou ekonomiku úvěru. No a naposledy za čtvrté je ten okamžik podpisu. Tam kromě takové té běžné kontroly osobních údajů, tak je dobré zaměřit se na předem dohodnuté podmínky, které si domluvím buď v té bance anebo u toho obchodníka. Jinými slovy odpovídá výše úvěru, kterou jsem si domluvil, odpovídá úroková sazba RPSN, počet splátek a poplatky, to jsou takové ty nejzákladnější věci. A rovněž pozor, a tady už možná budu opakovat to, co už je dávno známé, ale pozor na poznámky pod čarou, pozor na drobná písma a zejména pozor na odkazy na jiné dokumenty, které nejsou uvedené právě v té smlouvě, zejména smluvní podmínky, které obsahují taky kolikrát také velmi důležité údaje, které mohou být poměrně velkým nepříjemným překvapením. Zkrátka to shrnu, důvěřuj, ale prověřuj. Já jenom upozorním, že zásada každého prodejce, kterou v podstatě uslyší hned na prvním školení, když ne na prvním, tak na druhém, je, že klientovi říkej vždy pravdu, ale nemusí ji znát celou.
moderátor
--------------------
Díky za tyto velmi použitelné rady Zdeňku Simaichlovi. Těšíme se na vaše dotazy hned po písničce na číslech 221552525 anebo 2424.
moderátor
--------------------
Vítáme na telefonu posluchače. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, tady Karel, Praha.
moderátor
--------------------
Tak povídejte, co vás zajímá.
posluchač
--------------------
Já bych se rád zeptal, ale nejsem si jist, jestli to úplně patří do toho tématu, ale pokud mám nějaké úspory většího rázu a chtěl bych české koruny směnit na eura a dále je tedy uložit s nějakým procentem úroku, co se stane v případě, že se změní situace na trhu a začne u nás v České republice fungovat inflace, třeba až do výše 10 %?
moderátor
--------------------
Děkujeme za dotaz.
posluchač
--------------------
To je asi všechno.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To je velmi dobrá otázka, co se stane, to samozřejmě nikdo neví. V každém případě ono tím, že schováte svoje úspory do eura, tak kromě toho, že na euru dneska ta sazba není o nic vyšší, než dneska poskytuje Česká národní banka, tak nese ještě člověk kurzové riziko. To znamená, to, že v případě, že ty peníze bude potřebovat, tak bude muset v ten moment vzít ten kurz, který je k dispozici a ten kurz se může vyvíjet samozřejmě tím a tím směrem. Teďka zrovna v této době je to velmi těžko predikovatelné, protože trhy reagují i na, řekněme, zprávy, na které dříve nereagovaly, tak teďka reagují velmi citlivě, a to jak samozřejmě tím pozitivním, tak tím negativním směrem. Co se týče inflace, tak my tady pravděpodobně budeme spíš ve vleku událostí, které se odehrávají nikoliv u nás doma, ale spíše v zahraničí, protože v zahraničí, zejména co se týče těch 3 největších světových bank, to znamená Evropská banka, americký Fed a japonská banka, tak pumpují do ekonomiky úplně neuvěřitelné množství peněz, které samozřejmě se může projevit právě tím zvýšeným inflačním tlakem, tím pádem tlakem na znehodnocení těch peněz. Teď je otázka, kde se potom ta inflace projeví. Ona se pravděpodobně projeví. Teďka jsme pořád v období, kdy se snižují úrokové sazby a kdy držet peníze na nějakých konzervativních účtech, zejména teda bankovních produktech, se příliš nevyplatí, spíš je dobré s tím jít na, do investic, zkrátka na ten kapitálový trh, zejména teda do otevřených podílových fondů, fondů peněžního trhu, které nabízejí při srovnatelném riziku vyšší výkonnost. Nicméně ty inflační tlaky se mohou projevit jednak samozřejmě v komoditách, což už se částečně dneska děje, protože ropa nám jde na horu. Ve službách si asi těžko, zase je otázka, jak se to projeví na tom spotřebním koši jako takovém. Napřed bych řekl, že se to bude projevovat spíš venku a k nám to dorazí s určitým zpožděním. U nás se ta inflace přece jenom ještě, protože teďka se pohybuje meziměsíčně téměř u nulových hodnot, to znamená, spíš hrozí ta obrácená varianta, to znamená ta deflace, která samozřejmě tam není o nic lepší než ta varianta té inflace, možná i horší jakoby z hlediska právě hospodářství. Takže, banky se tím potom budou bránit svými zpětnými odkupy nebo stahováním té likvidity z trhu a zvyšováním úrokových sazeb. Na ta eura to bude mít velmi pravděpodobně nepříznivý vliv, to znamená, já bych teďka skoro doporučil nechat ty úspory v korunách a spíš využít nějaký ten konzervativní nástroj otevřených podílových fondů, to znamená peněžního trhu. Ta nabídka je tady poměrně široká, díky rizikovým prémiím ty výnosy do splatnosti, která se pohybuje řádově od půl roku do řádově něco málo přes rok, se pohybuje někde kolem 3 %, někde dokonce i více, takže může to bejt určitě vzhledem k inflaci zajímavá alternativa. Pokud je to investiční riziko pro naše posluchače nepřijatelné, tak bych zvolil nějakou variantu nějakého spořícího účtu, které se pohybují dneska pořád kolem nějakého průměru 2,5 %. Teď je otázka po snížení té základní sazby Českou národní bankou. Pravděpodobně by to mohlo jít trošičku dolů, ale řekl bych, že pořád ten výnos bude určitě nadinflační.
moderátor
--------------------
Díky. To byla poslední rada z finanční poradny pro tento den od Zdeňka Simaichla ze společnosti Partners. Těším se na příští týden, na příští pátek. Mějte se.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já také děkuji a na shledanou.